Článek
Každý rok 3. října slaví Německo výročí sjednocení východu a západu z roku 1990. Před letošním výročím se agentura infratest dimap zeptala 1 303 oprávněných voličů, jak se jim žije a co si myslí o politice. Podle zpravodajského webu Deutsche Welle, který výsledky ARD-Deutschlandtrendu shrnul, vyznívá výsledek nezvykle jednotně: nespokojenost panuje napříč tábory.
Jde o průzkum veřejného mínění. Zachycuje, co si lidé myslí a čeho se obávají, nikoli to, jak se věci skutečně mají. Nezjišťuje například, zda jsou hrozby z umělé inteligence, Ruska nebo Trumpovy politiky reálné, ani zda vládní opatření fungují.
Kdo se ptal
Průzkum provedla agentura infratest dimap mezi 1 303 oprávněnými voliči pro ARD-Deutschlandtrend. Zdroj uvádí jen velikost vzorku, další metodické podrobnosti nebyly k dispozici.
Sjednocení očima východu a západu
Východní a západní Němci odpovídali odlišně na otázku, jak sjednocení ovlivnilo jejich osobní život. Podle zprávy vidí 20 % východních Němců osobní nevýhody a 44 % osobní výhody. Na západě to vypadá jinak: více než polovina lidí říká, že sjednocení jejich život příliš neovlivnilo. Ti ostatní se dělí téměř napůl, 19 % vidí dopad pozitivní a 18 % negativní.
Němci nevěří vládě, že zvládne AI, Rusko ani Trumpa
Vláda na historickém minimu
Jen jeden z deseti dotázaných je podle zprávy spokojen s prací spolkové vlády a kancléře, což DW označuje za historické minimum. Mezi příznivci Merzovy CDU je to jen 40 %.
Výsledky přicházejí po zářijových zemských volbách, z nichž dvě proběhly na východě. DW uvádí, že CDU v Sasku-Anhaltsku i v Berlíně, kde byla ve vládě, ztratila oproti předchozím volbám 10 % hlasů a o moc přišla. V Meklenbursku-Předním Pomořansku nepřekročila pětiprocentní hranici, tedy minimum hlasů, bez něhož strana do zemského parlamentu nevstoupí. V dějinách země se to ještě nestalo.
Kdyby se volilo hned teď, získala by podle průzkumu unie CDU/CSU 20 % a sociální demokraté 13 %. Vládní koalice by tak nezískala ani třetinu hlasů. AfD, kterou tuzemská tajná služba částečně klasifikuje jako pravicově extremistickou, by si udržela stabilních 27 %, Zelení by měli 16 % a Levice 11 %. Podle DW by za takového rozložení sil bylo mimořádně obtížné sestavit většinu.
Němci nevěří vládě, že zvládne AI, Rusko i Trumpa
Čeho se Němci bojí
Z celkové situace v zemi je optimistický jen každý osmý respondent, téměř devět z deseti dotázaných pociťuje obavy. Největší starostí je podle zprávy to, že strany nedokážou najít společné odpovědi na klíčové otázky.
- Dvě třetiny se obávají, že lidé ztratí kontrolu nad umělou inteligencí, tedy nad počítačovými systémy, které se učí a rozhodují samy.
- Stejně velký podíl se obává dopadů politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa na Německo.
- Šest z deseti trápí změna klimatu.
- Něco málo přes polovinu dotázaných se obává ruského útoku na další evropské státy. - Zhruba polovina dotázaných se strachuje, že neudrží životní úroveň.
Reformy: spravedlivě a srozumitelně
Německo stárne: důchodců přibývá a pracujících, kteří je finančně podporují, je méně. Počet lidí, kteří potřebují dlouhodobou péči, podle DW od roku 2015 vzrostl z přibližně 2,8 na přibližně 6,5 milionu. Jen každý šestý dotázaný věří, že vláda zajistí udržitelnost sociálních systémů.
Voliči levicových stran by raději přijali vyšší odvody než škrty, u příznivců AfD a CDU/CSU je to naopak. Tři čtvrtiny respondentů vidí v navržených reformách rozpor: vláda slibovala úlevu, ale oni cítí, že jim zátěž spíš roste. Podle 61 % dotázaných mají být škrty odstupňované podle finanční síly, i kdyby to některé občany zatížilo víc. Polovina by škrty přijala ochotněji, kdyby jim někdo srozumitelně vysvětlil, proč jsou nutné.
Energie a „sleva na palivo“
Tři čtvrtiny dotázaných míní, že vláda dělá pro snížení cen energií málo. Od 1. října do konce roku platí znovu „sleva na palivo“, tedy snížení energetické daně z benzinu a nafty zhruba o 17 eurocentů (přibližně 4 Kč) na litr. Podobná sleva platila od počátku května do konce června a podle DW vyšla státní rozpočet na 3,4 miliardy eur (přibližně 83 miliard Kč). Autor zprávy upozorňuje, že část slevy se k řidičům nedostala, a odborníci opatření hodnotí kriticky. Jestli sleva funguje, průzkum neměřil. Zjistil jen to, že polovina lidí ji považuje za chybný přístup.
Co z toho plyne i pro Česko
Průzkum nenabízí přímé srovnání s českou politikou. Přesto v něm vidíme vzorec, který známe i u nás: lidé nechtějí jen méně sporů mezi stranami, chtějí také reformy, které jsou spravedlivé a které jim někdo srozumitelně vysvětlí.
