Článek
Tereza přijela do rodného městečka na třídní sraz. Velmi se těší. Dvacet let od maturity lze rozhodně považovat za událost, kterou je třeba patřičně oslavit. Vždyť některé spolužáky neviděla už celé věky a bude velmi zajímavé o nich vyzvědět nějaké šťavnaté drby. Případně se škodolibě potěšit nadváhou bývalých školních krásek. Manžel Pepa a syn Jirka zůstali na chatě, kde se se oddávají rybaření, čili Tereza má po dlouhé době úplně volná křídla. Spát bude u rodičů.
Maminka pozoruje dceru, kterak se chystá na sraz:„Bude tam taky Viktor?“ „Asi ano, proč by nebyl? odpovídá Tereza a myslí jí prolétne vzpomínka na její první lásku.“Jen se ptám.“ Žena opouští místnost a už jen pro sebe si mumlá:„A vím, proč.“
Bývalí spolužáci se sešli v kempu u místního rybníka. Počasí se vyvedlo a Tereza si sraz skutečně užila tak, jak chtěla, neboť si při rozhovorech s jednotlivými lidmi příjemně zvedla sebevědomí. Došlo i na tanec s Viktorem. Co naplat, z žádaného dlouhovlasého sportovce se za ty roky stal plešatý tatík s bříškem. Milý úsměv a jiskra v oku ale prozrazovaly, že ten kluk tam uvnitř ještě někde je. Nebylo divu, že bývalí milenci vyrazili po skončení akce domů společně. Chtěli si toho ještě tolik povědět!
A když už je taková dobrá nálada, proč se nevydat známou zkratkou přes louku a les? Tudy kdysi chodívali ruku v ruce a prožívali své první milostné opojení. Ale kde je ta cestička? Během let zarostla křovím. A ta dřevěná lávka taky zmizela! Tereza s Viktorem se prodrali mlázím, přebrodili potok, až s bodláky ve vlasech konečně dorazili do civilizace. Pochopili, že minulost je nenávratně pryč.
Maminka neřekla ani slovo. Ještě v noci dceři vyčistila boty obalené bahnem a vyprala jí šaty. A když pobledlá Tereza následujícího rána dorazila na snídani, nezaznamenala jedinou výčitku. Zazněla jen strohá věta:„Pepa nic nepozná.“
Ať už si maminka myslela cokoli, té vlahé noci se nestalo vůbec nic, co by Pepa nesměl vědět. Ale pravdou je, že Tereza se mu se svým dobrodružstvím raději nepochlubila. Věděla totiž moc dobře, že nebýt té zarostlé cestičky, možná by měla opravdu co zatloukat.
