Článek
Nejste sami. Některé obchody využívají trik, kdy do jednoho regálu naskládají podobné výrobky, ale jen část z nich je skutečně v akci. Liší se třeba v drobném detailu potisku, váze balení nebo nenápadném označení. A kdo si toho všimne, když bere zboží přímo pod cedulkou s velkými čísly?
Pro zákazníka je to past: u regálu se cítí podvedený, u pokladny pak často slyší argumenty typu „to jste si vybral jiný produkt, tahle sleva platí jen na jinou variantu“. Jenže právě takové rozmístění zboží klame a obchod sází na to, že většina lidí nemá čas nebo sílu se hádat.
Při nákupu jsem požadoval, aby mi obchod uznal cenu uvedenou na cenovce. Když jsem se proti účtované částce ohradil u pokladny, pokladní jen mávla rukou a řekla, ať si to vyřídím na recepci, protože ona prý vše „namarkovala správně“.
Na recepci se pak objevil manažer, který to nejdřív kategoricky odmítal a tvrdil, že sleva platí na jiný výrobek. Dokonce mi nabídl, že zboží mohu vrátit, ale to jsem rezolutně odmítl a trval jsem na tom, aby mi byla uznána akční cena uvedená na regálu. Manažer se choval sebejistě, jako by měl pravdu jen on, a čekal, že se spokojím s jeho řešením.
Jenže na fotce v telefonu bylo jasně vidět jak cenovka, tak i konkrétní zboží, které leželo přímo pod ní – důkaz, který nešlo popřít. Když jsem mu snímek ukázal a dodal, že podvodné označování cen mohu okamžitě nahlásit České obchodní inspekci, výrazně znejistěl. Přitvrdil jsem a upozornil ho, že pokud situaci nevyřeší, podám stížnost i na vedení jejich společnosti.
V tu chvíli se celá jeho arogance vytratila. Otočil o sto osmdesát stupňů, začal se omlouvat a nakonec přikázal na recepci vrátit rozdíl.
Bylo to jasně vidět: dokud zákazník mlčí, obchodník spoléhá na to, že trik projde. Ale když se člověk ozve a má v ruce důkaz, rázem se karta obrátí.
Takové jednání je nespravedlivé, protože zákazník očekává cenu z regálu a ta by měla platit. Z právního hlediska má obchodník povinnost uvést pravdivou a jasnou cenu a nejednoznačné označování je už na hraně klamavé praktiky. Zároveň jde i o psychologickou past – obchody dobře vědí, že drobný rozdíl, například jiný obrázek na obalu, běžný nakupující sotva zaregistruje.
Pokud narazíte na rozdílnou cenu, žádejte u pokladny cenu uvedenou na regálu – obchod je často povinen ji uznat. Hodí se také fotit cenovky i s vystaveným produktem, protože tak máte jasný důkaz. Když vám obchod odmítne slevu uznat, neváhejte reklamovat. Máte právo na správnou cenu a nenechte se odbýt. Pokud se s vámi obchod odmítá bavit, je na místě obrátit se na Českou obchodní inspekci. Ta řeší právě takové případy a čím více lidí podá podnět, tím menší prostor obchodníkům k podobným trikům zůstane.
Proto je třeba dávat pozor na „akční“ cenovky – někdy nejsou tak výhodné, jak vypadají. Obchody by měly hrát fér hru a zákazníka nezavádět. Pokud narazíte na nesrovnalost, nenechte se odbýt. Důkaz v ruce a odhodlání říct „ne, takhle ne“ má sílu změnit výsledek.
