Článek
Když vyjde nové nařízení, že ploty již nejsou třeba, pak nejedno srdce zaplesá: Hurá svoboda!
Jenomže tato úprava vyhlášky se vztahuje na ploty v objektech MŠ, kde si svobodně hrají a pohybují se naši nejmenší, na které je třeba ještě dohlížet a za které má učitelka obrovskou zodpovědnost, doslova za ně ručí svou hlavou.
Dítě, hlavně v předškolním věku, je tvor zvídavý a rád se pouští na menší výpravy do okolí. Tedy představme si, že bez plotu nebude mít žádné zábrany odejít, a to dokonce i s někým koho nezná, neboť pán měl roztomilé štěnàtko! Nebo se může vydat i sám domů, pokud je to předškolák, a dostane tento „dobrý“ nápad.
Toto všechno se může odehrát v době, kdy školka je v plném provozu.
Ale co by se mohlo dít v čase, kdy je zařízení zavřené?
Pokud není zahrada oplocena, jedná se o jakousi nepsanou pozvánku pro ostatní, a jakmile se setmí či během víkendu, přijdou si sem vyvenčit psa, jejich děti, platí bohužel i pro adolescenty, si budou „hrát“ a dovádět na prolézačkách, závislák si na pískovišti píchne něco do žíli, bezdomovec obsadí lavičku a přespí do rána, a takto bychom mohli pokračovat donekonečna.
K čemu vlastně plot slouží? Je to především ochrana, jasně stanovené hranice. Proč se tedy stal nadbytečným, když doteď nikomu nevadil? Obávám se, že přeci jenom někomu vadit mohl. Musel ustoupit zájmům investora a zřizovatele, a to jest postavit v co nejkratší době co nejvíce školek, neboť je jich nedostatek, za co nejméně peněz.
Ploty mizí, a tak doufám, že děti mizet nebudou…
