Článek
Bářin soused má opravdu zvláštní zálibu. Každé ráno vyráží s kárkou na celodenní výpravu, z níž si domů přiváží nejrůznější cennosti. Hledá je po příkopech a v odlehlých kontejnerech, ale nezdráhá se pro ně vlézt i do potoka nebo křoví. Jeho rajón je poměrně široký a lze ho potkat i deset kilometrů od základny. Sbírá všechno, co mu přijde pod nos. Plasty, kovy, oblečení i pneumatiky. Každý den si domů přiveze zbrusu novou várku odpadků.
Kromě svého kuriózního koníčku nemá muž žádnou jinou životní náplň a zdá se, že je ve své realitě šťastný. Bohužel, jeho sbírka již nabrala takového objemu, že vrchovatě zaplnila dvůr a s každým dalším dnem se rozrůstá. Kupa harampádí se stala rájem rozličných živočichů. Jsou tu ptáci, plži, obojživelníci, a dokonce i někteří zástupci plazů. Hlodavce zatím drží v šachu gang místních koček, ale nikdo neví, jak dlouho své bojové pozice udrží.
Lidem z okolí pochopitelně místní skládka nevoní a jsou ochotni ji na své náklady odstranit. Podivínský sběratel však nabídku sousedské pomoci tvrdošíjně odmítá a ve svém bizardním světě se stále více uzavírá. Neexistuje možnost zapůsobit na něj skrze rodinu nebo přátele, neboť nikoho blízkého nemá. Své počínání považuje za normální a je přesvědčen o tom, že jím nikomu neškodí.
Není pochyb o tom, že každý si může na svém pozemku skladovat, co chce. Znám lidi, který mají zahradu zaplněnou vraky aut, jiní zase sbírají tanky nebo letadla. Dvůr Bářina souseda se však vymyká všemu, na co je většina společnosti zvyklá. Zbývá jen doufat, že myši kočičí obranné linie neprorazí a pracovitý muž jednoho dne začne své poklady postupně převážet na sběrný dvůr. Zatím se však k ničemu takovému nemá.
