Článek
Zkracování dní a prodlužování nocí na podzim v nás obvykle nevzbuzuje příliš velké nadšení, změna spojená s přechodem ročních období ale Čechům letos usnadňuje pozorování jedinečného vesmírného úkazu. V těchto dnech při pohledu na noční oblohu můžeme zaznamenat mezi hvězdami nový, jasný objekt - kometu.
Existenci komety C/2023 A3 krátce po sobě a nezávisle zachytily v roce 2023 dvě služby, jejichž úkolem je pomocí automatického zaznamenávání snímků oblohy a jejich vzájemným porovnáváním identifikovat dosud neznámá vesmírná tělesa. Nová kometa je tak podle tradice známější pod názvem Tsuchinshan - ATLAS, tedy složeninou jmen svých „objevitelů“, přestože v tomto případě se nejedná o vědce z masa a kostí, ale automatické systémy velkých observatoří.
První část jména odkazuje na čínskou pozorovatelnu známou také pod anglickým názvem the Purple Mountain Observatory, která poprvé zachytila novou kometu 9. ledna 2023. Druhá část pak odpovídá druhému „objevení“ komety 22. února 2023 systémem NASA Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System (ATLAS).
Kometa Tsuchinshan-ATLAS tak byla objevena v minulém roce a podobně jako mnoho jiných objektů původem v Oortově oblaku byla zpočátku jen vzdáleným, nepříliš zřetelným tělesem pohybujícím se proti směru planet Sluneční soustavy. Pozorování však naznačovala, že letos na podzim dojde k jejímu přiblížení ke Slunci a možnému zvýšení jasnosti.
K největšímu přiblížení k naší hvězdě (přísluní) došlo letos 27. září a astronomové se zatajeným dechem čekali, jaký vliv bude mít na kometu sluneční záření. Komety, nehomogenní tělesa z prachu a zmrzlých plynů, se totiž často mohou v těchto extrémních podmínkách zcela rozpadnout. V případě Tsuchinshan-ATLAS se ale stalo přesně to, v co astronomové doufali - uvolňování prachu a ledu způsobilo tvorbu ohonu a její velké zjasnění, až takové, že je v těchto dnech pozorovatelná pouhým okem.
Nejvyšší jasnosti dosáhla kometa 10. října a předčila i poměrně optimistická očekávání astronomů, a ještě několik týdnů bude natolik jasná, že bude pozorovatelná pouhým okem. Nejblíže Zemi pak byla 12. října, kdy naši planetu minula ve vzdálenosti asi 0,5 AU. Zároveň se však spolu s přibližováním komety k Zemi a ke Slunci zpřesňovaly také výpočty jejího pohybu, které stále více potvrzovaly, že se jedná o podívanou zcela jedinečnou.
Dráhy těles Sluneční soustavy mají totiž tvar kuželoseček, jejichž klíčovým parametrem je jejich excentricita. Pokud by těleso obíhalo kolem Slunce po kružnici, byla by excentricita této dráhy 0. Planety, včetně Země, obíhají kolem Slunce po elipsách charakterizovaných excentricitou mezi 0 a 1. Pokud má objekt dráhu s excentricitou 1, pohybuje se po parabole, dráhy s excentricitami více než 1 jsou pak drahami hyperbolickými. Ať už parabola nebo hyperbola, takový tvar dráhy znamená, že pokud nedojde u tohoto tělesa k významnému ovlivnění například velkými planetami, kolem nichž se v prostoru pohybuje, těleso opustí Sluneční soustavu.
Křivka, po níž se kometa Tsuchinshan-ATLAS v tuto chvíli pohybuje, má výstřednost o něco málo větší než 1, jedná se tedy o hyperbolickou dráhu. Kometa, kterou nyní budeme mít příležitost pozorovat, je tak na cestě stát se kometou interstelární - bude tedy nejspíše díky své rychlosti a tvaru dráhy vystřelena do volného prostoru, dokud ji nezachytí gravitace jiné hvězdy. Pozorovat tuto kometu už tedy nejspíše nebudeme moci nikdy jindy, a to nejenom kvůli omezením plynoucím z délky lidského života, která platí například pro známou Halleyovu kometu s periodou návratu 75 let, ale skutečně absolutně - Tsuchinshan-ATLAS se už ke Slunci nejspíše nepřiblíží.
Jestliže se však bavíme o tom, že je kometa viditelná pouhým okem, může ji na obloze najít i obyčejný člověk? Ano, Tsuchinshan-ATLAS je v tomto směru skutečně výjimečná.
