Všeobecná lycea. Konečně nápad, který dává smysl

Premiér Petr Fiala oznámil, že od příštího školního roku přibude nový středoškolský obor - všeobecné lyceum. Dosud bylo možné studovat pouze na úzce profilovaných technických, pedagogických, zdravotnických nebo vojenských lyceích. Toto opatření by mělo ulevit gymnáziím, která každoročně čelí velkému náporu zájemců o studium, a také mladým lidem, pro které je těžké rozhodnout se už v patnácti letech, jakým směrem by se měli vydat.

Všeobecná lycea mají být dostupnou alternativou ke gymnáziím. Zájem o ně setrvale roste a přibývá také mladých lidí, kteří nastupují na vysoké školy. Z dat Eurostatu přitom vyplývá, že ostatní členské země EU přijímají ke všeobecnému studiu v průměru o dvacet procentních bodů více než Česká republika.

Vhodná budou pro studenty, kteří si chtějí rozšířit znalosti bez ohledu na to, zda chtějí pokračovat ve studiu na vysoké nebo na jiné škole. Podle premiéra budou určena hlavně studentům s dobrými studijními předpoklady, kteří ještě nevědí, jakým směrem se chtějí vydat. Tento typ vzdělávacích institucí bude prakticky orientovaný, oproti akademicky zaměřeným gymnáziím, a žáci se budou moci ve vyšších ročnících více profilovat. Lycea budou spolupracovat s jinými středními odbornými školami, vyššími odbornými školami i univerzitami. „Studenti si budou moci vyzkoušet různé činnosti i odbornosti a zároveň absolvovat praxe,“ uvedl Matěj Bulant z Národního pedagogického institutu pro web EduRevue. Každé lyceum by také mělo mít možnost zaměřit se na širší sektorovou orientaci, která je důležitá v konkrétním regionu.

Takový typ školy dlouhodobě chybí. Každý zná absolventy odborných škol, kteří se později uplatnili mimo svůj obor. Osobně znám dva ročníky středoškoláků, kteří se museli pro specializaci rozhodnout už ve čtrnácti letech. Studium zahájili v roce 1989, dnes je jim 49 let. První z nich je ročník absolventek zdravotnické školy se specializací všeobecná sestra. Druhým jsou absolventi elektrotechnické průmyslovky. Více než 30 let po maturitě pracuje v oboru menší polovina bývalých studentů.

Některé absolventky zdravotnického oboru stále pracují jako všeobecné sestry, ale většina si musela doplnit bakalářské studium nebo alespoň specializaci na vyšší odborné škole. Nároky na znalosti v tomto oboru za poslední tři dekády výrazně vzrostly a někdejší čtyřleté studium je již nedostatečné. Většina odešla krátce po maturitě nebo hned po splnění nástupní praxe mimo svůj původní obor. Jedna z nich vystudovala vysokou školu ekonomického směru, další veřejnou správu, jiná pedagogickou fakultu, další filozofii, a jedna nastoupila hned po škole na pomaturitní studium angličtiny a začala pracovat v bance. Další dnes podnikají nebo pracují ve státní správě či v jiných kancelářských profesích.

Ještě pestřejší zastoupení profesí lze nalézt mezi absolventy průmyslovky. Najdete mezi nimi učitele matematiky, programátora, soudkyni, auditora, podnikatele nebo ekonoma. Ani tam se původnímu oboru nevěnuje více než polovina.

Když se těchto čtyřicátníků, kteří pokračovali ve studiu, zeptáte, jaký vliv mělo jejich příliš rané rozhodnutí na další vzdělávání, často mluví o komplikacích. „Neměl jsem dostatečný všeobecný přehled a také mi chyběly hlubší znalosti matematiky. Na vysoké škole jsem to dost složitě doháněl,“ říká dnes učitel matematiky.

