Článek
Jsem rád, že vláda v roce 2026 začala konečně řešit české vymírání. Nemyslím si však, že většina nápadů našich politiků bude mít znatelný vliv.
Civilizační proces a porodnost
Až do tohoto desetiletí se nedá říci, že by tento trend někoho zvlášť zajímal. Naše země se dlouho vyvíjela nežádoucím směrem. A teď řešíme, jak z této pasti ven bez radikálnějších reforem.
Poněkud děsivá, ač populární myšlenka je, že bohatství a produktivita národa mají negativní vliv na počet narozených dětí. Korelaci nelze popírat. Ale je dobré říci, že před 19. stoletím bylo speciálně na západě běžné nalézat pozitivní vztah ekonomického statusu muže s počtem jeho potomků i bez zohlednění dětské úmrtnosti [1]. „Sex je zábava chudých a neschopných“ je tedy výrok aplikovatelný jen na dnešní společnost.
Izrael
Ve 21. století vidíme několik výjimek ze vztahu jakéhokoli ukazatele vyspělosti státu s vymíráním. Ve všech statistikách vždy vybočují židé v Izraeli, a proto by bylo dobré si na nich ilustrovat, co dělají dobře.
Izrael se v mnohém podobá vymírajícím evropským zemím. Má relativně vysokou rovnost pohlaví, tolerovanou LGBTQ+ komunitu, drahé bydlení, dlouhé vzdělávání, dostupný internet, antikoncepci, vyspělou ekonomiku, důchodový systém, legální interrupce a jiné vymoženosti Západu. Židé dokonce byli jedna z prvních populací, která prošla demografickým úpadkem. V Česku začala jejich populace vymírat na nízkou porodnost již v 2. polovině 19. století [2].
Po 2. světové válce tedy byli první izraelští osadníci v nevýhodě. Roku 1950 měli v průměru tři děti oproti více než osmi dětem v běžné muslimské rodině nebo pěti v křesťanské rodině. Ale dle dat z roku 2024 mají muslimové v Izraeli 2,75 dětí na ženu, křesťané 1,61, ale židé stále okolo tří dětí [3]!
Porodnost dle náboženského vyznání v Izraeli
Povšimněme si také, že židovští imigranti v Izraeli mají vždy vyšší porodnost než ve své rodné zemi.
Kultura
Z toho lze lehce vyvodit, že kulturní vlivy mají kritický podíl na udržení vysoké porodnosti.
Izrael je unikátní tím, jak v něm získává pravice kulturní hegemonii. Původní sionistická populace měla početné levicové křídlo. To ale postupně mizí. U Izraelců ve věku 18-22 let se považuje 78 % za pravičáky, 14 % za centristy, 8 % za levičáky [4] a 90 % je hrdých na svou národnost [5]. Za tímto trendem je touha navýšit své počty na úroveň před Holokaustem, militarismus živený neustálými válkami a imigrace disproporčně více pravicových židů. I samotné židovské náboženství, které vidí své členy jako „Bohem vyvolený národ“, dává místní populaci imunitu vůči Evropě typickému internacionalismu, který vidí všechny místní jako zaměnitelné s migranty z globálního Jihu.
Izraelská pro-natalistická a armádní propaganda
U nás v EU vidíme spíše opak izraelských tendencí. Speciálně u relevantních aspektů „pravicovosti“ jako etnocentrismus nebo nábožnost [6][7] vidíme úpadek. Mnozí si tu myslí, že člověk je planetární škůdce a přejí mu vyhynutí. Ochota bojovat ve válce za Česko mizí. Lidé se stávají více a více atomizovaní i ve svém každodenním chování. Víceméně nikdo se necítí součástí nějaké historické mise přesahující do budoucnosti. Běloši jsou viděni jako poskvrněni dědičným hříchem za jejich chování v minulosti. A hlavně: velká rodina nepřináší sociální status rodičům. Zkušenost lidí s mnoha dětmi je spíše, že na ně ostatní koukají jako na exoty. Moderní člověk vidí hodně dětí jako známku nedostatečného starání se o každého potomka, tedy znak nízkého sociálního statusu. A člověk je tvor, který miluje vysoký sociální status. Když mu ho lépe zajistí dovolená v Tichomoří a drahé auto [8], tak nemá problém zanedbat nejzákladnější pudy.
Sekulární Židé
Mnozí redukují izraelskou porodnost na pouhý důsledek velmi vysoké porodnosti ortodoxních židů. Ale i sekulární Židé mají okolo 2 dětí na ženu [3], což je mnohem více než kdekoli mezi bohatými státy - např. v EU roku 2024 je porodnost jen 1,34 dětí na ženu [9] a pouze u matek bez rodičů imigrantského původu bude toto číslo ještě nižší.
Jako zásadní pro vysoký počet dětí je kulturní norma: „ideál jsou tři děti“. Ač jen 1 % sekulárních židovských žen neplánuje mít děti, tak je nevyhnutelné, že kvůli nepřízni osudu mnozí nemohou mít velkou rodinu [10]. To vždy sníží výslednou porodnost pod ideální úroveň. Mezitím v EU máme ideál dvou dětí. A proto vymíráme. Neexistuje racionální důvod, proč např. v ČR má 40 % žen dvě děti, ale jen 10 % tři. Když odečteme rozvedené páry, tak tento skok dolů mezi 2 a 3 dětmi je ještě vyšší.
Samozřejmě má okolní etnocentrická/náboženská kultura vliv na všechny občany. Větší izolace od ní vede u sekulárních Židů k trochu nižšímu počtu dětí. [10]
Kromě ideologických vlivů v okolí se sekulární židé liší i v jiných aspektech chování.
Mnohé studie chápou rození dětí jako rozhodování rodičů. Málokteré ale zahrnou do rovnice i prarodiče nebo jiné příbuzné. Přitom ti mohou hrát velkou roli v počtu narozených dětí. U sekulárních Židů je běžné, že celé příbuzenstvo si navzájem pomáhá v péči o děti. Přes 80 % prarodičů je aktivně zapojeno do hlídání dětí. To jsou nejvyšší čísla ze všech vyspělých zemí. Podobná je akorát zkušenost z Nizozemska, což může souviset s místní kalvinistickou komunitou a stejně hustým osídlením jako v Izraeli → lidé mají k sobě blíž. [10]
V Izraeli je také běžné, že prarodiče přispějí dětem na vlastní bydlení. Další izraelská tudie prokázala, že brzká smrt i jen jednoho židovského prarodiče má nejspíše kauzální vliv na menší šanci narození dalšího vnoučete. U přechodu z prvního dítěte na druhé je vliv zanedbatelný. Ale když má rodina 4 děti, tak smrt prarodiče sníží šanci na narození pátého dítete v dalších 5 letech o 9 %. Pokud prarodiče žijí ve stejném městě, tak je tento vliv značně silnější než u prarodičů žijících daleko od rodičů. Z čehož můžeme usoudit, že jak babičky, tak dědečkové, mají důležitou roli v židovské rodině. Je ale dobré dát do kontextu, že narozdíl od Evropy je pramálo prarodičů v Izraeli rozvedených a tato studie nemá moc možností zkoumat případy, kdy prarodiče zemřou v neobvykle nízkém věku [11].
IVF
Izrael dost vybočuje oproti jakékoli jiné zemi v normalizaci umělého oplodnění. 4,3 % dětí je narozeno tímto způsobem, což je více než dvojnásobek než v Evropě. Stát platí párům pod 45 let 100 % nákladů na narození 2 dětí. Regulace za účelem ochránit zdraví matky jsou méně přísné než v Evropě. Tyto služby jsou skoro vždy nabízeny pouze ve městech s židovskou většinou. [12]
Embrya získaná při IVF cyklu jsou pro občany zdarma geneticky otestována [13]. Takto se může vybrat embryo s nejlepším potenciálem stát se zdravým a úspěšným dítětem.
Závěr
Je složité aplikovat izraelské kulturní mechanismy kdekoli jinde. Je to však krásná ukázka toho, že i technologicky vyspělá společnost může přežít dalších 100 let.
Vypadá to, že v moderní společnosti se vyplatí vytvářet hustou zástavbu a vyhnout se budování typických amerických předměstí, protože první vede k blízkosti příbuzných a snižuje vykořeněnost - tedy geografické přesuny obyvatel. Mnozí pravičáci si idealizují vesnický život, ale neuvědomují si, že v době, kdy můžeme uživit naši zemi s < 5 % lidí v zemědělství, zde není práce pro mladé. Ti se proto z ekonomických důvodů odstěhují, což poškodí místní komunitu. Zároveň je dobré dodat, že Izrael nemá tolik mrakodrapů nebo paneláků s malými byty jako vidíme ve východní Asii. Jedná se spíše o vícepatrové bytovky s většími byty.
Vedle toho by bylo zajímavé se soustředit kupříkladu na možnost mít placené volno kvůli dětem pro prarodiče nebo jim dát jiné bonusy.
Investice do IVF by mohla být značně návratná, mnoho lidí má omezenou plodnost kvůli ne moc čistému prostředí okolo nebo svým životním stylem, a proto se jim mnohdy prostě další dítě nepovede. Pokud by zdravotní pojištění ještě zahrnovali analýzu DNA stvořených embryí, tak by se mohlo ušetřit obrovské množství peněz a lidského utrpení.
Zdroje
[1] Clark, G. (2009). A Farewell To Alms: A Brief Economic History Of The World. Speculum, 84(1).
[2] Vobecká, J. (2014). What Made Jews a Demographic Avant-Garde in Modern Europe?. In Yearbook of International Religious Demography 2014 (pp. 122-130). Brill.
[3] Heller, D., & Heller, D. (2026, January 7). Demographic reversal: Israel chooses life. The Blogs. https://blogs.timesofisrael.com/demographic-reversal-israel-chooses-life/
[6] Anson, J., & Meir, A. (1996). Religiosity, nationalism and fertility in Israel. European Journal of Population/Revue europeenne de demographie, 12(1), 1-25.
[7] Erát, D. (2026). National Identity and Fertility Intentions: Evidence from Hungary. Population and Development Review, 52(1), 135-166.
[8] Whales, U. (2023, July 12). 57% of Gen Z and millennials struggle to avoid impulse purchases. The Blubber. https://unusualwhales.com/news/57-of-gen-z-and-millennials-struggle-to-avoid-impulse-purchases
[10] Okun, B. S. (2016). An investigation of the unexpectedly high fertility of secular, native-born Jews in Israel. Population Studies, 70(2), 239-257.
[11] Okun, B. S., & Stecklov, G. (2021). The impact of grandparental death on the fertility of adult children. Demography, 58(3), 847-870.
[12] Shenhav‐Goldberg, R., Brym, R., & Lenton‐Brym, T. (2019). Family welfare effort, total fertility, and in vitro fertilization: Explaining the Israeli anomaly. Canadian Review of Sociology/Revue canadienne de sociologie, 56(3), 421-438.
[13] Kenjah, & Kenjah. (2025, August 4). Preimplantation genetic testing - American Friends of Soroka Medical Center. American Friends of Soroka Medical Center -. https://www.soroka.org/preimplantation-genetic-testing/
MK
