Článek
Hranice ve vztazích (partnerských, rodinných, pracovních nebo přátelských) jsou klíčem ke zdravému fungování i duševní pohodě. Kdo si je nenastaví, ten se často ocitá v roli oběti, spasitele nebo naopak tyrana. Všechno to ale začíná uvnitř nás.
Jak poznám, že moje hranice nefungují
Než se naučíme hranice budovat, musíme si nejdřív uvědomit, že je možná vůbec nemáme. A to není tak snadné, protože nezdravé vzorce chování se často jeví jako normální, hlavně pokud je v sobě máme od dětství. Tady je několik příznaků, které ukazují, že naše hranice jsou slabé, zmatené nebo vůbec neexistují.
Neumím říkat ne
Kývnout na věci, které nechceme, je jedním z nejčastějších signálů nefungujících hranic. Možná máte strach, že když odmítnete, někdo vás nebude mít rád. Možná nechcete být za sobce nebo působit tvrdě. A tak ustupujete, přizpůsobujete se a vnitřně tiše trpíte.
Dlouhodobé potlačování vlastních potřeb vede k frustraci, vyčerpání a často i k vnitřnímu hněvu. Ten se dříve nebo později projeví – buď výbuchem, nebo odchodem z blízkých vztahů.
Přehnaně přebírám zodpovědnost za ostatní
Cítíte se často jako ten, kdo musí druhým pomáhat, zachraňovat je, vyřešit jejich problémy? Pak je možné, že své hranice směrem ven nemáte jasně nastavené. Možná se domníváte, že bez vás by se ostatní zhroutili, že bez vaší péče by nefungovali. Jenže tím druhým berete možnost dospívat a učit se z vlastních chyb.
Navíc přebíráním zodpovědnosti za životy jiných zanedbáváte svůj vlastní. A časem se můžete cítit vyčerpaní, nevidění a zneužívaní – i když jste to byli vy, kdo tohle nastavení umožnil.
Svaluji svou zodpovědnost na ostatní
Druhým extrémem je přehazovat vinu za vlastní nepohodu, chyby nebo životní neúspěchy na ostatní. Říkáte si, že kdyby se váš partner choval jinak, byl by váš život lepší? Že za váš stres může šéf? Nebo že jste takoví kvůli rodičům?
Samozřejmě, okolnosti nás ovlivňují. Ale jakmile se vzdáme osobní zodpovědnosti, ztrácíme i sílu cokoli měnit. Zdravé hranice začínají přijetím vlastní části příběhu. Co je moje? Co už není?
Dobrou zprávou je, že hranice se dají naučit. Nejsou vrozené, ale získané. A i když to může být zpočátku nepohodlné, časem zjistíte, že jejich nastavení přináší nejen respekt druhých, ale hlavně klid a vnitřní jistotu.
Začněte tím, že si uvědomíte, co cítíte
Než začnete měnit vztahy s druhými, začněte se vztahem k sobě samému. Každá emoce, která se ve vás objeví, nese důležitou zprávu. Když se cítíte podráždění, dotčení nebo vyčerpaní, pravděpodobně někdo narušil vaše hranice. A možná jste mu to sami dovolili. Zpomalte a ptejte se sami sebe: Co teď potřebuji? Co mi vadí? Co je pro mě důležité?
Učte se říkat „ne“ bez výčitek
Odmítnutí není agrese. Je to forma péče o sebe. Pokud nechcete jít na setkání, říct ano k práci navíc nebo poslouchat stížnosti někoho jiného, máte právo říct ne. A nemusíte se přitom ospravedlňovat nebo cítit provinile. Krátká a klidná věta stačí. Děkuji, ale ne. Teď nemám kapacitu. Tohle teď není pro mě. Čím víc to budete trénovat, tím přirozenější to bude.
Přijměte, že zklamat někoho jiného neznamená selhat
Někdo se může urazit. Někdo vás možná přestane mít rád. To je v pořádku. Každý máme právo reagovat po svém. Vy ale nejste na světě proto, abyste naplnili očekávání všech okolo. Jste tu, abyste žili pravdivě a v souladu se sebou. Zdravé vztahy snesou hranice. Ty nezdravé se jimi budou cítit ohrožené. To je přirozený filtr.
Neberte věci osobně
Když někdo nereaguje dobře na vaše hranice, není to vaše vina. Možná není zvyklý na jasnou komunikaci. Možná ho vaše změna děsí. To ale neznamená, že děláte něco špatně.Učte se vnímat reakce druhých s odstupem. Jejich emoce nejsou vaše odpovědnost. Vaše odpovědnost je, jak reagujete vy.
Dejte si čas a buďte důslední
Změna hranic není jednorázový akt. Je to proces. Možná budete mít výčitky, možná sklouznete zpět do starých vzorců. To je normální. Každý nový návyk se upevňuje postupně. Důležité je vytrvat a být k sobě laskaví.
Když si osvojíte dovednost nastavovat hranice, začne se proměňovat celý váš život. Najednou zjistíte, že:
- máte víc energie
- nejste obětí ani zachráncem
- dokážete říct, co potřebujete
- přitahujete vztahy založené na vzájemném respektu
- vaše sebeúcta roste
- žijete v souladu se svými hodnotami
Hranice nejsou sobectví. Jsou výrazem zdravého sebevědomí. Když si dovolíte chránit svůj čas, energii, pozornost i tělo, učíte tím ostatní, jak s vámi zacházet. A co víc – učíte tím sami sebe, že jste hodni respektu.
Zdroje a doporučená literatura: Vymezte si hranice a nalezněte klid, Nedry Glover Tawwab
O psychickém vyděrači v partnerství se dočtete v tomto článku.
