Článek
Bylo čtvrteční odpoledne 4. srpna 1306 a v Olomouci panovalo letní horko. Mladý král se po obědě uchýlil do chladné síně, aby si před další cestou odpočinul. O chvíli později byl mrtvý. Kdo ho zabil, nevíme ani po sedmi stoletích.
Král, kterému bylo šestnáct
Václav III. se narodil v roce 1289 jako jediný syn krále Václava II. a otec s ním měl velké plány. Když bylo chlapci jedenáct, prosadil ho na uherský trůn a nechal ho korunovat. V Uhrách se ale mladý král neudržel, a tak si ho otec po třech letech odvezl zpátky domů.
V roce 1305 Václav II. zemřel a jeho šestnáctiletý syn najednou vládl Čechám i Polsku. Brzy se oženil s asi čtrnáctiletou těšínskou kněžnou Violou a uzavřel mír se svým strýcem Albrechtem Habsburským, i když ho to stálo několik pohraničních území. V Polsku se mu ale vzepřel kníže Vladislav Lokýtek, a tak se mladý král v létě 1306 vydal s vojskem na sever. Olomouc byla jen zastávkou na cestě.
Kroniky o něm nepíšou hezky. Byl prý bouřlivák, který měl rád hostiny a víno, v opilosti rozdával královské hrady svým oblíbencům a po vystřízlivění je chtěl zpátky. Část šlechty si tím proti sobě poštval. Dnešní historici jsou k němu mírnější a připomínají, že na svůj věk vládl docela obratně.

Místo vlády hostiny, místo rad výčitky.
Místo činu
Olomoucký hrad stál na dnešním Václavském návrší, kde je dodnes katedrála i budovy kapituly. Král odpočíval v síni kapitulního děkanství, zatímco se vojsko chystalo k pochodu. Podle kronik do místnosti vtrhl útočník a třikrát ho bodl do hrudi. Je možné, že Václav spal a vůbec nepoznal, co se děje. Bylo mu šestnáct let a deset měsíců.
Svědectví, která si odporují
Nejvíc toho o vraždě napsal kronikář Petr Žitavský. Podle něj ze síně vyběhl rytíř Konrád z Botenštejna s krvavým nožem v ruce a stráž ho zabila dřív, než stačil cokoli říct. Kronikář sám ale pochyboval, že by šlo o skutečného vraha. Další kroniky se neshodnou ani na jménu a mluví jen o jakémsi Durynkovi, tedy muži z Durynska.

Jediný, kdo mohl promluvit, nedostal šanci.
Háček je v tom, že skutečný Konrád z Botenštejna krále na výpravě opravdu doprovázel jako žoldnéř, jenže podle durynských záznamů zemřel až v roce 1320. Pokud ho tedy stráž nezabila, kdo byl muž s nožem? A pokud ano, proč ho nikdo nevyslechl? Živý útočník mohl prozradit, kdo vraždu objednal.
Podezřelí
Motiv mělo hned několik lidí. Nejvíc ze smrti mladého krále získal Vladislav Lokýtek, který pak mohl v klidu ovládnout Polsko, žádný kronikář ho ale z vraždy neobvinil. Podezření padalo i na Albrechta Habsburského, králova vlastního strýce, který si českou korunu přál pro svůj rod.
Historici ale hledají viníka spíš doma. Karel Maráz myslí na české pány, se kterými se král rozkmotřil, a Jan Bauer s Jaroslavem Čechurou jmenují přímo Šternberky. Ti ovládali sever Moravy a olomoucký hrad měli v zástavě, takže král tu vlastně pobýval na jejich půdě. Bauer navíc připouští, že stráž mohla být podplacená, muž s nožem byl jen obětní beránek a skutečný vrah odešel z hradu bez povšimnutí.

Král se smál, šlechta si šeptala.
Co se stalo potom
Krále pohřbili v olomoucké katedrále a o dvacet let později ho převezli do kláštera na Zbraslav k otci. Jeho ostatky se ale podle dostupných zpráv ztratily. Patnáctiletá vdova Viola se znovu vdala za Petra z Rožmberka.
Se smrtí Václava III. vymřeli Přemyslovci po meči a v zemi nastaly roky zmatků a bojů o trůn. Uklidnilo se to až v roce 1310, kdy si Václavovu sestru Elišku vzal Jan Lucemburský. S ním přišla nová dynastie, ze které vzešel i Karel IV. Vladislav Lokýtek mezitím sjednotil Polsko a v roce 1320 se nechal korunovat králem.
Případ, který zůstává otevřený
Kdyby se vražda stala dnes, vyšetřovatel by měl místo, čas i zbraň, ale ne vraha. Kroniky si odporují, hlavní podezřelý nejspíš žil ještě čtrnáct let a každá teorie má slabé místo. Pravdu se možná už nedozvíme, protože jediný, kdo ji mohl říct, zemřel o pár okamžiků později na hradní chodbě.
Olomouc si posledního Přemyslovce připomíná každý rok 4. srpna. Ve 13:06 se na deset minut rozezní zvony katedrály, kde dnes stojí i jeho socha, jen pár kroků od místa, kde zemřel.

Poslední Přemyslovec dodnes hlídá místo, kde zemřel.
Zdroje
Karel Maráz: Václav III. Poslední Přemyslovec na českém trůně, 2007





