Hlavní obsah

Žirafík smaragdový: Lstivá včela krmí larvy zotročenými šváby

Foto: iNaturalist, © yipsee, CC BY-NC 4.0

žirafík smaragdový (Ampulex compressa), Thajsko

Nevšední šestinožec proslul životním cyklem jak vystřiženým z béčkového hororu. Dospělec si jemným neurochirurgickým zákrokem podmaní švába a v noře na něj naklade vajíčko. O zbytek se postará žravá larva.

Článek

Ačkoli to může znít poněkud bezútěšně, v přírodě v podstatě nejde o nic jiného než předat své geny do další generace a někdy ani není podstatné, zda toho organismus docílí vlastím rozmnožením, nebo tím, že dopomůže k úspěšné reprodukci svým příbuzným. Naplňování tohoto imperativu občas vede k úchvatným výsledkům, ať už třeba v podobě dokonalého maskování, které jedinci pomáhá, aby se reprodukce vůbec dožil, nebo propracovaných námluv, jež mají potenciálního partnera přesvědčit o kvalitě nápadníka.

Někdy ale podle lidských měřítek výsledky tak elegantní, krásné či obdivuhodné nejsou a v rámci machiavelistického hesla „účel světí prostředky“ se různí tvorové neštítí uchylovat k metodám, jež nám mohou připadat kruté, podlé a děsivé. Jmenovat bychom mohli celou řadu příkladů, třeba pavouky, kteří lákají kořist na podvržené signály, což je mimochodem zajímavý příklad agresivní mimeze, nebo parazitického svijonožce rodu Sacculina, který prorůstá tělem krabího hostitele, krade mu živiny a kastruje jej.

Foto: iNaturalist, © aldrea, CC BY-NC 4.0

žirafík smaragdový (Ampulex compressa), Seychely

Proslule děsivým, přesto z (evolučně-) biologického hlediska nesmírně fascinujícím je způsob, jejž k zajištění předání svých genů do dalších generací využívá žirafík smaragdový (Ampulex compressa). Jedná se o zástupce blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera), a i když všechna jeho anglická pojmenování obsahují slovo wasp (vosa), ve skutečnosti patří mezi včely (do nadčeledi Apoidea). Do čeledi žirafíkovití (Ampulicidae) se kromě něj řadí dalších více než dvě stě převážně tropických druhů, které vedou podobný styl života, ale zůstaňme u žirafíka smaragdového.

Jak naznačuje druhové jméno, dospělí žirafíci mají zelenkavou až zelenomodrou barvu. Samice měří lehce přes dva centimetry, samci jsou o něco menší a postrádají žihadlo. Areál druhu je mimořádně široký a stale roste. Sahá od Afriky po jihovýchodní Asii a Austrálii a zahrnuje i řadu ostrovů v Indickém, Atlantském a Tichém oceánu. Krom toho byli žirafíci zavlečeni například na Svatou Helenu nebo Havaj a nalezeni byli už i ve Spojených státech, Mexiku nebo v Jižní Americe.

Foto: iNaturalist, © diego_ivan, CC BY-NC 4.0

žirafík smaragdový (Ampulex compressa), Mexiko

Žirafíci patří mezi takzvané parazitoidy, to jest parazity, kteří svého hostitele usmrcují. Dospělci sice působí docela neškodně, zejména když je pozorujeme, jak poklidně sají nektar na nějakém květu. Nevinnost ale rázem zmizí, jakmile se oplodněná samice vydá hledat potravu pro své potomky. Jejím cílem jsou švábi, zejména šváb americký (Periplaneta americana), kosmopolitní druh a častý obyvatel lidských domácností, dále například šváb australský (Validiblatta australasiae, do nedávna Periplaneta australasiae) nebo šváb harlekýn (Neostylopyga rhombifolia).

Když samice nějakého vhodného švába vyčmuchá, snese se k němu seshora a dosedne na přední část jeho hrudi, někam mezi přední pár nohou. Bleskově do ní zaboří žihadlo, což je vlastně přeměněné kladélko, a do švába vstříkne první dávku jedu, která způsobí paralýzu oběti a zabrání jí, aby prchla někam, kam by se za ní útočník nedostal. Na rozdíl od jiných blanokřídlých parazitoidů, třeba kutilek, které nehybnou kořist samy odtáhnou do hnízda, způsobí žirafíkův jed paralýzu pouze dočasnou a krátkodobou. Nohy švába, jenž je mnohem větší než žirafík, totiž budou ještě potřeba.

Foto: iNaturalist, © Hillary (Jun) Xu, CC BY-NC 4.0

žirafík smaragdový (Ampulex compressa) se švábem australským (Validiblatta australasiae), Havaj

Nyní přichází ta delikátnější část celé operace. Další bodnutí míří přímo do hlavy švába, a to do přesně vymezeného prostoru, konkrétně do dvou oblastí nervových ganglií, jež jsou hmyzí obdobou mozku. Žirafík má na žihadle mechanoreceptory, kterými „ohmatává“ okolí, aby se ujistil, že dosáhl kýženého místa. Jakmile se mu to podaří, vypustí dávku neurotoxického jedu, který se svým složením od jedu vypuštěného do hrudi liší. Jeho účinek potrvá nějakých sedm až deset dní a výrazně pozmění chování oběti, například v tom, že šváb nebude mít tendenci prchnout nebo prozkoumávat prostředí, což obvykle dělává.

