Článek
Nad posledním hlasováním v Senátu PČR zůstává rozum stát. Horní komora odhlasovala, že už brzy zmizí možnost odkladu školní docházky. Stát navíc učitele nepodpoří přítomností povinných asistentů pedagoga v prvních třídách. Zůstane také známkování. Rozhodnutí od stolu, které mimořádně ztíží práci pedagogů i vzdělávání nejmladších školáků.
Učitelé v senátu
V dolní i horní komoře parlamentu vždy působil nadprůměrný počet bývalých pedagogů. Učitele práce zákonodárce podle všeho mimořádně přitahuje. V senátu dnes působí například Jiří Růžička, Jana Mračková Vildumetzová, Jiří Obelfalzer, Miluše Horská, Miroslav Plevný nebo Michael Canov. Lidé, kteří si učitelskou profesi vyzkoušeli na vlastní kůži, by tedy měli přinejmenším tušit, jak náročné toto povolání je a jak důležitá je pro děti podpora. Jak konkrétně hlasovali nevíme, senátní stránky momentálně neumožňují přístup k těmto datům.
Z mediálních zpráv ale vyplývá, že senátoři Jiří Drahoš a Michal Canov byli proti známkování a Jana Mračková Vildumetzová prosazovala, aby o odkladu školní docházky mohli rozhodovat i kliničtí logopedové. Své rozčarování z hlasování na sociálních sítích pak sdílel senátor a učitel Jan Grulich.
Asistenti nebudou
Pro co konkrétně většina senátorů zvedla ruku? Nově se děti budou zapisovat do školy každoročně mezi 15. lednem a 15. únorem. Možnost odložení školní docházky bude výrazně zpřísněna. Odklad nově bude moci povolit ředitel jen s doporučením od lékaře či klinického psychologa, tedy nikoliv od pediatra, jako to bylo dosud. Doporučení navíc musí dát i školské poradenské zařízení, což platilo i dosud. To ale zároveň musí doporučit i přípravné vzdělávání. Netýká se dětí narozených po 1. dubnu 2020 pro odklad v roce 2026 a po 1. červenci pro odklad ve školním roce 2027/2028. Pro tyto děti budou platit ještě mírnější pravidla.
Se zpřísněním možnosti odkladu se ale počítalo s automatickou přítomností asistenta pedagoga v případě, že třída má alespoň 15 dětí. To ale senát „zatrhnul“. Platit nebude ani slovní hodnocení pro prvňáky a druháky.
Jedničky a pětky jako „zpětná vazba“
I po roce 2027 budou děti dostávat známky. To možná někteří učitelé asi ocení, protože dá méně práce. Děti ale nedostanou smysluplnou zpětnou vazbu, která by jim skutečně pomohla. Čísla jako „1“, „3“ nebo „5“ nic neříkají o tom, co přesně udělalo dobře, nebo co má naopak zlepšit. Vnitřní motivaci to také příliš nerozvíjí. Známkování navíc podporuje soutěživost, namísto spolupráce a vede ke strachu z chyby.
Jenže právě „chybami se člověk učí“. U citlivějších dětí to může vést k nižšímu sebevědomí a špatnému vztahu ke škole. Odborníci v oblasti pedagogiky proto doporučují právě slovní hodnocení na začátku školní docházky, protože lépe odpovídá vývojovým potřebám dětí. Na rozdíl od většiny veřejnosti, která bůhvíproč na známkování trvá.
Senátem neprošlo ani doporučení neopakovat první ročník. Zároveň senát hlasoval pro zrušení přípravných tříd. Právě tam chodily děti, které potřebovaly ještě dozrát a připravit se na začátek školní docházky. Systém, který dobře fungoval a nenásilně pomáhal části budoucích prvňáčků zvyknout si nový režim a déle trénovat předškolní přípravu.
Co to pro děti celkově znamená? Děti, které jsou sice šikovné, ale nezralé, například v řeči, samostatnosti nebo pozornosti, budou znevýhodněny. Učitelé budou bez asistentů přetíženi. Hlavně ve třídách, kde bude více nezralých dětí nebo dětí se speciálními potřebami. Krokem zpět je i zrušení přípravných tříd. Například děti ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo třeba děti s jiným mateřským jazykem, se mohly na první třídu lépe připravit. Zachování známek i u nejmladších školáků naprosto ignoruje doporučení odborníků a přispívá k tomu, že děti už na začátku získávají ke škole negativní vztah.
Ušetříme? Těžko!
Smysluplná a odborně podložená reforma vzdělávání tak dostala tvrdou ránu. Dětem ztíží začátek vzdělávání a povede k přetížení učitelů, kteří jsou mnohdy už nyní na hranici vyhoření. Z laického pohledu se systém vzdělávání možná zjednoduší, ale dětem to rozhodně neprospěje.
Smyslem takových změn je dost pravděpodobně snaha ušetřit. Ve skutečnosti je krátkozraká. Lze předpokládat, že v budoucnu nás toto „osekání peněz“ bude stát násobně více. Proč? Zjednodušeně: když podceníme start, bude nás to stát o to více na konci.
Více dětí bude ve škole neúspěšných a frustrovaných. Nedokončení středoškolského nebo vysokoškolského studia znamená nižší příjmy v dospělosti. Přinejmenším tak stát v budoucnu vybere méně na daních a vliv to bude mít i na konkurenceschopnost země. A dost pravděpodobně bude vydávat více peněz na sociální systém.
Učitelé budou čelit většímu stresu a může to vést i k odchodům z profese. Větší počet školáků bude potřebovat speciální péči, využívat poradenství nebo přestupovat na jiné školy. Především na to ale doplatí děti, protože nikdy nebudou moci plně rozvinout svůj potenciál a ve škole budou zažívat více stresu.
Všem dnům ale ještě není konec. Zákon se nyní vrací do dolní komory. Ti mohou zákon přehlasovat většinou hlasů. Nebo jej nestihnou projednat a změny se tak nebudou realizovat. V opačném případě to ale stihnou a většinou odhlasují změny, na kterých se shodl senát. A pak pánbůh s námi, našimi dětmi i učiteli.
