Článek
„Rozmohl se nám tu takový nešvar“, mohli by prohlásit vědci zkoumající primáty na ostrově Jicarón, který leží v Tichém oceánu, jen pár kilometrů od panamského pobřeží. Jicarón představuje malý přírodní ráj. Velkou část jeho plochy, která dosahuje necelých dvaceti kilometrů čtverečních, pokrývá bujná vegetace. Trvale zde nežijí žádní lidé, zástupci primátů tu však nechybí. Slavná je zejména místní populace malp kapucínských (Cebus capucinus imitator), respektive několik skupin těchto opic, jejichž členové pravidelně používají kameny k získávání jinak nedostupné potravy – konkrétně jimi roztloukají tvrdé plody nebo pevné schránky bezobratlých živočichů, například krabů.
Podivný trend
Jedním z postupů, které vědci při výzkumu jicarónských malp používají, je monitorování jejich činnosti pomocí fotopastí. Díky této levné, avšak efektivní metodě, která navíc opice nijak neruší, a nehrozí tak ovlivnění jejich chování pozorovatelem, jsme v posledních letech nezískali jen mnoho cenných informací o jejich netradiční tradici používání nástrojů, ale dozvěděli se i různé detaily z běžného života těchto primátů. K těm nejpřekvapivějším nepochybně patří prapodivný zvyk, který se nedávno objevil v jedné malpí skupině, kterou vědci právě v souvislosti s používáním nástrojů pravidelně sledují už od roku 2017.
Na záznamech pořízených fotopastmi rozmístěnými v terénu od ledna 2022 do července 2023 vědci našli něco neobvyklého: nedospělého malpího samce, který s sebou nosí mládě jiné opice obývající ostrov, vřešťana panamského (Alouatta palliata coibensis). Podobné chování u těchto primátů nikdy předtím nepozorovali, když ale detailně prozkoumali záběry ze všech fotopastí v oblasti, zjistili, že nešlo o ojedinělý výstřelek, nýbrž nový trend. Celkem vypátrali přes sto třicet podobných nahrávek, a dokonce se jim podařilo dohledat, že nová tradice vznikla někdy na konci ledna 2022. Jejím průkopníkem byl nedospělý samec, jenž totéž v následujících měsících opakoval s třemi dalšími mláďaty vřešťanů, která takto nosil až devět dní.
Opičící se únosci
Zatímco zpočátku na nezvyklý koníček „inovátora“ jeho soukmenovci až na výjimky nereagovali, v září 2022 se něco zlomilo a průkopníka začali napodobovat další, rovněž nedospělí samci. Celkem vědci od září 2022 do března 2023 zaznamenali nošení přinejmenším sedmi mláďat vřešťanů (ve věku od několika dní po několik týdnů), které trvalo od dvou do osmi dnů. I když se mláďata zprvu jevila zdravě, postupně chřadla a minimálně čtyři uhynula, pravděpodobně kvůli podvýživě. V několika případech však malpy mrtvolky tahaly ještě nějakou dobu (až den) s sebou.
vřešťan panamský
Přestože opice se někdy mohou ujmout opuštěných mláďat, studie uvádí, že to patrně nebyl tento případ. Krom toho, že byly na záznamech slyšet dospělí vřešťani volající ztracená mláďata, malpy svým „chovancům“ aktivně bránily v útěku. Chování malp by se tak dalo s trochou antropomorfismu označit jako únos. Navíc únos poměrně riskantní, protože nedospělé malpy jsou výrazně menší než dospělí vřešťani. Jak ale tento únos probíhal ovšem jasné není. Zajímavé ovšem je, že všichni únosci byli samci.
Jsou jako my…
Otázkou samozřejmě zůstává, proč malpy vůbec něco takového dělají? Zatímco první únosce se ke svým „obětem“ choval prosociálně a patrně se jednalo o případ přeneseného rodičovského chování, jeho napodobitelé se k vřešťanům chovali víceméně neutrálně, někdy dokonce agresivně. Navíc se ani nestarali o jejich případnou újmu. Dál prováděli běžné aktivity, včetně rozbíjení plodů pomocí kamenných nástrojů, což jednou vedlo i k pádu vřešťaního mláděte na zem. Nezdá se ani, že by samcům mláďata jakkoli pomáhala v rámci skupiny, například jako statusový symbol.
Podle autorů studie může být na vině tendence členů skupiny nabodovat ostatní členy, která bývá na ostrovech silnější než na pevnině. Avšak zatímco v případě používání nástrojů je takové chování výhodné a zvyšuje zdatnost jedince (získá více potravy, spíše přežije a předá své geny do další generace), v případě únosů nic takového neplatí. Zřejmě se tedy jedná pouze o jakýsi „módní trend“. Potíž je v tom, že i když malpám takový trend škodit nemusí, pro ohrožené vřešťany bude jeho eventuální pokračování představovat hrozbu, s níž se budou muset nějak popasovat. Paralely s chováním člověka vůči ostatním druhům jsou každopádně nasnadě.
Zdroje:
Citovaná studie:
Goldsborough, Z., Crofoot, M. C., Jacobson, O. T., Corewyn, L., Del Rosario-Vargas, E., León, J., & Barrett, B. J. (2025). Rise and spread of a social tradition of interspecies abduction. Current Biology, 35(10), R375–R376. https://doi.org/10.1016/j.cub.2025.03.056
Další zdroje:
Používání nástrojů malpami: https://www.ab.mpg.de/232529/Capuchin-tool-use
Ostrov Jicarón: https://en.wikipedia.org/wiki/Jicar%C3%B3n
