Článek
Mezi lidmi ve věku 18 až 24 let použili AI kvůli politice skoro dva ze tří, mezi lidmi ve věku 65 let a více jen asi každý sedmý. Důvěra v chatboty je přitom nízká.
Evropa míří do rušného volebního cyklu. V roce 2027 jdou k urnám voliči ve Francii, Španělsku, Itálii a Polsku. Vedle novin, televize, webů a hovorů s rodinou se voličům nabízí další zdroj: chatbot s umělou inteligencí. Podle zprávy portálu Rapporteur, kterou převzal Euractiv, se na chatbota obracejí i lidé, od nichž by to čekal málokdo. Kdo přesně, ukazuje nový průzkum.
Kdo se ptá stroje
Průzkum mezi 5 113 lidmi ve Velké Británii, Dánsku a Německu provedly Louise Luxton a Timea Balogh z University of Strathclyde. Rapporteur uvádí, že používání AI k politickým informacím souviselo s politickým zájmem, tedy kdo se o politiku zajímal víc, ten se na chatboty obracel častěji. Překvapivě ale souviselo i s důvěrou v tradiční zpravodajství: ti, kdo novinám věřili, se k AI obraceli také.
Čekalo se přitom opak: kdo ztratil důvěru v noviny a televizi, utíká k chatbotům. Podle výzkumnic to tak nevypadá. Lidé, kteří se o politiku nejvíc zajímají, si hledají další cesty k informacím.
Je to podobné jako v hospodě: kdo si přečetl noviny, stejně se u piva zeptá souseda, jak to vidí on. Chatbot tu hraje roli toho souseda, ne náhradu novin.
K čemu to lidé používají
Podle zprávy voliči chatboty používají k pochopení stran a politiků, k ověřování politických tvrzení a k orientaci ve složitostech voleb. Někdy i k rozhodnutí, zda vůbec jít volit. Mezi důvody vyniká ověřování faktů, roli hraje také rychlost a pohodlí. Asi 9,6 % dotázaných uvedlo, že AI využívají, protože nevěří jiným zdrojům.
Výsledky tak naznačují, že chatbot pro mnoho uživatelů tradiční zprávy spíše doplňuje, než nahrazuje. Slouží například k prověřování toho, co člověk právě četl nebo slyšel. Luxton to vyjádřila zhruba tak, že lidé, kteří zprávy sledují, hledají další zdroj, kterým si informace ověří.
Mladí vpředu, senioři stranou
Rozdíl mezi generacemi je výrazný. AI chatboty alespoň k jednomu politickému účelu použilo 65 % lidí ve věku 18–24 let, ale jen 15 % lidí ve věku 65 let a více. Starší respondenti častěji uváděli, že chatbota k politice nepoužili nikdy. Výzkumnice to připisují tomu, že tuto technologii neznají.
Používat neznamená věřit
Chatbotům jako zdroji politických informací důvěřuje 29 % respondentů. Více než dvakrát tolik, přes 61,2 %, jim nedůvěřuje. Ani ti, kdo AI používají, nemají jistotu, že dostávají nezaujatou odpověď. Balogh uvádí, že lidé, kteří AI používají častěji, její výstupy považují za přesnější, ale ne za méně zaujaté. Jinými slovy: odpovědi jim připadají přesnější, ale ne nutně méně zaujaté.
Jde o rozumný postoj. Rádce může být užitečný, a přesto podávat informace zkresleně. Zdá se, že uživatelé s touto možností počítají.
Zpráva upozorňuje i na potíž: respondenti ve všech třech zemích těžko posuzovali, zda je politická informace od AI přesná, nebo zaujatá. Když chatbot odpoví sebejistě a plynule, člověk často nepozná, jestli mluví pravdu, nebo jen přesvědčivě. Studie podle dostupného textu neměřila, jak přesné nebo zkreslené odpovědi chatbotů skutečně jsou. Měřila, jak je lidé vnímají.
Test na AfD a Zelených
Zajímavé je i srovnání podle stranických sympatií v Německu. Mezi lidmi, kteří měli nejblíže k Alternativě pro Německo (AfD), důvěřovalo televizi a rádiu jen 40 % a novinám 34 %. Dalo by se čekat, že se tedy obrátí k chatbotům. Neobrátili: ty považovalo za důvěryhodné jen 33 %. Navíc patřili mezi skupiny, které AI k politice používají méně.
Mezi sympatizanty Zelených důvěřovalo televizi a rádiu 89 % a novinám 80 %, chatbotům jen 24 %.
Výzkumnice upozorňují, že stranické sympatie jsou jen část obrazu. Roli hraje i věk a vzdělání.
Co z toho plyne
Jde o průzkum, tedy o souvislosti, ne o příčiny. Nic nedokládá, že chatbot ovlivnil něčí volbu. Nic neříká o vývoji v čase ani o tom, kolik dezinformací AI šíří. Ukazuje jen, že se mladí voliči k AI obracejí často a že jí příliš nevěří.
Pro příští rok z toho plyne věc prostá: chatbot berou voliči spíš jako druhý názor než jako pravdu v poslední instanci. Jak ale poznat, kdy je ten druhý názor užitečný a kdy je prostě omyl? Na tuhle otázku zatím nemají odpověď ani výzkumnice. Důvěřuj, ale prověřuj, říká se. U chatbotů to platí dvojnásob.
Glosář
Chatbot: program, se kterým si píšete jako s člověkem a který odpovídá textem vytvořeným umělou inteligencí.
Průřezový průzkum: dotazování lidí v jednom časovém okamžiku. Ukazuje souvislosti, ne příčiny.
Zdroje
Rešerše a kontrola faktů k článku byla provedena s pomocí AI.
