Článek
Délka lidského života se prodlužuje. Jenomže k čemu je dlouhý život, pokud není v rovnováze se zdravím? Ideálním stavem by bylo prodloužit život lidí a zároveň odstranit nemoci, které seniorům brání v kvalitě života. To se zatím děje pouze částečně. Nejhorší je číst, že se někdo sice dožil vysokého věku, ale zemřel po dlouhé a těžké nemoci.
Zdraví je věc subjektivní. Dva různí lidé mohou své zdraví vnímat zcela odlišně. Pojem dobré zdraví navíc může být v čase různý. Lidem se mohou stát těžké úrazy nebo onemocnět nepříjemnými chorobami, z kterých se těžko a pozvolna dostávají. Je zcela individuální, kolik nemocí nebo úrazů musí člověk prodělat, aby na život zanevřel. Naopak něčí vůle je taková, že ho nezlomí žádná životní situace.
Faktem je, že jakmile se zaměříme na prodloužení délky života, musíme se stejně tak zaměřit na zdraví. Neplatí, že ztrátu dobrého zdraví způsobují pouze nemoci spojené se stárnutím. Zdraví není jenom špatné nebo dobré. Zdraví je něco, co se v průběhu života dynamicky mění, ať chceme, nebo ne.
Pohled na dlouhověkost by se dal obrátit. Není to délka života, o kterou se musíme starat, jde především o to, jak dlouho budeme duševně i fyzicky schopni život spokojeně prožívat. Ideální by bylo vytvořit jakýsi index zdraví pro určité skupiny lidí a definovat hodnotu rozpětí zdraví za určitý časový průběh života. Tím bychom získali statisticky platná srovnání k určení dopadu zdraví na délku života. Je ale nepravděpodobné, že by se všichni shodli na stejné definici.
Zdravotní systémy na celém světě jsou nastaveny tak, aby byli léčeni lidé, kteří se přestávají cítit dobře, kteří mají nějaké zdravotní problémy. Léčí se nemoci a tím se prodlužuje délka života. Tato koncepce by měla být zachována, ale zároveň je nutné vzít v úvahu genetické vlivy, environmentální problémy a vlivy výživy na zdraví.
Jídlo je něco, co nás drží naživu a umožňuje růst a vyvíjet se. Zároveň nám může prodloužit nebo zkrátit život. Strava se v různých zemích světa liší. Důležitá je pestrost a rozmanitost ve výživě. Není to tak, že existuje nějaká doporučená strava a ostatní se jíst nesmí. Každý si svůj jídelníček dělá sám podle své chuti.
Přednost jednoznačně mají rostlinné potraviny před živočišnými, zelenina a ovoce, celozrnné obiloviny a výrobky z nich. Přednost by měly mít ryby, čerstvé ovoce a zelenina, rostlinné oleje. Při ochucení potravy je lepší používat spíš byliny a česnek než výrobky obsahující různá aditiva. Základem pitného režimu je voda. A pochopitelně velice důležitý je každodenní pohyb na zdravém vzduchu.
Nedejte na reklamy, nabízející za účelem zisku potraviny a nápoje, obsahující velké množství cukru, jako jsou cukrovinky, nebo silně průmyslově zpracované výrobky, například instantní potraviny, uzeniny, slazené nápoje. Aditiva (přídavky, obvykle chemické) rozhodně zdraví neposlouží, stejně jako kokosový nebo palmový tuk.
Naše prababičky jedly zdravě a moc si nevybíraly. Jedlo se vše, co příroda dala. Jejich děti dostávaly cukrovinky a sladké výrobky pouze za mimořádných okolností.
K jídlu byly běžně různé typy luštěnin, jako čočka, hrách, pučálka (naklíčený hrách), fazole, ale také hodně obilovin, jako je žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka. Naši předkové jedli spoustu jídel z krup, vloček, ale i celá zrna, houby, ořechy. Zdravá strava, k tomu hodně pohybu.
Lékařská věda byla nesrovnatelná s dnešní, lidé trpěli nemocemi, na které tehdy léky nebyly. Přesto bychom si mohli ze stravy našich předků vzít příklad. V dnešní době se podobná strava doporučuje.
Nevíme, zda bude možné podstatně prodloužit délku lidského života. Co ale víme, jak zlepšit naše zdraví a celkovou kvalitu života. K čemu je žít déle, když jsou roky navíc bez dobré kvality, nebo dokonce s bolestmi a se strádáním?
https://humanhealthspan.com/
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6136295/
https://www.nzip.cz/clanek/4-zaklady-vyzivy-jednoduse-pro-kazdeho
https://www.jimejinak.cz/tradicni-strava-nasich-predku/
https://www.nationalgeographic.com/premium/article/live-better-longer-healthspan
