Článek
Na rovinu hlásím, že jsem důkladně vylekaný. Dopustil jsem se autorství článku „Reakce na vyjádření soudružky Konečné“ a první zděšení pramenilo z toho, že naposled, co jsem se díval, četlo článek 120 tis lidí, což je víc než jedno procento obyvatel republiky. Príma, řekl jsem si a podíval se do diskuze. To „príma“ mi zamrzlo v puse. Vylila se na mě neskutečná senkrovna nenávisti, nařčení ze lži, leckdo si vzal do pusy i mé rodiče, kromě vraždy jsem byl nařčen z nesčetných zločinů, jakož i psaní nájemného a prodejného, zkrátka přestože je mně pořádný kus, ani tak na mně nezůstala nitka suchá. Takže ne soudružka Konečná, ale obrovské vosí hnízdo, živené…čím? Nostalgií, zklamáním, závistí, černým svědomím a z toho všeho pramenící obrovská spousta špíny a nenávisti ke všemu a ke všem, co není, jak já chci, a kdo nemluví tak, jak já bych si přál.
Na některé příspěvky jsem se snažil odpovídat slušně, u těch, kde mě diskutéři obvinili ze lži, jsem nabízel pár facek splatných okamžitě a kdykoli si autor nařčení bude přát. Není to řešení, ale souboje už dávno vyšly z módy a na poctivé jméno, které nosím, prostě nikdo nemá právo házet hnus a obviňovat mě ze lži. Ale nejvíce mě udivily a rozhodily příspěvky, které popírají ničemnost komunismu a naopak vynášejí jeho blahodárnost a úspěšnost. Proč to ti lidé píší, když přece musí vědět, že… vrtalo mi v hlavě a přemýšlel jsem o tom celý víkend. A došlo mi, že v téhle zemi nelze spoléhat na volební výsledky a na to, že KSČM šla tam, kam patří (čili mimo parlament) a její preference jdou do háje. ONI jsou tady pořád, všude, v různých stranách, uskupeních i mimo ně a čekají, že se dějiny nějak obrátí a ONI ZASE budou rozhodovat o všem. Proto jsem se rozhodl obrátit na vás, na mladé, kteří s tím svinstvem nikdy do styku nepřišli. O nás staré dědky a báby už vůbec nejde, my víme svoje, a co kdo připustí nebo nepřipustí, je čistě jeho věc.
Jde o generaci vás, kteří jste o tom slyšeli jen zprostředkovaně, od rodičů, prarodičů, z televize či z filmů a spoustu věcí nemůžete pochopit prostě proto, že jsou v dnešním světě pro vás nepředstavitelné… Ale ONI jsou tu a bez ohledu na to, jak si přejete žít vy, se chtějí vrátit. A tak vám lžou babičky a dědové, kteří tu dobu tvořili, lžou vám tátové a mámy, kteří ji tiše přijali, a od dvou do tří do rána se styděli pod peřinou, že proto, aby měli snadnější život, bolševikovi podrželi. Lžou, protože se stydí říct - já tomu taky pomohl, nebo já se tomu nepostavil, protože jsem se bál, že… Proč se báli, když nic z toho, o čem jsem maličko jen napsal, se nikdy nestalo? Jak by mohli přijít o práci, když přece za komunistů nikdo o práci přijít nemohl? Jak by mohli děti nevzít na školu, když za komunistů přece každý mohl studovat podle svých možností? Jak by je mohli vystěhovat ze služebního bytu, když ho přece za komunistů měl každý zajištěný? Tyhle otázky nemohou a nesmí připustit.
A přece logika napovídá, že bez represe a strachu všech lidí (kromě těch, kdo ji řídili samozřejmě) by se ten režim těžko dožil deseti let. Manipulují s ekonomickou prosperitou a s tím, že dnes je polovina republiky rozkradená. No, nebudem si říkat, že se toho nerozkradlo dost. Ano. Ale kdo to rozkradl? Ne náhodou ti, kteří měli jako jediní přístup k ekonomickým informacím a v prvních vlnách se účastnili privatizace? Tedy vrchní soudruzi a podnikový management, který by nemohl bez stranické příslušnosti býti managementem? Že někdo koupil fabriku, rozprodal zásoby, technologie za cenu šrotu a pak ještě rozebral a rozprodal co se dalo z budov? No jistě, ale tohle neudělal žádný zahraniční investor. To dělali ti pánové, kteří předtím ty fabriky řídili a nebo seděli na výborech různého stupně.
Výprodej do zahraničí. Tohle si poslechnete taky často - vyprodali všechno do zahraničí a nám tady nezbylo nic. Prosím? On Volkswagen koupil Škodovku, naložil ji na vlaky a odvezl do Německa? Kdepak, ty fabriky stojí tady, v Čechách, zaměstnávají naše lidi, platí jim mzdy a za ně odvody a DPH a daň spotřební a všechno to ostatní. A zisky si odvezou do zahraničí. A kam jinam proboha? Kdo má právo nařídit soukromé firmě, jak má naložit se ziskem, který zdanila a splnila všechny finanční povinnosti vůči státu? Vám snad někdo určuje, jak naložit s čistým příjmem, který vám zůstane po zdanění? Kde a jak ho máte utratit a co za něj pořídit?
Nechci se moc plést do ekonomiky a tedy zpátky k tomu, co tu vyvádějí dnes soudruzi přítomní ve všech stranách i mimo ně. Jejich postup je jednoduchý a velmi průhledný.
