Mrtvá liška vedle plata vajec. Jed, který ji mohl zabít, ohrožuje i psy

Na začátku října jsme zastavili u lesní cesty kousek od Měrotína, že se podíváme po houbách. U vjezdu do lesa ležela hromada vyhozených jablek, plato od vajec a vajíčka rozkutálená v břečťanu.

A vedle nich mrtvá liška.

Smutný, ale obyčejný obraz, pomyslela jsem si. Dokud jsem nezjistila, co může znamenat mrtvé zvíře ležící přímo vedle vajec. Takový nález může být stopou po otrávené návnadě. A jed, který traviči v Česku používají nejčastěji, má jméno: karbofuran.

Dřív se používal v zemědělství jako pesticid. Patří mezi takzvané inhibitory cholinesterázy. Zjednodušeně řečeno blokuje enzym, bez kterého nervy nedokážou správně předávat signály. Je smrtelný už v malé dávce, a to i pro člověka.

V červnu 2007 Evropská komise rozhodla, že karbofuran mezi povolené látky nezařadí. Členské státy musely povolení přípravků s ním zrušit do 13. prosince 2007. V Česku se ještě do konce roku 2008 prodával pod názvem Furadan. Od té doby je jeho držení v celé Evropské unii zakázané.

Mělo by to tedy být jednoduché. Jed, který se nesmí prodávat ani držet, by měl z přírody zmizet. Ale nezmizel.

Od roku 2017, kdy vznikla terénní psí jednotka České společnosti ornitologické, do prosince 2022 zdokumentovali ornitologové a předali policii 115 případů s 526 mrtvými zvířaty. Ve většině z nich byl na vině právě karbofuran. A jde jen o případy, které někdo našel a nahlásil.

V ruce traviče je vejce nenápadná zbraň. Vypadá jako něco, co někdo vyhodil, a láká lišky, krkavce i dravce.

Dobře to ukazuje případ z Milovic na Břeclavsku. V dubnu 2021 tam ornitologové našli mrtvého luňáka červeného. Měl na sobě vysílačku a ta prozradila, že se už nějakou dobu nepohnul z místa. Nedaleko pak našli dalšího luňáka a dvě mrtvé lišky.

Návnady ležely na travnaté veřejné ploše u lesní cesty, kudy místní chodí na procházky a venčit psy. Byla to slepičí vejce a mrtví holubi napuštění karbofuranem.

V květnu 2022 provedli kriminalisté domovní prohlídku u podezřelého, třiasedmdesátiletého myslivce a chovatele holubů a drůbeže. Našli nádobu s karbofuranem, injekční stříkačky a plato od vajec, do kterých jed vpichoval.

Plato od vajec.

Nevím, co bylo ve vajíčkách u Měrotína. To může ukázat jen rozbor. Ale ten obraz je stejný.

Otrávené zvíře se navíc samo stává další návnadou. Česká společnost ornitologická popisuje luňáka, který se otrávil, když sežral část krkavce. Ten předtím sežral otrávené vejce. Jedna návnada tak může zabíjet v řetězu.

Představa traviče jako zrůdy z detektivky se s realitou moc nepotkává. Případy, které se v Česku podařilo dotáhnout k soudu, mají společné něco jiného.

Muž z Milovic se při výslechu doznal a vysvětlil, že chtěl hubit škůdce svého chovu holubů a drůbeže. Soud mu v říjnu 2022 uložil tři roky vězení podmíněně. Prvním odsouzeným travičem dravců v Česku byl o rok dřív rybníkář z Klatovska. Za otrávení dvou orlů mořských a dvou krkavců u Mečichova na Strakonicku dostal dva a půl roku podmíněně.

Chovatel. Myslivec. Rybníkář. Lidé, kteří o přírodě často vědí víc než většina z nás.

A právě v tom je možná klíč. Kdo tráví, nevidí se nejspíš jako zločinec. Vidí se jako hospodář, který chrání, co je jeho. Dravec, který mu bere holuby nebo ryby, je pro něj škůdce. V myslivosti se tomu dřív říkalo škodná.

Jenže jed nerozlišuje. Nesežere ho jen jestřáb, na kterého byl nachystaný. Sežere ho liška, luňák, krkavec nebo pes, kterého někdo venčí po lesní cestě.

A čísla mluví jasně. Za stovky mrtvých zvířat byli do konce roku 2022 podle ornitologů odsouzeni dva lidé.

Přiznám se, že bych sama dlouho nevěděla, že mrtvá liška v lese může být něco víc než smutný nález. Ornitologové uvádějí několik znaků, které by měly zbystřit pozornost:

Když něco takového uvidíte, ničeho se nedotýkejte, a už vůbec ne holou rukou. Karbofuran je nebezpečný i pro člověka. Místo vyfoťte, poznamenejte si, kde přesně je, a nahlaste ho. Podle policie je každý takový nález nutné oznámit Policii ČR, krajské veterinární správě nebo České inspekci životního prostředí. Česká společnost ornitologická prosí, aby se jí lidé ozvali také, i když už nález nahlásili jinde.

A pokud chodíte do lesa se psem, držte ho od takových míst co nejdál. Karbofuran zabíjí rychle a život může zachránit jen okamžité podání protijedu atropinu. Kdyby pes něco podezřelého sežral, jede se k veterináři hned, ne až ráno.

Pět dní po nálezu jsem poslala e-mail policii a České společnosti ornitologické. Fotky, popis místa a souřadnice. Víc udělat nemůžu.

Za tři minuty mi přišlo automatické potvrzení, že policejní podatelna zprávu přijala k dalšímu zpracování. Co bude dál, v něm nestojí.

Nevím, jestli se mi někdo ozve. Ani netuším, zda do lesa u Měrotína přijede psovodka se psem nebo se někdy zjistí, co bylo ve vajíčkách. Při dvou odsouzených za stovky mrtvých zvířat by bylo naivní čekat rychlé rozuzlení.

Oznámení má ale smysl, i když pachatele nikdo nenajde. Ornitologové sami upozorňují, že evidují jen nahlášené případy a skutečných otrav je nejspíš mnohem víc. Každý nález od někoho, kdo šel na houby nebo venčit psa, jejich přehled zpřesňuje.

Lišce už nikdo nepomůže. Ale možná díky ní někdo najde další návnadu dřív, než ji sežere něčí pes.

Pokud jste někdy v lese prošli kolem mrtvého zvířete a jen uhnuli pohledem, je to přirozené. Příště se ale zkuste podívat, co leží vedle něj.