Když pomine paralyzující účinek první dávky jedu, nastává další pozoruhodná fáze. Žirafík švábovi kusadly odřízne část tykadel a doplní energii hemolymfou (hmyzí obdoba krve), která z pahýlů začne proudit. Jeden autor to šťavnatě přirovnal k sání koktejlu brčkem. Poté samice švába, který již opět schopen pohybu, uchopí za tykadla a přiměje ho jako loutku, aby se vydal k vhodné podzemní dutině. Tu si žirafík vyhlédl v mezidobí, během nějž se oběť vzpamatovávala z účinků prvního bodnutí.

Foto: iNaturalist, © bonds, CC BY-NC 4.0

žirafík smaragdový (Ampulex compressa) se švábem, Hongkong

Jakmile je zombifikovaný šváb v díře, samice na něj naklade jediné vajíčko, které umístí k jedné končetině z druhého páru nohou. Následně z dutiny vyleze a vchod do hnízda pečlivě utěsní materiálem z okolí. Po třech dnech se z vajíčka vylíhne larva, která v blízkosti nohy proděraví kutikulu stále zcela poddajného, leč živého a vnímajícího švába, a pustí se do sání hemolymfy. Během krmení na povrchu oběti projde dvěma instary (dvakrát se svlékne).

Třetí instar už je vybíravější a s hemolymfou se nespokojí. Zaleze do těla švába a začne vyžírat jeho vnitřní orgány. Nedávno se zjistilo, že larva do hostitele během konzumace vypouští látky, které zabraňují množení mikrobů, a zřejmě tak potravu udržují čerstvou. Přibližně osm dní po nakladení vajíčka už je larva uspokojivě „nakynutá“ a v dutém těle hostitele vytvoří kokon a zakuklí se.

Foto: Brain Behavior and Evolution, Catania, K. C. (2024), CC BY-NC 4.0

Životní cyklus žirafíka smaragdového (Ampulex compressa). Z článku Catania, K. C. (2024).

Dříve se tvorba kokonu rovněž interpretovala jako ochrana před mikroby, je však docela dobře možné, že kokon metamorfujícího žirafíka chrání před sežráním, například jiným švábem, který by se do svého uhynulého druha mohl pustit (jde o hypotézu vyslovenou na základě laboratorního pokusu). Další vývoj trvá v závislosti na pohlaví jedince či teplotě okolí jeden až dva měsíce. Jakmile je zdárně u konce, vynoří se z ochranného švábího „obalu“ dospělý žirafík a vydá se do světa. Celý cyklus tak může začít nanovo.

Vývoj žirafíka ukazuje, že příroda sice dokáže být krutá, zároveň ale jde o pozoruhodný příklad toho, jak složité vzorce chování dokáže evoluce v průběhu milionů let vytvořit.

Zdroje:

Arvidson, R., Landa, V., Frankenberg, S., & Adams, M. E. (2018). Life History of the Emerald Jewel Wasp Ampulex compressa. Journal of Hymenoptera Research, 63, 1–13. https://doi.org/10.3897/jhr.63.21762

Catania, K. C. (2024). The Cocoon of the Developing Emerald Jewel Wasp (Ampulex compressa) Resists Cannibalistic Predation of the Zombified Host. Brain Behavior and Evolution, 100(1), 1–10. https://doi.org/10.1159/000540971

Fox, E. G. P., Bressan-Nascimento, S., & Eizemberg, R. (2009). Notes on the Biology and Behaviour of the Jewel Wasp,Ampulex compressa(Fabricius, 1781) (Hymenoptera; Ampulicidae), in the Laboratory, Including First Record of Gregarious Reproduction. Entomological News, 120(4), 430–437. https://doi.org/10.3157/021.120.0412

Pires, E., et al. (2014). First report of „jewel wasp“ Ampulex compressa (Fabricius, 1781) (Hymenoptera: Ampulicidae) in the Amazon Biome of Brazil. Brazilian Journal of Biology, 74(3 suppl 1), S233–S234. https://doi.org/10.1590/1519-6984.05913

Wilcox, C. (2016). Zombie Neuroscience. Scientific American, 315(2), 70–73. https://doi.org/10.1038/scientificamerican0816-70

Williams, F. X. (1942). Ampulex compressa (Fabr.), a cockroach-hunting wasp introduced from New Caledonia into Hawaii. Proceedings of the Hawaiian Entomological Society,11(2): 221–233.

Foto: iNaturalist, © Roman Prokhorov, CC BY-NC 4.0

žirafík smaragdový (Ampulex compressa), Šrí Lanka

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz