Článek
V současné době vědci znají více přes padesát tisíc druhů pavouků, což z řádu Araneae dělá jednu z druhově nejbohatších skupin živočichů na světě. Navíc mimořádně rozmanitou co do velikosti, tvaru, zbarvení či způsobu života jednotlivých druhů. Nepochybně navíc stále existuje velké množství druhů, které na svůj oficiální popis teprve čekají.
K takovým donedávna patřil i pavouk pojmenovaný Damarchus inazuma, jehož objev skupina vědců oznámila v článku publikovaném na konci září (2025) v časopise Zootaxa. Jedná se o thajského zástupce malé čeledi Bemmeridae (český název zatím nemá), která patří do podřádu sklípkani (Mygalomorphae) a obsahuje pouze čtyři rody sestávající z několika desítek druhů.
Stejně jako většina jiných pavouků jsou i zástupci této čeledi pohlavně dimorfní, což znamená, že samci a samice se od sebe viditelně liší, a to zpravidla velikostí a často i zbarvením. Platí to i pro druh Damarchus inazuma. Zatímco samci s tělem dlouhým kolem dvou centimetrů (bez nohou) mají šedivé zbarvení, které má na svědomí povrchová bílá vrstvička (po naložení do alkoholu se zbarvení mění na oranžové), samice, které jsou skoro dvakrát delší, jsou jasně oranžové i zaživa a bílou vrstvičku na povrchu těla nemají.

Damarchus inazuma, samec (vpravo) a samice
Tento pohlavní dimorfismus (v případě rozdílnosti barev mluvíme o dichromatismu) vědce inspiroval i při pojmenování tohoto pavouka, které odkazuje na postavu z japonské mangy jménem Inazuma, což se dá přeložit jako „jedna část“. Typickou pro tuto postavu je schopnost měnit pohlaví ze samčího na samičí a naopak. Krom toho se Inazuma „vyznačuje oboustrannou asymetrií, která se projevuje výrazným oranžovým zbarvením na levé straně a bílou barvou na té pravé,“ což odpovídá pohlavnímu dimorfismu pozorovanému u nově popsaného členovce.
Přestože popis nového druhu je sám o sobě významnou událostí, výzkumníkům se při práci v terénu přihodilo něco naprosto nečekaného. Objevili totiž jedince, který už na první pohled vypadal poněkud nezvykle. Polovinu těla (tu menší) měl totiž bělavou jako typický samec, zatímco ta druhá (větší) připomíná oranžovým zbarvením samici. A není to jen vnější podobnost. Tělo jedince se totiž skutečně skládá ze dvou polovin, samčí a samičí.
Jedná se o mimořádně vzácný, nicméně opakovaně doložený jev, který je znám pod názvem gynandromorfismus: tělo takového jedince je kvůli anomálii vzniklé během embryonálního vývoje „tvořené mozaikou buněk či tkání jednak samčích, jednak samičích“. (Dodejme, že gynandromorfismus je něco jiného než hermafroditismus, což je označení pro schopnost organismu produkovat oba typy pohlavní buněk, tedy jak spermie, tak vajíčka).
Zatímco u savců tento jev dosud patrně nikdy pozorován nebyl, v jiných skupinách se objevuje poměrně pravidelně. Známý je právě u pavouků, motýlů (kde jde opravdu o vizuálně mimořádně pozoruhodnou situaci; osobní pozorování), korýšů a jiných členovců, ale také u ptáků. Přestože v některých pavoučích skupinách se objevuje častěji, uvádí se, že v podřádu dvouplicní (Araneomorphae) se to týká jednoho ze 17 000 jedinců, u podřádu sklípkani byl tento jev dosud zaznamenán pouze dvakrát a gynandromorfní zástupce druhu Damarchus inazuma je vůbec prvním známým gynandromorfem v čeledi Bemmeridae.

Damarchus inazuma, gynandromorf
Jak přesně u tohoto konkrétního jedince gynandromorfní stav vznikl zatím není jasné, ale nabízí se možnost, že došlo během vývoje ke ztrátě několika pohlavních chromozomů X (pavouci jich na rozdíl od lidí, kteří obvykle disponují buď jedním [muž], nebo dvěma [žena], mají více). Ať je to jakkoli, nález tohoto gynandromorfního pavouka představuje vzácnou možnost nahlédnou do procesů, které v přírodě stojí za určováním pohlaví.
Primární zdroj:
Kunsete, C., Thanoosing, C., Sivayyapram, V., Traiyasut, P. & Warrit, N. (2025) New insights into Damarchus: a new species and gynandromorph description from Thailand (Araneae: Bemmeridae). Zootaxa, 5696 (3), 409–424. https://doi.org/10.11646/zootaxa.5696.3.6
(Článek je volně dostupný a obsahuje velké množství fotografií popsaného pavouka i gynandromorfního exempláře.)
Další zdroje:
Podrobněji o gynandromorfismu v přírodě: Kotak, Jigar & Prajapati, Kishan. (2024). GYNANDROMORPHISM: NATURE'S ODDITIES.
Taxonomické údaje k čeledi Bemmeridae: https://wsc.nmbe.ch/family/137
Determinace pohlavnosti (zdroj definice gynandromorfismu): http://moloch.upol.cz/uploads/vyukovy-portal/kbb-zgen-5-determinace-pohlavnosti.pdf