Článek
Filip vyrůstá bez otce. Když Dana zjistila, že břímě výchovy spočine pouze na jejích bedrech, přijala zásadní rozhodnutí: „Vynaložím veškeré úsilí na to, abych byla svému dítěti tatínkem i maminkou. Budu trpělivá, hodná a spravedlivá. Zakážu si lenost a naučím se jednat tak, aby chlapec neměl ten nejmenší důvod litovat, že vyrůstá jen se mnou. A hanba mi, pokud selžu!“
Dokud byl Filípek hodně malý, zdálo se, že matka svému slibu dostojí. Ve středu světa zalitého sluncem se usmíval krásný chlapeček, který natahoval ruce jen k ní a každý den jí svým bytím vracel všechnu její lásku. Jak však rostl, začaly se objevovat první výraznější problémy plynoucí z faktu, že v rodině chybí někdo důležitý. Mužskou roli v podobných případech často přejímá dědeček. Dana však otce ztratila již v pubertě, a proto nebylo nikoho, kdo by jejího syna obdařil blahodárným chlapským zářením.
„Mami, pojď si se mnou kopat do balónu!“ volá temperamentní Filip. Dana, která ochotně odloží žehličku, plní svou rodičovskou úlohu tak urputně, až si vyvrkne kotník. „Mami, uměla bys vyrobit draka?“ Výsledek několikahodinového snažení nejenže nelétá, ale ani nehoří v kamnech. Je to jasné. Je třeba sehnat chlapa, který jejímu synovi bude schopen dát to, co ona prostě nemá a mít nemůže.
„A proč si nechceš někoho najít?“ ptá se babička. „Kluk by tátu potřeboval.“ „To není jen tak. Vzpomeň si na sousedku, jak dopadla, když někoho hledala na sílu,“ vysvětluje Dana matce svůj postoj k partnerství. „Mám úplně jiný plán. Jestli to dobře dopadne, nebudu už muset dělat ptačí budky a lézt po stromech.“
Jakub, budoucí učitel technické výchovy, si na chodbě pedagogické fakulty pročítá nabídky brigád. Jedna z nich je tu nová a láká ho daleko víc než skládání pytlů na nádraží. Jakási paní zde slibuje pravidelný přivýdělek sportovně založenému a manuálně zručnému mladému muži, který se bude aktivně věnovat jejímu sedmiletému synovi. Student neváhá ani minutu.
Na nářadí v dědově dílně po dlouhá desetiletí usedal prach. Ten se však rozvířil již během prvního odpoledne, které spolu pracovití mládenci strávili. Když potom na poli za zahradou vypustili na oblohu vlastnoručně vyrobeného draka, bylo nad slunce jasnější, že toho dne vzniklo kamarádství. Jakub přicházel dvakrát týdně a vždy měl připravený pestrý program, jímž zabavil svého svěřence i sebe. Společně podnikali dobrodružné cyklovýlety, plavali, bruslili, v zimě stavěli iglú a v létě týpí. Často si ti dva prostě jen povídali jako dva chlapi. Filip po boku svého velkého přítele rozkvetl a maminka si ulevila.
Po dvou letech Dana chlapce seznámila se sympatickým Alešem, který se nenásilným způsobem začlenil do rodiny a postupně převzal otcovský post. Když Jakub dokončil školu a nastoupil do zaměstnání, musel svou pravidelnou brigádu ukončit. Přesto si dodnes tu a tam na svého malého přítele udělá čas a stráví s ním volné odpoledne. Kamarádi se přece neopouštějí. Ani ti malí.
