Článek
Martínek se Báře narodil císařským řezem a začátek kojení vypadal beznadějně. Maminka to však nevzdala a když po několika dnech dokrmování začal chlapeček hezky pít, cítila se skvěle. Její dítě dostane to nejlepší.
Rodina přijala miminko s láskou. Babičky se předháněly v nákupu potřebných i nepotřebných dárků a jak to tak bývá, každá z nich přispěla nějakou tou moudrou radou. Bára vše vyslechla, nicméně stejně si všechno dělala po svém. Tak, aby bylo Martínkovi i jí dobře. A tatínek ji ve všem podpořil.
Chlapec roste. Už to není miminko, ale zvídavé batole, které dělá všem jen radost a překypuje zdravím. Bára ho stále kojí. Nikdy to nedělá před očima cizích lidí a ani chlapeček to tak nechce. Vlastně to nikdo neví. Jen rodina.
„Do kdy to vlastně chceš dělat?“ ptá se babička. „Ty už jsi měla dávno flašku a taky jsi vyrostla.“ Na to Bára nemůže nic odpovědět, protože neví. Martínek je zdravý a spokojený, všechno je zalité sluncem, tak proč věci měnit? „Ale není to normální,“ nevzdává se babička. „Tak velké dítě!“ Návštěva je u konce.
Babička ale neúnavně útočí dál při každé příležitosti: „Já ti do toho nechci mluvit, Báro, ale je to už úchylné. Nech toho, nebo ho nějak poškodíš!“ Dokonce svými řečmi na malou chvíli znejistí i tatínka dítěte. Mladá žena už má nekonečného poučování dost. Párkrát se sice pokusí o vyrovnanou debatu, ale nakonec rezignuje. Začíná lhát. Chlapeček chápe dobře. To, že před spaním dostává od maminky mlíčko, musí zůstat mezi nimi. Prostě o tom nebude mluvit a to je celé.
Uběhly tři roky a Martínek jen kvete. Nikdy neměl ani rýmu a s každým nástupem nemoci se vždy vypořádal sám během jednoho dne. Bára ho dál kojí. Jenom večer a nikdo to neví. Kdyby babička znala pravdu, dozajista by se zhroutila, a proto je lepší nechat to tak. Hádky ještě nikdy nikomu nepomohly a klid v rodině je nadevše.
Martínek se odstavil úplně sám. Přišlo to přirozeně a nikdo ho k tomu nenutil. Kdybyste ho potkali, viděli byste veselého kluka plného elánu. Dlouhodobé kojení ho nijak nepoškodilo a pod sukně se Báře rozhodně neschovává.
