Článek
Jazykové eskapády pana Babiše v různých parlamentních a jiných vystoupeních baví národ - respektive jeho vzdělanější část už hezky dlouho. Přiznám se, že já k četbě jeho projevů či vystoupení přistupuji s dost smíšenými pocity. Jednak je to pocit, že bych měl vědět, o čem ten pán mluvil, pokud ho chci nějak kritizovat a s ním polemizovat, a potom - pokud mám obzvlášť morbidní náladu, královsky se bavím. Do chvíle, než si uvědomím, že tento pán se svými vyjadřovacími schopnostmi, se svým všeobecným přehledem a vzděláním už nám jednou premiéra dělal a mohlo by se to přihodit po druhé. Pak se obvykle bavit přestanu.
K tomu vzdělání. Pan Babiš se chlubí tím, že má vysokoškolský diplom inženýra ekonomie. Rád bych se zeptal na takovou maličkost, on studoval vysokou školu bez maturity? A pokud ne, maturoval z nějakého jazyka - třeba slovenského? Totiž to, co předvádí, není neznalost jazyková, on takhle blekotá i ve slovenštině a hrůza mě obchází při představě, jak pronášel své projevy v zahraničí v řeči zase ještě jiné. To není neznalost jazyková, ale neznalost jazykové stavby a vůbec tvorby srozumitelných vět. Nejsem žádný jazykovědec, ani učitel češtiny, ale tito mi snad dají za pravdu, že někde na základní škole se při hodinách českého jazyka učí slovesný tvar zvaný vypravování. Tam se děti učí vyprávět příběhy tak, aby nějak do příběhu posluchače uvedly, nějak ho vypointovaly a uzavřely. Učí se to pro to, aby se naučily skladbě vět, jejich návaznosti a logickému sledu, a dokonce se pro ty účely učí sestavovat osnovu vypravování. Tedy děti na prvním stupni vzdělávání tj základní školy. Jak asi přišel k vysokoškolskému vzdělání pan Babiš, když nedisponuje jazykovými dovednostmi žáka základní školy? Jak mohl složit maturitu člověk s tímto projevem, když nedílnou součástí maturitních zkoušek je slohová práce v mateřském jazyce? Jakou známku z ní pan Babiš dostal, pokud ji vypracoval sám?
Všeobecné znalosti a vědomosti jsou vlastnictvím každého člověka, aniž by si to uvědomoval a aniž by je kdy ve svém životě nějak používal. Například názvy planet - vždyť se to učilo za našich let jako básnička a ač jsem se nikdy astronomií nezabýval (strašně to smrdí fyzikou a matematikou), tohle dokážu vysypat dneska ve svých 67 letech o půlnoci po velice škaredém probuzení. Merkur - Venuše - Země - Mars - Jupiter - Saturn - Uran - Neptun - Pluto… je to všechno? Dnes už nedám ruku do ohně za pořadí těch posledních tří (vyjma Pluta, na jehož posledníčkovství trvám), dokonce snad ani ten Pluto už mezi planetami není, ale že je Měsíc oběžnicí Země a Slunce jednou z hvězd a nikoli planeta, to jsme se snad učili v páté nebo šesté třídě? To se nedá zapomenout, to se dá jenom nevědět. Jak to tedy je se základním vzděláním potenciálního pana premiéra?
Každý rozumný člověk ví, že vzdělávání není jen procesem školní výuky, ať již na jakémkoli stupni. Vzdělávání každého z nás probíhá celý život. A někdo tomu pomáháme a děláme na tom, jiní se do smrti spokojí s tím, s čím s odřenýma ušima prošli v učňáku. Ale co třeba takové knihy, divadlo, film? To jsou přece věci, které nás vzdělávají dál a dál, aniž bychom si to uvědomovali. A nebo po nich toužíme právě pro to, že si to uvědomujeme. Nezlobte se na mě nikdo, ale pokud nějaký člověk v téhle zemi nezná jedinou knihu či dílo Karla Čapka, kde a kam chodil do jaké školy? Že si nevzpomene? Ale to je nesmysl, dodnes si pamatuju knihy, které jsem četl jako malý kluk, ani jsem ještě číst neměl umět. Takový „Míša Kulička v rodném lese“ - joj, cigán, kolik mi to bylo? Chcete mi říci, že v naší zemi prošel sítem základního, středního a vysokého školství člověk, který v životě nepřečetl jedinou knihu od Karla Čapka? A co Dášenka? A Zahradníkův rok? Snad mi nikdo nebude tvrdit, že byl zaneprázdněn četbou výročních zpráv londýnské burzy, a tedy mu nezbyl čas na knihu…Ale pan Babiš nečetl ani jednu. A pochybuji, že někdy nějakou knihu četl - možná tak nějakou detektivku s od mizerného autora. Tyhle vědomosti totiž u nás na škole měli i veksláčtí bossové, neřku-li člověk obyčejný…
Součtem mi z toho vychází jediné, že tu máme člověka, který disponuje vysokoškolským diplomem, aniž by měl všeobecné znalosti přiměřené absolvované základní škole a vyjadřovací schopnosti daleko za dovednostmi vyžadovanými od žáků základní školy. Jaká neuvěřitelná pohroma životní postihla člověka, který přišel o veškeré vzdělání, kterého lety nabyl (snad)? Co se muselo přihodit v životě člověka, aby z vědomostí a dovedností drilovaných jemu i tisícům dětí téhle země nezbylo vůbec nic? Na to nám pan Babiš asi neodpoví nikdy. Ale pokud by se chtěl vymlouvat na trému, lže, protože může číst z papíru, a i při trémě by četl, ne vrstvil nesouvisející shluky slov jeden na druhý. Kdyby měl trému, nemohl by ani povídat tak, jak povídá. On mluví soustředěně, a dokonce souvisle, ale není schopen tři slova za sebou udržet jednu myšlenku, jednu linii, jednu větu, začít, vyslovit sdělení a skončit. To tréma není!
Zbývá tu už jen poslední možnost. Zbývá nám absurdní a nesmyslná vize člověka, který hovoří, aniž by sděloval, jde jen o jakousi slovní masturbaci, kterou tento pán ukájí své zduřelé ego. Povídat - jedno že nesouvisle a ještě nesmysly, nadávat jedno komu, hlavně ne svým a když, tak se to ulže, obviňovat všechny ze všeho a chválit sebe a přitom neudrží jednu jedinou holou větu tak aby dávala smysl. Jedna hodina práce sněmovny stojí, tuším, 150 tisíc korun. Je to hodně a měli bychom tedy jednat s časem sněmovny ekonomicky a s péčí řádného hospodáře. Jak se to má s hodinami působení tohoto nevzdělaného pologramotného člověka, který má ambice opět usednout do křesla premiéra této země, je mně záhadou. V každém případě jsou to peníze vyhozené oknem na ulici, zbytečně, bez jakéhokoliv smyslu a výsledku. Neboť slova tohoto pána jsou zcela a úplně nesrozumitelná. Bohužel - na rozdíl od činů. Těm je rozumět až moc dobře…
Moc rád bych si s panem Babišem popovídal o tom, jak přišel ke svému vysokoškolskému diplomu a proč s tím, co prezentuje, má tu neskutečnou drzost ne že vůbec kandidovat na veřejnou funkci, ale dokonce se ucházet o post premiéra. Podotýkám, že jsem téměř stejně stár, jako on, a tedy se nás obou týkaly stejné školní osnovy a stejný obsah základního a středoškolského vzdělání.
