Článek
Poslední jídlo si dá v neděli v 17 hodin a pak už jen pije čistou vodu střídanou černou a neslazenou kávou nebo čajem. Končí až úterní snídání, kdy si o 5. hodině ranní dopřeje běžnou snídani. Bez jídla vydrží vždy 36 hodin, a to týden co týden, navzdory náročnému programu. Britský premiér Rishi Sunak patří k lidem, kteří pravidelně dodržují přerušovaný půst a chválí si jej. On mu prý vděčí především za svou štíhlou postavu. Přesto, že miluje sladké a často si jej dopřává, nemusí tak řešit svou váhu. Cení si ale i toho, že tímto způsobem trénuje svou sebedisciplínu. Kouzlu tohoto stravovacího režimu propadla celá řada celebrit, patří mezi ně mimo jiné Elon Musk, Jennifer Aniston či Reese Witherspoon. Z českých osobností je to například odborník na výživu Petr Havlíček nebo bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
Změť možností
Půst si většinou spojujeme s různými náboženstvími, kde funguje jako běžný nástroj sloužící k duchovnímu růstu. V našich kulturních podmínkách bylo kupříkladu šest týdnů před Velikonocemi zapovězeno jíst maso a jiné pochutiny, od toho také odvozujeme slovo masopust nebo karneval. A půst se v křesťanské tradici drží dosud. Dnes jsou například katoličtí křesťané vázáni jednodenním postěním na Popeleční středu a na Velký pátek, kdy je doporučena skromná, bezmasá strava, a dosyta se lidé mají najíst nejvýše jednou denně. Tuto „lehkou“ variantu ale mnozí nahrazují celodenním půstem a vzdáním se určitých potravin nebo kupříkladu alkoholu po celých šest neděl před Velikonocemi.
V současnosti populární přerušovaný půst duchovní stránku věci neřeší, byť i v jeho případě musíte trénovat svou schopnost sebezapření. Jeho benefitem má být především štíhlá postava, ale také lepší zdraví. Existuje v mnoha variantách, které si lze přizpůsobit podle potřeb a denního harmonogramu. Velmi populární je především verze 16:8, kdy lidé hladoví šestnáct hodin a v osmi „volných“ hodinách si mohou dopřát dvě jídla. Nebo verze 14:10, kdy lidé na jídlo mají deset hodin. Takto se stravují každý den v týdnu. Benefitem, který má tento postup přinést, prý není jen štíhlá postava, ale také lepší zdraví a podle objevů z poslední doby i pomalejší stárnutí a dlouhověkost, což je teorie, kterou nedávno publikoval harvardský genetik David Sinclair. V čem dalším by nám mělo postění v určité části dne či týdne prospívat? Odborníci vycházejí z toho, že kdysi jsme všichni byli lovci a sběrači. Jídlo tak nebylo dostupné neustále, jako je tomu v éře supermarketů, ale jen po určitý čas. Půst se tak stal čímsi přirozeným a naše tělo s takovou situací počítalo. Nepřirozeným stavem je tedy spíše ten s permanentně otevřenými supermarkety, což může vést i ke zdravotním potížím.
Lék na cukrovku?
Vědci, kteří se přerušovaným půstem zabývají se shodují, že tento přístup může zvrátit cukrovku II. typu a možná i zvýšit účinnost léčby rakoviny, což je ale třeba dále zkoumat. Podle Ioannise Nezise, profesora buněčné biologie z University of Warwick půst aktivuje proces zvaný autofagie. Během něj dochází k obnově poškozených proteinů uvnitř buněk. „To je výhodné, protože vaše buňky jsou čisté a fungují lépe,“ uvedl pro The Guardian a zmínil další žádoucí účinky hladovění, jako je schopnost těla trávit a přijímat živiny z potravy, aniž by docházelo ke skokovým změnám v hladině krevního cukru a inzulínu, a také omezuje vznik zánětu. Tělo tak začne k výrobě energie využívat vaše tukové zásoby, nikoliv ty z potravy. Zároveň dochází k obnově a ozdravení střevního mikrobiomu, což má mít za následek lepší trávení, imunitní funkce, náladu i krevního tlaku.
Odborníci ale zároveň varují, že není vhodný pro každého. Pouštět by se do něj určitě neměly těhotné ženy, děti nebo ti, kdo jsou ohroženi poruchou příjmu potravy. Existují také některá onemocnění, u kterých je třeba nejprve se poradit s lékařem.