Absolventka filozofické fakulty vzpomíná: „Chyběl mi širší přehled a neměla jsem dostatečný základ v dějepise, který jsme probírali jen dva roky, a to povrchně. Jazykově jsem nebyla dostatečně vybavená a musela jsem to složitě dohánět. Největší problém ale byl, že jsem neuměla argumentovat a vlastně jsem ani nevěděla, jak se učit, jak vybrat z rozsáhlé látky to podstatné.“ Dodává, že bylo těžké se dostatečně připravit už na přijímací zkoušky. „Musela jsem si tehdy na jednom gymnáziu domluvit, že budu docházet na maturitní semináře, abych získala představu, jak se všeobecně vzdělávací předměty učí, a získala větší přehled.“

Jelikož mám za sebou dva roky výuky na střední odborné škole, všímám si, že se toho mnoho nezměnilo. Velká část studentů si není jistá, zda se vůbec chtějí věnovat studovanému oboru. Mnozí se hlásí v maturitním ročníku na vysoké školy, ale často narážejí na nedostatek znalostí a malý všeobecný přehled. Stěžují si, že některé předměty jsou na jejich střední škole upozaděné, a u přijímacích zkoušek selhávají, protože univerzity počítají s tím, že budou mít širší kulturní rozhled a budou lépe pracovat s texty. Na to však na úzce profilovaných školách nezbývá čas.

Krátce po začátku studia někteří zjistí, že je daný obor nebaví a nebudou se jím živit. Jiní si uvědomí, že pro něj nejsou dostatečně osobnostně vybaveni. V obou případech se často setkávají s nepochopením odborných učitelů, kteří je vnímají jako laxní nebo neschopné. Změnit obor během čtyř let středoškolského studia je však téměř nemožné. Studenti by museli začít znovu a přišli by o několik let. Někdy přesto školu opustí kvůli tlaku ze strany učitelů, kteří se zdráhají poslat do světa absolventy, které nepovažují za přínosné pro daný obor. Někdy pak zbytečně končí v učňovském školství.

Všeobecná lycea poskytnou dětem možnost získat širší rozhled a dají jim čas rozhlédnout se, zjistit, který obor je zajímá, k čemu jsou osobnostně vybaveni a jaké mají talenty. To je dnes ještě důležitější než v minulosti. Moderní doba klade důraz na nové znalosti a dovednosti. S rozvojem technologií a zaváděním umělé inteligence do praxe se také zvyšuje potřeba širšího rozhledu a kritického myšlení.

Zaráží mě nevole některých profesních asociací, například Asociace průmyslových škol, která všeobecná lycea považuje za nadbytečný obor. Tlak ze strany průmyslu, který by rád viděl více absolventů učebních a technických škol, je do jisté míry pochopitelný, ale nemyslím si, že uspokojení poptávky po technicky zaměřené pracovní síle by mělo být důležitější než budoucnost dnešních dětí. Ony samy by měly mít možnost zodpovědně rozhodnout, co v životě chtějí dělat. Navíc, dnešní patnáctiletí budou pravděpodobně vykonávat profese, které dnes ještě neexistují. Zavedení všeobecných lyceí je tedy rozumnou reakcí na tyto změny.

Nejde ale „jen“ o budoucí pracovní spokojenost dnešních náctiletých. Absolventi odborných škol, kteří odcházejí mimo svůj vystudovaný obor, znamenají pro daňové poplatníky značné náklady. Ve hře je také budoucnost národní ekonomiky. V současné proměnlivé době je třeba více vzdělaných lidí se širším rozhledem a rozvinutými měkkými dovednostmi. Pokud nechceme zůstat „montovnou“, ale chceme být ekonomikou, která staví na přidané hodnotě práce, je zavedení všeobecných lyceí prozíravým krokem. Tedy, pokud nám skutečně jde o podporu budoucí konkurenceschopnosti a stabilitu naší ekonomiky.

Zdroje:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vseobecna-lycea-mohla-byt-zajimavou-alternativou-k-akademicky-pojatym-gymnaziim_2410161826_edr

https://twitter.com/P_Fiala/status/1846156909264445845?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1846156909264445845%7Ctwgr%5E88cc50ff44a3211a09057fc4a8c16d92cc392f17%7Ctwcon%5Es1_&ref_url=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-domov%2Fvseobecna-lycea-mohla-byt-zajimavou-alternativou-k-akademicky-pojatym-gymnaziim_2410161826_edr

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/zive-fiala-s-bekem-mluvi-o-planech-na-lycea-354002

https://edurevue.npi.cz/clanky/lycea-by-rozhodne-nemela-byt-malymi-gymnazii