Jasnost objektů na obloze se v astronomii obvykle vyjadřuje pomocí veličiny zvané hvězdná velikost. Tato veličina má původ už ve starověku, kdy řecký astronom Hipparchos rozdělil hvězdy, které tehdy bez použití přístrojů na noční obloze rozeznal, do šesti skupin. Ta první obsahovala ty nejjasnější objekty, zatímco hvězdičky v šesté skupině už byly často na hranici viditelnosti.
Z tohoto rozdělení vychází i dnešní systém. Je to tedy tak, že čím menší je hodnota hvězdné velikosti měřená v magnitudách (mag), tím jasnější je objekt na obloze. A pozor, hodnoty mohou být i záporné, potom se jedná o skutečně velmi jasná tělesa. Například planeta Venuše má na obloze hvězdnou velikost -4 mag, Polárka má hvězdnou velikost okolo 2 mag.
Tento systém dobře funguje pro bodové zdroje světla, jako jsou hvězdy, horší je pak jeho použití u plošnějších objektů, jako jsou mlhoviny nebo právě komety. Tam je velikost této veličiny udávána jako vypočtený integrál z celé plochy zářícího oblaku prachu. Platí tedy, že hvězda a mlhovina se stejnou hvězdnou velikostí nezáří na obloze stejně.
I pokud však vezmeme v úvahu tato omezení, je maximální hvězdná velikost Tsuchinshan-ATLAS, které dosáhla 10. října -4 mag, tedy blízká Venuši. V současné době již jasnost komety mírně klesla na hodnoty kolem 2-3 mag, stále se však jedná o jasnosti, které na obloze zřetelně rozeznáme. V době, kdy byla kometa nejjasnější, byla ale při pohledu ze Země velmi blízko u Slunce, a tedy velmi obtížně pozorovatelná.
Vývoj jasnosti komety v čase. Tečky značí naměřené hodnoty, křivky znázorňují očekávaný vývoj jasnosti.
To už se ale změnilo. Při pohledu ze Země se nyní Tsuchinshan-ATLAS od Slunce úhlově vzdaluje. Na noční obloze tak bude až do konce listopadu putovat souhvězdím Hada, nejprve projde Hlavou hada, bude pobývat v souhvězdí Hadonoše, potom bude putovat Ocasem hada, a nakonec skončí svou cestu v souhvězdí Orla.
Nejlepší pozorovací podmínky patrně můžeme čekat v úterý 15. 10. (případně do konce tohoto týdne), kdy bude jasnost komety stále velká a zároveň nám meteorologická předpověď slibuje jasnou noční oblohu. Pod mez viditelnosti pouhým okem by se kometa měla dostat na přelomu října a listopadu.
I když by se mohlo zdát, že nejlepším místem na pozorování nebeského objektu je některá z hvězdáren, není to zcela pravda. Velká zvětšení většiny pro veřejnost přístupných observatoří totiž stále nejsou dost velká, abychom snad rozeznali detaily na povrchu „sněhové koule“ komety, zato nám však omezí zorné pole natolik, že ani nemusíme vidět celý její ocas. Nejromantičtější je najít si kometu po setmění nad západním obzorem pouhýma očima, nejvhodnější pomůckou je pak lovecký dalekohled, tzv. triedr, který nám např. s čočkami o průměru 5 cm a 10násobným zvětšením nabídne dobrou kombinaci větších detailů mlhavého obláčku komety a dostatečného zorného pole.
Pokud bychom chtěli kometu na obloze skutečně najít sami a vyhnout se tak frontám na hvězdárnách, můžeme se orientovat podle velmi jasné hvězdy Arcturus. Po západu Slunce se tak zaměříme na západní obzor, kde nám krátce po setmění začne jako jedna z prvních hvězd zářit právě tato hvězda souhvězdí Pastýře. Oproti ostatním velmi jasným hvězdám viditelným i na stále ještě jasné obloze bude zřetelně níže. Kometa sama pak bude v průběhu tohoto týdne viditelná jen na začátku noci, kolem půl deváté až deváté hodiny zapadne.
Pohyb komety Tsuchinshan-ATLAS po noční obloze v následujícím období. Pozice komety na nebi odpovídá vždy 19.00. (Modelováno v programu Stellarium)
Pozorování nám může trochu komplikovat Měsíc, který někdy může noční oblohu přesvětlit. Do konce týdne bude pomalu dorůstat, naštěstí je ale od námi hledané komety poměrně daleko na protější straně oblohy. Pro lepší orientaci je možné využít otočnou mapku oblohy nebo některý z open source astronomických programů.
V minulosti byly komety považovány za předzvěst těžkých časů a posly neštěstí. Snad nám Tsuchinshan-ATLAS nepřinese nic jiného než zážitek z vesmírné podívané, který nám může zpříjemnit posledních pár pěkných dní podzimu.
