Článek
Jitka opustila Standu. Je to sice hodný chlap, ale má jednu velkou vadu. Jitka se s ním nudí. Děti jsou dospělé, tělo pomalu chátrá, přišel čas urvat ze života, co se dá. Proto je třeba obnovit šatník, účes a muže.
Začínáme návštěvou kadeřníka. Tam si Jitka nechává na hlavě vyhotovit módní asymetrický oškub a z celoživotní blondýny se stane uhrančivá bruneta. Kosmetička zkušenou rukou vytetuje obočí a teď už zbývá jen přikoupit pár nových mladistvých hadříků. Jeden jediný den stačil. Máme tu úplně jinou paní, která je sice upravená, ale dětem se nelíbí. Tohle přece není jejich máma! Ale mluvit jí do toho nebudou. Ať si dělá, co chce, když se jí to líbí.
Jitka odchází od Standy: „Mám tě ráda, ale už to není ono. Ty to necítíš?“ Manžel mlčí. Co má asi tak říkat. Brečet před ní nebude, ale zabydlí se natrvalo v dílně, odkud prakticky nevychází.
Jitka se stěhuje do města svého mládí, kde žije dosud pár starých kamarádek. Je čas to pořádně roztočit! Ne všechna děvčata jsou ale ochotna naskočit s ní do vlaku nekonečných radovánek. Vyrazit si jednou, dvakrát, proč ne? Ale večery patří rodině a zaslouženému odpočinku. Kdo by taky v jejich věku věčně skákal po zábavách?
„Mami, vrať se domů,“ prosí děti. „Táta bude rád.“ Jitka nechce. Už má i nové kamarádky, které s ní její rozverný životní styl sdílejí. Taneček, cukrárna, sem tam i nějaká mělká romantika.
Žena v chirurgické ambulanci právě dostává na nohu nový módní doplněk, který jí půjde jak k šatům, tak účesu. Dnes tančila obzvlášť vesele a kotník to nevydržel. „Máte nějaký odvoz?“ ptá se sestra. Pacientka přemýšlí. Děti jsou daleko na škole. Co Standa? Nakonec jede domů sanitkou.
Stromy za oknem ztrácejí listí. Jitka se obléká do kabátu a je jí smutno. Já už vím, jestli se ke Standovi nakonec vrátí, a on jí odpustí. Ale vám to neprozradím. Nemám ráda klišé.
