Článek
V roce 1991 narazili dva turisté v italských Alpách na zmrzlé, mrazem mumifikované tělo. Archeologové zjistili, že muž zemřel před více než 5 000 lety.
Nejprve se domnívali, že umrzl ve sněhové bouři. Jenomže následně objevili řezné rány a modřiny na jeho těle a navíc hrot šípu zabodnutý v jeho rameni. Našli také stopy krve na kamenném noži, který měl u sebe. Usoudili, že pravděpodobně zemřel v boji.
Kanadská historička profesorka Margaret MacMillanová považuje příběh ledového muže za symbol lidských násilných tendencí. Ve své knize Válka: Jak nás utvářel konflikt, píše, že válčení je hluboce zakořeněno v lidské historii a že si sotva uvědomujeme jeho dominový efekt.
Některé války jsou zřejmé, jako například vzestup a pád národů, ale jiné mohou být překvapivé. Válka podněcuje sociální a politické změny, někdy k lepšímu. Téměř by se to dalo srovnat s vesmírnými projekty, protože války také vytvářejí vědecký pokrok.
Profesorka Margaret MacMillanová tvrdí, že válka může učinit společnosti efektivnějšími a může vést k ekonomickému rozvoji, pokroku ve vědě a medicíně a sociální a sexuální rovnosti.
Válka je něco jiného než pouhý boj nebo zabíjení. Má svůj účel. Profesorka MacMillanová cituje výrok Carla von Clausewitze, že je to „akt násilí, jehož cílem je přimět našeho protivníka, aby splnil naše přání“.
Toto přání může být buď omezené, vzdát se území, nebo změnit dynastii. Anebo také může být zásadní, jako je vynucené přijetí náboženství nebo politického systému, začlenění nepřátelského státu, nebo dokonce jeho úplné vymýcení.
Lidé bojují ve válkách kvůli různým věcem, ale čím víc jsme organizovanější, tím lépe se nám daří bojovat. Válka je velmi organizovaná. Není to rvačka před barem.
Existuje velmi zajímavý protiargument profesora biologické antropologie Richarda Wranghama, který se nazývá „paradox dobra“. Tvrdí, že jsme se ve skutečnosti stali milejšími a méně násilnými jako jednotlivci. Jenomže naopak jsme se zlepšili v organizování a používání účelového násilí. Zlepšili jsme se ve vedení válek, i když jsme se stali mírumilovnějšími lidmi.
Válka je účelová a často vypočítavá. Lidé se do války jen tak nehrnou. Přemýšlejí o tom, plánují a připravují, a to vyžaduje velké úsilí. Armáda si je toho vědoma. Proměňuje lidi, kteří možná nechtějí zabíjet jiné nebo riskovat své životy, v ty, kteří budou bojovat. Takže náš sklon vést válku, jde ruku v ruce s naší rozvíjející se společenskou organizací.
Jak většina válek začíná? Je to obvykle chamtivost. Někdo něco má a druhý si to chce vzít. Někdy je to území, někdy nerostné bohatství, možná je to strach, že na vás někdo chce zaútočit, nebo proto, že se bojíte o své přežití. Další zásadní věcí jsou ideje a ideologie, a především náboženství.
Pokud chcete vybudovat ráj na Zemi, nebo chcete dosáhnout své spásy na věčnosti, můžete jít do války, protože se budete méně bát smrti a budete součástí mnohem větší věci.
Mnoho výzkumů během studené války a vlastně i během druhé světové války vedlo k rozmachu vědy a techniky. Internet je skutečně produktem výzkumu, který byl financován na amerických univerzitách. A velká část úspěchu Silicon Valley je založena na výzkumu, který vláda financovala pro své vlastní účely během studené války, a ukázalo se, že má uplatnění v době míru.
Obáváme se jaderné války, stejně jako kybernetických útoků, které jsou velice účinné a mohou ohrozit celou infrastrukturu státu. Ideální je, aby se velmoci shodly a na světě se neprosazoval jediný řád, který propaguje jedna část světa.
Lidstvo má před sebou ještě hodně dlouhou cestu, pokud ji vůbec má. Tolerance lidí navzájem, stejně jako tolerance různých kultur je to jediné, jak odstranit války ve světě. Jedině tak války postupně vymizí.