Nejdříve je třeba důkladně ulhat a zašpinit přítomnost. Pomluvit kdekoho, protestovat proti všemu, nesouhlasit s ničím a hlavně - všechno je zlodějina, všichni lžou, nikdo ničemu nerozumí, to za nás to běhalo jinak. Přečtěte si jakoukoli diskuzi pod jakýmkoli tématem, řekněme třeba pod článkem o ekologické zátěži. Určitě tam najdete nejméně jeden příspěvek na téma - pětikolka, banda lhářů a Seznam je žumpa. Bez souvislosti jen výkřiky zloby a zlosti.
Pak je potřeba začistit minulost, to jest bagatelizovat, znevěrohodňovat a relativizovat všechny zločiny minulého režimu nejen z kategorie zločinů co činů trestných, ale i zlých činů proti celé společnosti. Snížit zájem o skutečné, doložitelné a doložené události a přelakovávat je na excesy tam, kde šlo o běžnou rutinu, na náhody tam, kde šlo o naprosto cílené počínání. A všude stavět na oči „přednosti “ režimu, které opravdu byly jen a jen relativní. Nevztahovaly se totiž na všechny a na všechno. Jistěže budou popírat nerovnost v přístupu ke vzdělání a k zacházení se vzdělanými lidmi. Už se těším, co jeden pán odepíše, až si přečte, že na jedné železniční stanici pracovalo ve funkci průvodčích a vlakvedoucích nákladních vlaků přes 80 % vysokoškolsky vzdělaných lidí - učitelé, doktoři, profesoři, inženýři, a samozřejmě faráři. Jak vysvětlit, že ve vedlejší kotelně topil bývalý ministr zahraničních věcí a majitel tolika vysokoškolských titulů, že by mohl podělit středně velkou ves a na každého by zbylo. To tedy popřeme a autora nařkneme ze lži.
Vás, mladých narozených už po převratu se tohle povídání týká, a to že hodně. Protože tu jsou stále a chtějí znova obnovit svou moc. Buďte opatrní a choulostiví na média. Jakmile se objeví snaha je jakýmkoliv způsobem ovlivňovat, jste doma - jsou to oni. Příklad je útok na veřejnoprávní media na Slovensku a pokus ovlivňovat veřejnoprávní media u nás.
Pozor na ty, co slibují blahobyt - to jsou zase oni. Protože ten blahobyt bude někdo muset zaplatit a oni to rozhodně nebudou - na to jsou už příliš staří. Povím vám špatnou zprávu - všechny pokusy o blahobyt budete platit vy, a to že sakra dlouho. A taky vaše děti.
Pozor na ty, co kritizují LGBT komunitu a manipulují slovem normální. To slovo je nesmysl a nejdřív bude muset být někdo, kdo určí, co je normální. To budou oni.
Každá diktatura má z principu stejný mocenský aparát a dodržuje stejné kroky k ovládnutí země a lidí v ní. Nejdříve je třeba ovládnout silový aparát, to jest armádu, policii. Pak justici a zbavit ji nezávislosti. Pak média a omezit informovanost podle svých potřeb. Mocensky či legislativně vyřadit opozici, a zajistit si tak vládní monopol. Oddělit běžné občany od možnosti získávat informace a zkušenosti jinde ve světě, to jest omezit cestování a komunikaci. Pak vytvořit formou spoluviny na represích proti odpůrcům vrstvu privilegovaných, kterým je za loajalitu a spoluvinu dovoleno téměř vše. A hned potom pomocí represí, omezování svobod a práv donutit široké vrstvy obyvatelstva k neodporu a k vnějšímu, byť i ne vnitřně pociťovanému souhlasu s režimem. Neboť kdo nesouhlasí, nemusel by smět vycestovat, získat dobré vzdělání, získat dobrou práci…
To všechno tady bylo a pokud vy to nebudete hlídat, bude to tu zas. Někde tomu říkali fašismus, někde komunismus, pořád je to jen jedna a táž mince, absolutní a totální nadvláda jedné úzké skupiny nad celým národem pomocí síly, represe, omezování práv a svobody. Je totiž jedno, zda ti nosí košile hnědé a ti červený prapor. Není mezi nimi jiných rozdílů. Jen ještě jedna věc - jedni smrtelně nenávidí druhé. Proč? Inu - konkurence! Ne antagonismus, ne opačná strana barikády, ale jen a jen konkurence. Neboť je lhostejné, zda citujete Mein Kampf nebo Lenina. Důležité je, jakých prostředků užíváte k získání a udržení moci. A ty jsou v obojím případě identické.
A ještě jedna poznámka na závěr - ve spoustě diskuzních příspěvků bylo uvedeno slovo závist a nenávist. K té závisti - jsem jedenáct let po klinické smrti a slavím každý den, kdy se probudím a můžu se hýbat. Dovedete si v téhle situaci představit, že bych někomu něco - cokoliv materiálního záviděl? A nenávist? Ano, nenávist ano, ale ne k lidem a tedy ani ne k soudružce Konečné. Já nenávidím systém, který komukoliv upírá jeho svobodu a možnost volby, byť i za sebezářnějším a sebesvětlejším cílem. Výsledkem je vždycky přechod k nějaké (jakékoliv) formě diktatury. To tedy nenávidím nade všechno a nenávidět budu do konce svých dnů… A budu proti tomu dělat všechno, co ještě dokážu. Třeba psát takovéhle články… Ápropós, víte, že v jednom příspěvku se to už objevilo? „…však on přijde den, kdy takovéhle věci psát přestaneš!“ Jojo, napadá mě hned jedno spojení, které používali členové Sudetoněmecké strany ve 30. letech.
