Článek
Dnes Ústavní soud vyhlásil dlouho očekávaný nález, kterým shledal chirurgický zákrok včetně sterilizace jako podmínku pro úřední změnu pohlaví za neústavní a zrušil část ustanovení § 29 občanského zákoníku a část ustanovení § 21 zákona o specifických zdravotních službách. Ústavní soud ve svém rozhodnutí ponechal Parlamentu dostatečný prostor i lhůtu, aby pravidla pro úřední změnu pohlaví nastavil v souladu s ústavními pravidly a našimi mezinárodními závazky. Ústavní soud k tomuto kroku přistoupil ještě předtím, než bude o stejné problematice rozhodovat Evropský soud pro lidská práva na základě stížnosti, která byla vůči České republice podána.
Nové složení pléna
Ústavní soud poprvé vydal v novém složení nález, který má opravdu velký celospolečenský dopad. Tento nález tak byl testem, jak se může rozhodovací praxe Ústavního soudu vyvíjet dál i v jiných věcech. Nejenom pro právníky, ale pro celou společnost, je tedy signálem, zda u Ústavního soudu převládnou v jeho rozhodování spíše tóny konzervativnější nebo liberálnější.
Předchozí plénum Ústavního soudu, které bylo na můj vkus až extrémně konzervativní, problematiku změnu pohlaví řešilo dvakrát. V obou případech před tímto problémem doslova strčilo hlavu do písku. Odůvodnění obou rozhodnutí byla odbornou veřejností silně kritizována, protože se v nich Ústavní soud řešení tohoto problému víceméně vyhnul.
Nové plénum Ústavního soudu se problematiky naopak nezaleklo a ke zrušení přistoupilo. Rozhodnutí pléna bylo překvapivě téměř jednotné. Disentní stanovisko uplatnil pouze soudce Fiala, od kterého se s ohledem na jeho hodnotové založení nedalo očekávat nic jiného, a soudce Hulmák, který souhlasil s tím, že současný stav je neústavní, ale chtěl jej překonat jiným výkladem stávající právní úpravy.
Není složení Ústavního soudu příliš liberální?
Bez ohledu na to, že s nálezem souhlasím, se přiznám, že mě jednota, se kterou plénum Ústavního soudu rozhodlo, až zarazila a vyvolala tak ve mně úvahy, zda je plénum Ústavního soudu dostatečně pestrobarevné, aby v něm byly zastoupeny hlasy celé škály společnosti. Předchozí plénum Ústavního soudu se na problematice změny pohlaví totiž doslova rozštěpilo v poměru sedm ku osmi.
Doufejme, že si tohoto všimnou i na Hradě při výběru dalších kandidátů. Rozumně konzervativní hlasy jsou totiž na Ústavním soudu nezbytné. Nejen, že přispívají k prohloubení diskuse a hledání vyvážených řešení, ale především dávají konzervativnější části občanů dojem, že jsou slyšet.
Jak nám totiž naznačuje situace na Slovensku a v dalších především postkomunistických zemích, tak náš ústavní systém nečekají lehké časy. Abychom tuto situaci ustáli, potřebujeme Ústavní soud, který je schopen reprezentovat celou společnost, nikoli jenom její část. Doufejme, že jsou si toho v Joštové vědomi, a že téměř jednotné rozhodnutí bylo především projevem emancipace nového pléna od rozhodování toho předešlého, které při řešení otázky pravidel pro úřední změnu pohlaví hrubě selhalo.
