Článek
Přestože je silur (před přibližně 443 až 420 miliony let) nejkratší geologickou periodou prvohor, jedná se o éru, která byla v dějinách pozemského života mimořádně důležitá. Většina organismů sice ještě zůstávala v relativním bezpečí oceánů, našli se ale už také první odvážlivci, kteří se ve větších počtech vydávali na do té doby téměř pustou souš, osídlenou zatím jen mikroorganismy a snad i jednoduchými mechorosty.
Suchozemští titáni
Z rostlinné říše se k nejznámějším průkopníkům řadí zástupci rodu Cooksonia, kteří se náleží k vůbec nejstarším cévnatým rostlinám, nebo plavuně rodu Baragwanathia. Podle všeho už se mezi těmito pradávnými porosty proháněli také drobní členovci, například různí stonožkovci či klepítkaci ze skupiny Trigonotarbida.
Prototaxites taiti uprostřed porostu cooksonií.
K impozantním a často zmiňovaným zástupcům raných suchozemců patří také prazvláštní organismy řazené do rodu Prototaxites (a čeledi Prototaxitaceae), kteří se na Zemi vyskytovaly v siluru a devonu před asi 420 až 370 miliony let.
Co na nich je tak zvláštního? Především jejich vzhled, kterým se odlišovaly od všech ostatních tehdy existujících skupin živáčků. Trochu připomínaly bezlisté stromy, ale skutečné stromy se na Zemi objevily až o mnoho milionů let později. Sloupovité tělo „prototaxitů“ tvořil jakýsi „kmen“ s průměrem až jeden metr a výškou, v případě rekordních jedinců, osm metrů, což z nich na dlouho dělalo jednoznačně největší suchozemské organismy na světě a důležitou součást prvních primitivních suchozemských ekosystémů.
Přestože věda fosilie těchto organismů zná už více než sto šedesát let, jejich pozice na stromu života zůstávala sporná. A to nejen na nějaké nižší taxonomické úrovni, například do jaké třídy patří, ale i na těch mnohem vyšších. Jista panovala v podstatě jen v tom, že byly mnohobuněčné a že šlo o eukaryota, tedy nikoli bakterie či archea, které se řadí mezi prokaryota. Již v minulosti několik výzkumů přesvědčivě ukázalo, že se pravděpodobně nejedná o rostliny a panovalo přesvědčení, že prototaxité náleželi mezi houby (tak jsou o nich zde i několikrát psal).
Prototaxites taiti, zkoumaný vzorek.
Jenže studie, která minulý týden (21. ledna 2026) vyšla v prestižním vědeckém časopise v časopise Science Advances (předběžně ale její výsledky už nějaký čas známy byly) do téhle už celkem zažité představy hodila vidle.
Ani kytka, ani houba
Skupina vědců se zaměřila na prozkoumání 407 milionů let staré (tedy devonské) a velmi dobře zachovalé fosilie druhu Prototaxites taiti z naleziště ve skotském Aberdeenshire. Provedli detailní anatomické a molekulární analýzy fosilního vzorku, který sestával z trojrozměrné sítě navzájem propojených trubiček, a totéž provedli i s dalšími, na strom života již bezpečněji zařazenými fosiliemi hub, rostlin, bezobratlých živočichů či bakterií z téhož naleziště. Následně všechny získané údaje porovnali, k čemuž mimo jiné využili i metody strojového učení.
Celkem přesvědčivě se ukázalo, že Prototaxites taiti nejenže nepatří mezi rostliny, živočichy či bakterie, jak se ostatně dalo předpokládat, ale podle všeho ani mezi houby, které mají odlišnou anatomickou stavbu a zpravidla obsahují chemické látky (například chitin), které u druhu Prototaxites taiti chybí.
Co tedy Prototaxites taiti doopravdy je? Popravdě, těžko říct. Ačkoli se od všech známých hub v mnoha ohledech liší (společná je například přítomnost buněčné stěny), jeho příslušnost k této skupině stále jednoznačně vyloučit nelze, třebaže od nynějška budeme tyto obří organismy uvádět v souvislosti s houbami jen s hodně velkým „ale“.
CCA analýza, která ukazuje rozdíly mezi zkoumanými vzorky na základě jejich chemického složení.
Podle autorů studie by ovšem skutečnost mohla být mnohem zajímavější, konkrétně, že rod Prototaxites nepřísluší do žádné z hlavních větví stromu života, ve kterých běžně nacházíme mnohobuněčné organismy (zejména rostliny, houby a živočichové plus několik dalších), ale že představuje zcela samostatnou a dnes již vyhynulo větev, respektive říši.
Pokud by to tak bylo, jednalo by se o úžasné zjištění, které by nezvýšilo jen zájem o rod Prototaxites, ale i další případné kandidáty na příslušníky neznámého taxonu. Nejprve je ovšem nutné nadnesenou hypotézu důkladně otestovat a bude zajímavé sledovat, jak to dopadne.
Zdroje:
Citovaná studie je volně dostupná (stačí kliknout na odkaz na konci citace):
Loron, C. C., Cooper, L. M., McMahon, S., Jordan, S. F., Gromov, A. V., Humpage, M., Rodgers, N., Pichevin, L., Vondracek, H., Alexander, R., Dzul, E. R., Brasier, A. T., Krings, M., & Hetherington, A. J. (2026). Prototaxites fossils are structurally and chemically distinct from extinct and extant Fungi. Science Advances, 12(4), eaec6277. https://doi.org/10.1126/sciadv.aec6277
Gee, H. Stručná historie života na Zemi: 4,6 miliardy let ve 12 kapitolách. Lingea, 2024, 272 s.
