Článek
Ač okolím posuzován jako kliďas absolutně nepochopitelně nevzrušitelný, přece jen pociťuji značnou frustraci. Takřka denně najdu na Mediu nebo jinde zajisté objevný článek o tom, jak jsou ohroženy důchody, věk odchodu do důchodu, jak se má rodit více dětí, aby na ně bylo…skoro každý den, a někdy ne jediný článek. Zajisté, je to velmi vděčné téma, týkající se každého z nás. Dokonce jsem svědomitě pročetl diskuzi, tedy - to, co jsem byl schopen strávit, no jako obvykle. Nejvíce mě rozesmál příspěvek jakéhosi junáka, který si dovolím parafrázovat :
,,Před sto lety nás byla miliarda a všechno bylo v pohodě. Dnes je nás 8 miliard a je nás málo. Není někde chyba?"
Tak toto by mohlo aspirovat na gól roku, myslím si.
Ale zpátky - všechny ty články mají jedno společné: víceméně přesně vypočítávají problémy a kritizují (šmahem) všechna doposud zvažovaná, či dokonce přijatá opatření. A ještě něco - absolutně chybí jakýkoliv vlastní pohled na řešení toho problému. Ve finále - všechny ty články jsou naprosto zbytečné (promiňte Tomi), stačilo jeden vzít a pomocí techniky Ctrl+C atd. (tak to umím já) ho někam každý den vrazit. Nezměnilo by se vůbec nic.
Kdy začneme (aspoň začneme) diskutovat o řešení? Diskutovat, a ne si nadávat do volů s případnou poznámkou, že pětikolka je parta lhářů a Seznam je žumpa. Toto zjištění nám nepřinese nic a nejméně řešení. A že to řešení potřebujeme, a to že sakra rychle, je jedna věc. Druhá je ta, že je úplně jedno, kdo bude ve vládě a kdo v opozici. Pokud totiž to řešení nepřijde velice rychle, těším se ještě za svého života - jako že mi už moc nezbývá - až předseda nějaké vlády předstoupí před mikrofony a oznámí, že s platností od se snižují důchody a začne tvrdá a nemilosrdná exekuce. Každým rokem, kdy se to řešení oddaluje, je pravděpodobnější varianta, že se této „Bílé hory“ důchodců dožiji i já.
Řešení tu je a je dost bolestivé hlavně pro ty, kteří za svou životní úroveň jsou zvyklí činit odpovědným stát (což je nesmysl, ale je to bohužel fakt). Je to úplná změna systému důchodového pojištění z průběžného, kde je dosti značná spoluodpovědnost státu finanční, a úplná, co se týče důchodové administrativy. Neboli stát určuje, kolik bude vybírat, stát určuje, kolik a za jakých podmínek bude vyplácet, stát určuje, kdy se do důchodu bude odcházet atd., atd., atd., k čemuž potřebuje legie ne zrovna málo placených úředníků po celé republice, velice složitý aparát a navíc - každý rok se ztratí spousta času práce ministrů a parlamentu s tím, jak to zařídit, aby to letos zase vyšlo. To nemluvím o valorizacích a spoustě podobných opatření. Kromě standardní práce těch úředníků nám tohle bere strašně moc času, a tím i peněz se státního rozpočtu, který není , nebyl a nikdy nebude nafukovací a tedy nikdy v něm nebude víc, než kolik se vybere. Takže dluhy a dluhy a dluhy. Zaznamenal jsem, že jen za leden a únor nás přišly důchody o 15 miliard dráž, než se vybralo na pojistném - tj. nějakých 90 miliard za celý rok? Spíš víc…
Nuže, hledejme řešení, které zbaví stát odpovědnosti za toto všechno. Ušetřeme ty mraky peněz vyplacených úřednictvu a udělejme z nich příživnictvo. Zrušme všechny diskuze na téma důchody v parlamentu. Změňme důchodový systém tak, aby plná odpovědnost za život v důchodu byla jen a jen na občanovi. Otázka je, zda to jde a já jsem přesvědčen, že ano (ne ANO). Psal jsem tu o tom už dvakrát a nezaznamenal jsem žádnou negativní reakci podpořenou racionálními argumenty. Zato jsem zaznamenal spoustu negativních reakcí vyfutrovaných strachem z vlastní odpovědnosti a neschopnosti. Což je v důsledku to, co platíme těmi dluhy státního rozpočtu každý rok.
Dopředu upozorňuji, nezabýval jsem se propočítáváním, tzn. všechny čísla berte jen jako model bez jakéhokoli reálného významu. Jistěže jsou lidé, kteří toto propočítávat jsou zvyklí a budou to mít sčítnuté raz dva, že je to blbost. Je to model a čísla jsou tam jen proto, abych nemusel psát X.
Základním modelem je tzv. rovný důchod. To jest: vydefinuje se částka, jak by asi měl vypadat důchod, který umožní člověku jakž takž žít bez závislosti na dalších sociálních dávkách. Řekněme 20 000. Nic moc pro ty, co dnes berou víc, báječné pro ty, co berou méně. Jen říkám - aby člověk nějak žil. Dále se vydefinuje rok odchodu do důchodu. Řekněme 67 let. No a z toho nám vyjde částka, kterou budeme u státu měsíčně ukládat formou důchodového pojištění. Paradoxně pro mnohé bude nižší, než odváděli dosud, pro mnohé ale vyšší. Čímž se dostaneme k tomu, že pokud člověk bude tuto částku celý život odvádět, v 67 automaticky (rodné číslo neodrbete žádným způsobem) sekne s prací a následující měsíc mu ze státní kasy přijde oněch 20 000. Žádné výpočty, žádné úřady, strohé oznámení třebas na obecním úřadě - od příštího měsíce jsem v penzi.
Druhý zdroj důchodového pojištění jsou odvody zaměstnavatelů. Ty se skládají z několika složek, je v tom podpora politiky zaměstnanosti atd. V důsledku o tyto příspěvky očištěný odvod by mohl být promítnut do mzdy zaměstnanci. Takže většina z nich by zničehonic měla na pásce i v reálu mnohem větší sumu než doposud. Dne dělají odvody zaměstnavatelů na sociální pojištění kolik - 31,5 %? Tak nějak. A tady nastane hlavní a nejdůležitější bod programu. Občan sám rozhodne, jak se svými vydělanými a řádně zdaněnými penězi naloží. Zda, topiv se po výplatě v bankovkách, vyrazí na dovolenou na Maledivy, nebo zda ty prachy nějak rozumně uloží či investuje. Uložení je věc nevýnosná, ale myslím, že po nějaké nepatrné legislativní úpravě by mohl přímo v České národní bance vzniknouti nějaký garantovaný fond, který bude investovat do státem financovaných staveb třeba, čímž bude zaručena výnosnost a nedotknutelnost onoho účtu. Jen nápadík. Jinak možnosti investic jsou téměř nekonečné, jako člověk v tomto nezkušený bych si asi vzal hypotéku a koupil byt, pronájem pak zaplatí část hypotéky a byt mi zůstane jako dlouhodobá investice. Například způsob, jak rozhýbat financování výstavby bytů - ale to jen na okraj. Pro ty, co budou jezdit na Maledivy mám strašně blbou zprávu - v důchodu budou žít než z těch dvaceti, víc mít nikdy nebudou.
Lidé, kteří budou zodpovědní, budou mít těch „státních“ 20 000 a k tomu svoje peníze, které si za celý život našetřili. Že v tom není rozdíl? Ale je a strašně veliký. Protože takhle šetřené a investované peníze jsou vaším majetkem a v případě předčasného úmrtí jsou prvkem dědického řízení. Zatímco dnes v případě nehody či náhlé choroby apod. jsou nenávratně a jednou provždy ve státní kase ztraceny. No a pokud si začnete užívat důchodu, je jen a jen na vás, kolik si z toho „balíku“ každý měsíc odloupnete k těm 20 000 na to, abyste žili důchod ne podle toho, kolik vám stát vyměří, ale podle toho, nakolik jste byli zodpovědní a v důsledku tak, jak si ho budete přát prožít. A ty Maledivy? Pokud budete mít našetřeno dost, tak proč ne?
Nebude řešeno zvyšování odchodu do důchodu - je dané. A pokud budete chtít jít dřív? Proč ne. Ale budete ty roky žít jen a jen za ušetřené a ještě platit příslušný odvod, abyste v 67 začali dostávat těch 20 000 ze státní kasy. Nebudou tisíce úředníků, kteří budou zkoumat zda, od kdy do kdy a kolik, ale jeden (dle mého nepříliš náročný) software, který pod každým rodným číslem bude mít po měsících registrované platby až v těch 67 překlopí platby ve výplaty a jede se dál. Nikde diskuze o valorizacích. Nikde diskuze o tom, kdo dřív , lépe a radostněji. Volba každého za dodržení jednoduchoučkých pravidel hry. Obrovské úspory času v parlamentu, obrovské úspory za provoz celého molochu ČSSZ a všech jeho ředitelů, ředitelů sekcí a dalších jasností a nadbytečností. Celou agendu by zvládlo několik desítek úředníků a nemyslím si, že by se přerazili.
Máme tu poslední problém - inflace. Viděli jsme co udělá v našich peněženkách za rok, Takže za nějakých 40 let bude ta částka asi jen k smíchu. A tak by bylo, dejme tomu, každé tři roky třeba onu cílovou částku - a s ní pochopitelně i měsíční splátky upravit směrem vzhůru o nějakou tu pětistovku. Toť veškerá údržba systému.
Tohle není můj nápad. Vím že podobně to funguje už ledaskde. Podle jednoho z diskutujících to třeba v Austrálii takhle mají už dlouho, jen ještě musí dokládat při odchodu do penze přehled majetku. Výborné opatření - i vůl si raz dva spočítá, že si 60 000 hektarovou farmu nemohl nikdo nakoupit z úspor z platu přístavního dělníka. Opakuji, zatím jsem nedostal žádné věcné zamítavé reakce. Jsem naprosto přesvědčen, že takhle nějak by to fungovat mohlo a mělo, neb každý dostane jen a jen to, co si uložil nezávisle na tom, kolik a zda uložili jiní, a pak to, co si našetřil, maje z čeho konečně…
A si největší problém by byl s náběhem té věci, ale s tím by si chytré hlavičky už snad poradily. Výhodou tohoto systému jest jedna věc dle mého, jak jednou začne fungovat, je věčný a není na něm třeba nic moc měnit a opravovat, neb má vlastně jen dvě proměnné - cílovou částku a měsíční úložku. To ostatní totiž stát už nemá nárok ani ovlivňovat, ani kontrolovat, ani jakkoli upravovat…to jde zcela a úplně mimo něj…tedy mimo hrabivé pacičky úředníků, kteří mají spoustu dobrých nápadů, jak za luxusní platy utrácet vaše peníze a pak na politicích nechají, aby vám vysvětlili, proč máte málo, když jste přece celý život…
Diskuze je otevřená, těším se na vaše připomínky. Prosím ty, co mi budou chtít psát, že jsem placený pisálek a podobné názory bez argumentace, aby tak nečinili. Já už jejich názory na cokoliv, co si nemyslí oni, dávno a dávno znám.
PS: Odkaz přeposílám panu ministrovi Jurečkovi a jsem zvědav na reakci.
