Článek
DIP: Co to je
Průběžný důchodový systém je i právě v těchto chvílích předmětem vzrušených debat o jeho budoucnosti a stabilitě. Jedno je jisté: představa, že jisté procento peněz aktivní generace se přelévá do zajištění stáří generace předchozí, je bytostně závislá na relativně stabilním a stálém množství lidí v jednotlivých věkových kohortách. Protože tomu tak z různých příčin není, dá se očekávat, že na státní penzi bude v čase stále menší spolehnutí.
Z tohoto důvodu byl zaveden tzv. třetí pilíř, tj. snaha státu prostřednictvím příspěvku a slevy na daních motivovat ty, kdo si mohou odkládat na stáří, aby tak činili. Dlouhá léta byla ale nabídka produktů třetího pilíře omezená na jako celek nepříliš výkonnou skupinu penzijních fondů. Ve své podstatě jde o podílové fondy, tedy „balíky“ dluhopisů, akcií apod., z nichž si každý účastník koupil kousek. Tyto „balíky“ vybírali v každé penzijní společnosti pověření pracovníci a za svoji expertízu si nechali zaplatit prostřednictvím účastnických poplatků. Na tom by nebylo nic špatného, pokud by se jejich expertíza projevovala vysokým výnosem těchto fondů, ten ale nebyl nijak zázračný ani u nenulovým ziskem neomezených fondů doplňkového penzijního spoření.
Dlouhodobý investiční produkt vnesl do tohoto rybníčku trochu konkurence a trochu více svobody. Občan ČR si totiž uzavřením smlouvy o DIP vytváří prostor být sám svým expertem a vybrat si z mnohem širší palety produktů svůj vlastní mix investic. DIP je zde pouze určitým „označením“ daných investic jako zamýšlených pro zabezpečení na důchod. Koupím-li si tedy akcii v rámci DIP, deklaruji tak svůj záměr držet ji až do 60 let (a minimálně 10 let), stejně tak pořídím-li si v tomto režimu ETF, podílový fond apod. Nabídka toho, co můžu, se samozřejmě liší poskytovatel od poskytovatele, doporučuji tedy trochu pátrat a informovat se.
Výhodnost
Na takto „označené“ investice se potom vztahuje daňová úspora. Z daní se odečítá výše roční investice nad rámec částek, na něž se vztahuje maximální státní příspěvek. Praktický příklad pro rok 2025: Mám DPS, maximální příspěvek je při vkladu 1700 Kč, dostanu od státu 340 Kč navíc. Kromě toho jsem investovala prostřednictvím DIP 4000 Kč měsíčně, tedy za rok 48 000 Kč. Odměnou za moje úsilí jsou jednak investice, v případě DPS povýšené o 4080 Kč „z eráru“ (a v ideálním případě ještě o příspěvek zaměstnavatele) a jednak sleva na dani až 7200 Kč ročně.
Daňová úspora se samozřejmě vztahuje i na příspěvky v DPS. Tedy, těch 7 200 Kč na daních ušetřím i tak, že budu mít pouze DPS, kam pošlu 5700 Kč (tedy 1700 Kč + 4000 Kč) měsíčně. Proč by si tedy člověk měl otevírat nový účet? Kvůli zhodnocení.
Je to jednoduché - DIP otevírá možnosti investovat do výnosnějších věcí. Tím nemáme na mysli ani tak rizikové akcie, kterým by se běžný občan asi měl spíše vyhýbat, ale především nízkonákladové ETF. Zjednodušeně, ETF je stejně jako podílový fond taky takový „balík“ akcií, ale na rozdíl od podílového fondu ho nevybírá člověk, ale podle daného pravidla se upravuje sám. Proto jsou s investicemi do ETF spojené mnohem nižší poplatky, ale zároveň dosahují ziskovosti přinejmenším srovnatelné.
Kolik z toho můžu mít
Samozřejmě, bavíme-li se o důchodu, stojí za to se bavit i o tom, co od svých investic můžu očekávat. Níže jsou některé zjednodušené výpočty pro různé věkové skupiny. Uvedené částky jsou přibližné a v „dnešních penězích“.
Přibližné proto, že ziskovost investic v čase kolísá a proto pracujeme s průměrem. Např. jeden nejmenovaný penzijní fond měl v roce 2021 výnos 13 %, v roce 2022 -4,8 % a v roce 2023 19 %. Jak vidno, procenta dost kolísají, ale pro výpočty 20 let dopředu bychom počítali s průměrným zhodnocením 9 %.
A „v dnešních penězích“ proto, že provedeme hrubé očištění o inflaci snížením výpočtového výnosu. Tedy, ČNB se snaží o inflační cíl 2 %, ale řekněme, že dlouhodobě je inflace spíše 3 %. Tato 3 % bychom odečetli od našeho projektovaného průměrného výnosu 9 % a tedy počítali s 9 - 3 = 6 %. Děláme to proto, že chceme mít lepší představu o kupní síle našich výsledků. Každý ví, že milion v roce 1990, milion dnes a milion v roce 2040 znamená něco úplně jiného. Ale tím, že snížíme náš výpočtový výnos, dobereme se „reálné“ a nikoli nominální částky.
Pro všechny výpočty předpokládáme již jednou zmíněný model, tedy že každý účastník si spoří 1700 Kč měsíčně v DPS, obdrží podporu na DPS od státu 340 Kč a dále investuje prostřednictvím DIP 4000 měsíčně. To vše činí až do věku 60 let.
Předpokládáme také investování ve vyváženém fondu DPS, jehož průměrný výnos je 4 % a zainvestování do ETF navázaného na americký trh s průměrným výnosem 6 %. Naše výpočtová „reálná“ zhodnocení jsou tedy 1 % pro DPS a 3 % pro DIP.
Výpočet je pouze orientační, ale poměrně dobře zobrazuje, o jakých částkách se pro dané generace, které by se mohly do produktů spoření na stáří zapojit, bavíme.
Adam, 20 let.
Zainvestovaná částka DPS: 979 200 Kč
Zůstatek v 60 letech DPS (v dnešních penězích): 1 196 738 Kč
Zainvestovaná částka DIP: 1 920 000 Kč
Zůstatek v 60 letech DIP (v dnešních penězích): 3 619 260 Kč
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ 1 916 798 Kč
Barbora, 25 let.
Zainvestovaná částka DPS: 856 800 Kč
Zůstatek v 60 letech DPS (v dnešních penězích): 1 019 843 Kč
Zainvestovaná částka DIP: 1 680 000 Kč
Zůstatek v 60 letech DIP (v dnešních penězích): 2 902 180 Kč
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ 1 385 223 Kč
Cyril, 30 let.
Zainvestovaná částka DPS: 734 400 Kč
Zůstatek v 60 letech DPS (v dnešních penězích): 851 534 Kč
Zainvestovaná částka DIP: 1 440 000 Kč
Zůstatek v 60 letech DIP (v dnešních penězích): 2 283 620 Kč
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ 960 754 Kč
Daniela, 35 let.
Zainvestovaná částka DPS: 612 000 Kč
Zůstatek v 60 letech DPS (v dnešních penězích): 691 393 Kč
Zainvestovaná částka DIP: 1 200 000 Kč
Zůstatek v 60 letech DIP (v dnešních penězích): 1 750 045 Kč
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ 629 438 Kč
Eduard, 40 let.
Zainvestovaná částka DPS: 489 600 Kč
Zůstatek v 60 letech DPS (v dnešních penězích): 539 025 Kč
Zainvestovaná částka DIP: 960 000 Kč
Zůstatek v 60 letech DIP (v dnešních penězích): 1 289 778 Kč
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ 379 203 Kč
Florentýna, 45 let.
Zainvestovaná částka DPS: 367 200 Kč
Zůstatek v 60 letech DPS (v dnešních penězích): 394 052 Kč
Zainvestovaná částka DIP: 720 000 Kč
Zůstatek v 60 letech DIP (v dnešních penězích): 892 748 Kč
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ 199 600 Kč
Gustav, 50 let.
Zainvestovaná částka DPS: 244 800 Kč
Zůstatek v 60 letech DPS (v dnešních penězích): 256 115 Kč
Zainvestovaná částka DIP: 480 000 Kč
Zůstatek v 60 letech DIP (v dnešních penězích): 550 266 Kč
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ 81 581 Kč
Helena, 55 let.
Zainvestovaná částka DPS: 122 400 Kč
Zůstatek v 60 letech DPS (v dnešních penězích): 124 873 Kč
Zainvestovaná částka DIP: 240 000 Kč
Zůstatek v 60 letech DIP (v dnešních penězích): 254 839 Kč
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ 17 312 Kč
Závěr
Jak je vidět, DIP může být zajímavou variantou zajištění na důchod. Jako vždy platí, že složené úrokování hraje do karet zejména těm, kdo začnou brzy. Zatímco Adam by za testovaných podmínek přišel skoro ke dvěma milionům „za nic“, zisky z úroků by paní Heleně zajistily jeden pěkný třináctý důchod navíc k tomu, co si ušetřila.
DIP určitě stojí za zvážení, pokud dokážete odkládat na důchod více, než 1700 Kč pro státní příspěvek. Zajímavým aspektem je také fakt, že v případě katastrofických scénářů absurdních politických zásahů (typu maďarských) do úspor a „zestátnění“ třetího pilíře ve prospěch průběžného systému se určitě snáze zabavují peníze z penzijních fondů uložené u hrstky specificky českých penzijních společností než investice, byť daňově zvýhodněné, na mezinárodních trzích. Z tohoto, byť samozřejmě extrémního a paranoidního, pohledu, je tedy DIP větší jistota.
Nakonec se DIP může stát nástrojem, který konečně naučí i běžné lidi nebát se rozumného investování.
Zdroje:
