Článek
Víkend byl spíše negativní – politici, novináři, ale i my diváci jsme si příliš neodpočinuli. Po eskalaci konfliktu mezi Izraelem, USA a Íránem na začátku víkendu mnoho zemí uzavřelo svůj vzdušný prostor a běžné lety přestaly fungovat. Naši občané, kamarádi i známí, kteří se vydali do světa, se tak mohli dostat do problémů.
Podle opozice vláda zaspala. Zároveň se řešilo, proč není Macinka na tiskové konferenci, protože si prý šel „povídat ke Xaverovi o párcích“. Přitom přes den svou práci odvedl a na tiskovce v 17 hodin být nemohl – ve stejný čas měl online jednání s ministry zahraničí. Vláda mezitím svolala Bezpečnostní radu státu, připravila vládní a armádní repatriační lety a koordinovala evakuaci přes Egypt, Jordánsko a Omán. A zároveň byla jednou z prvních zemí v našem regionu, která společně se Slovenskem dostala své občany zpět domů.
Bylo to podobné jako za minulé vlády, kdy návraty začínaly až třetí či čtvrtý den. Dnes jsme měli sice náskok, úplně stejné to však nebylo – v roce 2023 šlo pouze o Izrael a menší počet lidí. Tentokrát byl uzavřený vzdušný prostor mnohem širší a počet osob, které se chtěly vrátit, byl násobně větší.
V očích některých médií a opozice vláda udělala všechno špatně. Realita je ale složitější. Výběr nespokojených hlasů, které zaplnily mediální prostor, jen ukazuje, jak některá média k vládě přistupují.
Naopak mě překvapila Česká televize. Její reportérka byla původně na dovolené, ale z Emirátů přinesla informace přímo z místa. V neděli mluvila o přesunech lidí do hotelů a vysvětlovala, že je potřeba vyčkat. Oceňuji její profesionální přístup – z režimu dovolené se během chvíle přepnula do režimu přímého zpravodajství.
Během týdne opozice jela naplno. Návštěva prezidenta ve Sněmovně připomněla staré symboly i staré spory. To Rudé právo mě pobavilo – možná se to Petru Macinkovi ještě někdy vrátí, ale symbolika byla silná. Za to mu děkuji. Naopak Filip Turek mohl svůj nesouhlas vyjádřit jinak – například odejít ještě před příchodem hlavy státu a natočit venku video, jak pije „turka“ a komentuje kázání o demokracii a hledání shody.
V této souvislosti si dovolím připomenout jinou scénu. Když Miroslava Němcová odešla z Vladislavského sálu při projevu prezidenta Zemana, bývalý ministr financí Stanjura z ODS poznamenal: „Dodnes si pamatuji, jak její podpatky určovaly tempo. To gesto bylo tak silné.“ Stanjura však již vypadl z hitparády a otázka, proč jsou podobná gesta dnes vnímána jinak, je proto nasnadě. Nebo není to tak trochu dvojí metr?
Poslanci následně ve čtvrtek rozhodli nevydat premiéra ani předsedu Sněmovny. Babiš i Okamura označili své stíhání za účelové a politicky motivované. Oba mají díl pravdy, protože způsob, jakým to opozice uchopila, už je za hranou, takový novodobý hon na čarodějnice.
Pro opozici to bude voda na její mlýn a kauza se potáhne dál. Každá strana z ní vytěží maximum a společnost se bude dál rozdělovat. Na druhou stranu vláda může fungovat a vydání je už věc minulá. Podobné situace jsme už viděli, například za vlády Petra Nečase a postoje klubu ODS. Ale to by bylo vracení se hodně daleko. Připomínám ale slova Miloše Zemana: „Jen blbec nemění názory.“
O Ukrajině se tentokrát tolik nemluvilo, ale útočná slova prezidenta Zelenského vůči Orbánovi zmínit musím:…„Jinak dáme adresu této osoby našim ozbrojeným silám. Ať jí zavolají a promluví s ní svým vlastním jazykem.“ Docela by mě zajímalo, jak by tuto situaci řešila hradní kancelář. Vydírání, vyhrůžka – a nebyla to žádná SMS.
Překvapivě jsem z Evropské unie nezaznamenal výraznější reakci. A ani tzv. „lepší lidé“ tentokrát příliš nepromluvili. Zdá se, že žijeme v době, kdy se politici ocitají pod velmi ostrým světlem – a někomu se to hodí víc než jiným. Nebo se to dělo vždy? S touto rétorikou osobně nesouhlasím. Otázka tedy zní: co s tím?
Snad bude příští týden klidnější.
Přeji hezký víkend. A blíží se nám MDŽ, tak v neděli nezapomeňte…
A ještě jedna věc na závěr, na přání jednoho z čtenářů. Ani mně se nelíbí, když politici zaměstnávají své blízké. Jenže ruku na srdce – dělo se to na všech stranách a děje se to pořád.
