Hlavní obsah

Jsme opravdu potomci Slovanů? DNA z hrobů ukázala, co se tu stalo před 1 400 lety

Foto: Pavla Madi / Gemini AI

Noví sousedé přišli s dětmi, ne se zbraněmi.

Historici se celé století přeli, jestli Slované do střední Evropy opravdu přišli, nebo jestli jejich jazyk jen převzali místní. Odpověď přinesla DNA z více než pěti set starých hrobů a na výzkumu se podíleli čeští vědci.

Článek

Pověst o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp, zná každý ze školy. Je to legenda, ale otázka, která se za ní skrývá, je skutečná. Přišli Slované k nám opravdu odjinud, nebo slovanský jazyk a zvyky jen převzali lidé, kteří tu žili už předtím? Mnoho lidí si myslí, že ve středu Evropy, kudy procházel kdekdo, musí být obyvatelstvo pestrá směs. DNA ze starých hrobů ale ukazuje, že na počátku středověku to bylo trochu jinak.

Spor, který trval sto let

Slované se v písemných pramenech objevují v 6. století, krátce po pádu západořímské říše. Na rozdíl od Gótů, Langobardů nebo Hunů, jejichž výpravy kronikáři popsali docela podrobně, o slovanském stěhování víme ze záznamů jen málo. Zato se po několika stoletích slovansky mluvilo na obrovském území od Baltu až po Balkán.

Historici a archeologové se proto dlouho přeli, jak k tomu došlo. Podle jedné teorie přišli noví lidé a usadili se tam, kde předtím žili jiní. Podle druhé se šířil hlavně jazyk a způsob života a místní obyvatelé je jen převzali. Nejasné bylo i to, odkud Slované vůbec pocházejí. Někteří badatelé hledali jejich pravlast na východě Evropy, jiní na západě dnešního Polska.

Co ukázala DNA

Odpověď přinesla až genetika. V září 2025 vyšla v prestižním časopise Nature studie, na které pracoval mezinárodní tým vedený archeology z Masarykovy univerzity v Brně. Vědci analyzovali DNA 555 dávných lidí, z toho 359 pohřbených na slovanských pohřebištích, nejstarší už ze 7. století.

Foto: Pavla Madi / Gemini AI

Odpověď na staletý spor ukryly kosti.

Výsledek je poměrně jasný. Slované mají společný původ v oblasti mezi jižním Běloruskem a střední Ukrajinou, nejspíš někde mezi řekami Dněstrem a Donem. Teorie o pravlasti na západě Polska tak padla. Od 6. století se odtud lidé stěhovali do střední a východní Evropy a v mnoha oblastech, včetně dnešního Česka, změnili genetické složení obyvatel. Slované tedy opravdu přišli, a nebyl to jen jazyk, který se šířil od souseda k sousedovi.

Na severu výměna, na jihu míchání

Nejzajímavější na studii je, že migrace neprobíhala všude stejně. Ve východním Německu, v Polsku a v dalších severnějších oblastech pochází genom pozdějších obyvatel z více než 80 procent z východní Evropy. Původní obyvatelé tam tedy z velké části zmizeli. Na jihu, například v Chorvatsku, se naopak příchozí víc mísili s lidmi, kteří tam žili už před nimi.

Vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity Jiří Macháček to shrnul jednou větou: „Na severu se původní obyvatelstvo vytrácí, na jihu se spíše mísi.“

A co my?

Pro českou část příběhu je důležitá samostatná studie v časopise Genome Biology, která zkoumala 18 celých genomů z jižní Moravy. Potvrdila výraznou demografickou změnu spojenou s příchodem Slovanů. Stejný genetický signál mají i lidé z 9. a 10. století, z doby Velké Moravy, kteří tak byli příbuzní původních příchozích.

Foto: Pavla Madi / Gemini AI

Odpovědi ležely v moravské hlíně.

Pro mnohé to bude překvapení. Představa, že jsme ve středu Evropy odjakživa směs všeho možného, na začátku středověku příliš neplatí. Lidé, kteří tu žili před Slovany, se z velké části vytratili.

Tím ale příběh nekončí. Před Slovany tu žili Keltové a germánské kmeny a i po nich sem přicházeli další lidé, ve středověku například němečtí kolonisté, kteří zakládali vesnice a města. Kolik z toho všeho nesou v sobě dnešní Češi, studie nezkoumala, protože se zabývala lidmi z 6. až 10. století.

Rodiny, ne armády

Studie vyvrací i další oblíbenou představu, že Slované nová území dobývali. Genetika ukazuje, že se stěhovaly celé rodiny a komunity, muži i ženy stejně, a ne válečné družiny nebo elity. Ve východním Německu s sebou přinesli rozsáhlé rody po mužské linii, které se líšily od malých rodin z předchozího období.

Foto: Pavla Madi / Gemini AI

Na cestu se vydaly celé rody.

Autoři soudí, že Slovanům pomohl právě jednoduchý a pružný způsob života. V nestabilné době po pádu Říma, kdy se staré řády rozpadaly, se tak dokázali uchytit tam, kde jiní ne. A podle dalšího výzkumu Masarykovy univerzity se s nimi změnil i jídelníček: první Slované na našem území dávali přednost jáhlové kaši a proso ve velkém jedla ještě i velkomoravská elita.

Čistí Slované neexistují

Praotec Čech na Říp nejspíš nevystoupal, ale jeho pověst má v jednom pravdu. Slované k nám opravdu přišli, a ne jako armáda, ale jako rodiny s dětmi, které si tu našly nový domov. „Čistí“ Slované ale neexistují, stejně jako žádný jiný čistý národ, protože žádná populace nezůstává po staletí stejná. To nejtrvalejší, co nám po prvních Slovanech zůstalo, je jazyk, kterým dodnes mluvíme.

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz