Článek
Když se bavíme o potenciálně rakovinotvorných potravinách, bývají náhradní sladidla obvyklí podezřelí. Už jen to slovo „náhradní“ evokuje něco méněcenného, nebezpečného, umělého. Když se tedy začala médii šířit zpráva o změně klasifikace aspartamu, kterou provedla 14. července Světová zdravotnická organizace (WHO), mnohým to potvrdilo jen to, co už „věděli“ - aspartam je jed, nebezpečné aditivum, které dosud před zákazem chránil jen vliv potravinářské lobby. Co se ale stalo ve skutečnosti?
Nejdříve trochu kontextu. Umělá nebo náhradní sladidla jsou chemické přídatné látky, které vyvolávají sladkou chuť, ale díky své struktuře mají daleko nižší energetickou hodnotu než sacharóza, tedy obyčejný cukr. Toho se dá využít, pokud chceme snížit energetickou hodnotu potraviny, nebo pokud jsme diabetici a chceme se vyhnout zvýšení krevní glukózy.
Na trhu je v současnosti celá řada takovýchto náhradních sladidel a aspartam je jedním z těch nejstarších známých. Objeven byl už v roce 1952 a jako povolené aditivum se používá přinejmenším od začátku 80. let, máme s ním tedy jako lidstvo mnohem více zkušeností než s v současnosti módní stévií apod. Až dosud byl považován za bezpečnou přídatnou látku a nesčetněkrát zkoumán a není důvod se ho panicky bát.
Dovolila jsem si teď zpochybňovat erudici WHO? Vůbec ne. Je totiž potřeba chápat, co se stalo a na jaký seznam byl aspartam přidán.
Potenciální karcinogenitu u různých chemických látek (ať už přírodních nebo uměle vyrobených), vlivů a chování zkoumá v rámci WHO instituce zvaná Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC). Ta shromažďuje informace o podezřeních, že některé látky, vlivy či chování způsobují rakovinu a řadí tyto věci do kategorií podle dvou kritérií: míry předpokládané nebezpečnosti a relevantnosti pochybností o bezpečnosti dané látky, vlivu či chování.
Kategorie jsou čtyři: ve skupině 1 jsou takové věci, u nichž jsme si na základě vědeckých důkazů víceméně jistí, že způsobují rakovinu. Vše, co je ve skupině 3, nemá u lidí prokazatelnou karcinogenitu. Skupina 2 obsahuje ty věci, kde jsou nějaké důvody k opatrnosti a je rozdělena na dvě části - co je vyjmenováno v sekci 2A, je pravděpodobně karcinogenní, tedy k úplné jistotě ještě něco chybí, ale nejsme daleko. Sekce 2B jsou pak věci, které jsou rakovinotvorné možná, tedy některé studie naznačují nebezpečí.
Ptáte se, do které skupiny byl zařazen aspartam? Do 2B. A proč? Protože ojedinělé studie naznačují, že by mohl v určitých dávkách zvyšovat riziko novotvarů. U potkanů.
Ano, u zvířat, nikoli u lidí. Pro ještě lepší porovnání, o čem se bavíme, můžeme prozkoumat, v jaké společnosti se aspartam od 14. července 2023 nachází. V kategorii 2B nalezneme mimo jiné extrakty z aloe vera a gingko biloba, kimči, antikoncepci. Pracujete v čistírně? Skupina 2B. Vyjmenované je i elektromagnetické pole, benzín a mnoho dalšího.
U čeho jsme si jistější? Co je ve skupině 2A? Celá řada infekcí, spousta chemikálií. A taky práce kadeřnice, nebo práce na noční směny. Pijete horkou kávu o teplotě nad 65 °C? Ehm, ehm. A co takhle červené maso, to jíte?
A co ten nejtěžší kalibr? Skupina 1? Hned ze začátku jsou věci, které jsou takříkajíc na ráně: alkohol, kouření, infekce HPV nebo EBV. Jo a mimochodem, máte rádi buřtíky? Pozor taky na seškrabávání nebo vykrajování plísní, aflatoxiny jsou tam taky.
Chci tím snad zlehčovat ten seznam? Vůbec ne, jenom říkám, že děláme spoustu věcí, které nám při určitých dávkách můžou způsobit rakovinné bujení. Tenhle seznam totiž vůbec nemluví o míře expozice, která je potřeba na vyvolání rakoviny a nebo o tom, jaká dávka je ještě bezpečná. Ani to není jeho úkol.
Odpověď na to, kolik aspartamu tedy můžeme „bezpečně“ pozřít, dává totiž zcela jiná agentura, a to Společná expertní komise FAO a WHO pro potravinářská aditiva (JECFA). A ta se nechala slyšet, že nezmění svoje doporučení pro aspartam, protože jí doporučená maximální denní dávka je pravděpodobně hluboko pod dávkou skutečně nebezpečnou.
Pro aspartam je to 40 mg na 1 kg tělesné hmotnosti. Pro sedmdesátikilového člověka tedy JECFA doporučuje nejvýše 2800 mg aspartamu denně. Pokud má můj oblíbený kolový nápoj bez cukru 77 mg aspartamu v 250ml plechovce, mohla bych ho denně vypít litry.
Je tedy čas vyhodit všechny žvýkačky a vylít všechnu kolu bez cukru? Vůbec ne, tedy rozhodně ne kvůli tomu, abyste neměli rakovinu z aspartamu. To neznamená, že je aspartam „zdravý“. Je součástí vysoce zpracovaných potravin, které by rozhodně neměly tvořit většinu vaší denní stravy a které zabírají prostor těm jídlům, která by třeba ocenil váš střevní mikrobiom. Aspartam vás taky nezbaví návyku na sladkou chuť, pokud jste závislí na cukru. Ale příště prosím nešiřme poplašné zprávy o látkách, které jsou možná nebezpečné při úrovni konzumace, které běžný člověk prostě není schopen.
Zdroje:
