Hlavní obsah
Rodina a děti

Rodiče, prosím, nestrašte děti čertem!

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: facebook

pochod čertů ulicemi

Máme to za sebou. Na další rok klid.. Pokud nepočítám jiné krásné „tradice“, kterými udržujeme děti v poslušnosti. A ukazujeme jim svou nadřízenost.

Článek

Anketa

Bálo se vaše dítě čertů?
ano, hodně
50 %
nedávalo to najevo, ale asi ano
50 %
dělalo si z nich legraci
0 %
vědělo, že to je jen jako, a že se nemusí bát
0 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovali 2 čtenáři.

Tak už to máme za sebou.

Proběhlo to. Mnohde stejně jako jiné roky, mnohde ještě drsněji.

Nejen, že čerti pochodovali ulicemi měst. Školy si je dobrovolně vyráběly ve školách, např. z žáků 9.třídy, kteří šli strašit menší děti. Bez přemýšlení, bez rozumu. Oni za to nemohou. Oni jen využili příležitosti volného dne, kdy se nemusí učit, protože dělají čerty mladším žákům. Stejně jako kdysi strašili starší žáci je. Oni nejsou ti, kteří by měli přemýšlet nad negativním dopadem na děti. To ti dospělí by mohli. Jenže ti se ohánějí „tradicemi“. Bez přemýšlení, bez rozumu.

Rozhovor v rádiu 5.12.2023:

Reportérka: „Psycholožka si myslí, že dítě může být traumatizované tím, že ho čerti budou strašit, že si ho odnesou do pekla za to, že zlobilo. Co si o tom myslíš? Myslíš, že to může mít na dítě vliv?“

Reportér: „myslím, že to bude mít na dítě stejný vliv, jako když mi moje žena řekne, že v neděli přijede tchýně na oběd.“

To jako vážně?

Čertovská akce na ulici menší obce. Babička komentuje, že jen ať se její vnuk bojí, že to potřebuje. Babička ho vychovává. Rodiče fetovali. Dítě žilo s nimi. Dítě bylo přítomno mnoha situacím ve svém raném věku, kdy se rozhodně bálo. I já bych se v tu chvíli bála. Dítě se chová „divně“, protože se s tím strachem potřebovalo nějak vypořádat. Naučilo se říkat si o pozornost i negativními způsoby. Toto dítě potřebuje opakovaně zažívat situace, že je v bezpečí a přijímané. Ne další strachy. Jenže co? Babička tomu nerozumí. Asi sama zažila hodně strachu během svého dětství a života. Takže pro ni dítě „zlobí“ a „jen ať se bojí“. To jako vážně?

Poslední situace: televizní noviny. Pochod šílených čertů ulicí velkého města. Náš 5letý kluk na to vytřeštěně zírá. Okamžitě jsme odklonili jeho pozornost jinam. V televizi zní: když děti zlobí, odneseme je do pekla. Takže kdo to nestihl na ulici nebo ve škole, ten to schytá aspoň z televize.

Takže, pokud jste to neuhlídali. A vaše dítě bylo přece jen nějakým způsobem exponováno strašení a strachu, ošetřete to. Mluvte s ním o tom. Včas, hned. Ujistěte ho, že ho milujete, že ho nikomu nedáte, že u vás je doma a že je tam správně. Že ho budete chránit, jak jen budete moct a umět, ze všech svých sil.

Svět je dost nebezpečný i tak. Proč to ještě zhoršovat?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám