Článek
Nejdelší boje na našem území trvaly na Frýdecko-Místecku. 30. dubna 1945 skončila ostravsko-opavská operace. Ostrava byla osvobozena. Tato útočná operace 4. ukrajinského frontu byla zahájena 10. března 1945 pod vedením generála Petrova, resp. gen. Jeremenka. Patřila k největším a nejnáročnějším bitvám, které byly svedeny na našem území. V rámci 4. ukrajinského frontu zasáhl do bojů také 1. československý armádní sbor v SSSR včetně 1. československé samostatné tankové brigády a 1. československé smíšené letecké divize. Ta se skládala z 1. stíhacího pluku pod velením majora Františka Fajtla a 3. bitevního pluku pod velením majora Mikuláše Guljaniče.
Ostravu bránilo přibližně 155 000 německých vojáků v důkladných obranných liniích, které vybudovalo tisíce totálně nasazených dělníků. Linie se táhla od města Bialsko-Biala až po Krnov, měla hloubku cca 50 km. Cílem bylo co nejrychleji dobýt Ostravsko, které po pádu Porýní a Porúří zůstalo posledním uhelným i zbrojařským centrem Říše. Ještě počátkem roku 1945 se zde denně těžily desítky tisíc tun uhlí a stále se vyráběly zbraně. Sověti chtěli zachovat ostravský těžký průmysl pro budoucí poválečný rozvoj. Ostrava zároveň představovala významný železniční uzel. Proto nebylo podniknuto plošné bombardování. Zároveň Ostravu zachránilo rozhodnutí Hitlera ji držet co nejdéle. „Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo!“ Němci proto neměli čas vše zničit při ústupu.
Prvotní plán prorazit přes Slezsko na Těšínsko nevyšel. Sověti narazili na tuhou německou obranu. Jatka byla srovnatelná s Duklou. Generál Petrov se rozhodl pro obchvat přes Żory, Wodzisław Śląski na Opavu, odkud se sovětské jednotky měly stočit na Ostravu a dobýt ji od západu. Rudá armáda znovu zaútočila již za účasti 1. československé samostatné tankové brigády majora Vladimíra Janka. 15. 4. se sovětským a čsl. jednotkám podařilo proniknout na čsl. území u Sudic, po těžkých bojích pronikli do Kravař. 22. 4. byla dobyta klíčová Opava. Němci tak nemohli vpadnout do zad sovětské armádě stáčející se na Ostravu. Opava zaplatila vysokou cenu. Stala se nejzničenějším městem u nás.
30. 4. 1945 Rudá armáda osvobodila Ostravu. Ve stejný den zavlála sovětská vlajka na Reichstagem a Hitler spáchal sebevraždu. Německé jednotky poté ustoupily posledním volným koridorem od Bohumína přes Frýdek-Místek do Frenštátu pod Radhoštěm. O tvrdosti bojů svědčí, že v den osvobození Ostravy měla 1. čsl. tanková brigáda v provozuschopném stavu pouze 3 tanky z původních 65. Velké ztráty byly i mezi civilním obyvatelstvem.
Ostrava byla osvobozena, Berlín padl, Hitler po smrti. Na území Československa přesto pokračovaly tvrdé boje. Rudá armáda z Ostravy postupovala ve směru na Frýdek přes Hrabovou, Kunčice, Vratimov, Paskov, Lískovec. Na Frýdecko-Místecku se fanatičtí Němci odmítli vzdát. Wehrmacht jako by nechtěl přijmout porážku. Němci se snažili udržet ústupovou cestu na Přerov a přes Beskydy na Rožnov. Na křižovatkách cest byly postaveny dřevěné zábrany proti tankům a vykopány hluboké protitankové příkopy.
Ostravu Rudá armáda osvobodila od západu, tím pádem města jako Bohumín, Orlová, Třinec ale i Frýdek a Místek jsou stále plná Němců. Zároveň postup Rudé armády ze slovenské strany od Turzovky hrozil, že Němci budou obklíčeni. Proto Wehrmacht ustupoval bojem.
1. května se Frýdek stal tranzitním městem, přes které ustupovaly dlouhé kolony Němců, které táhly podél železnice na Frýdlant n. O. Vozy s raněnými, s proviantem, polní kuchyně, koně, uloupený dobytek, vojáci, civilní Němci - ti všichni prchali před Osvoboditeli. Rychlý postup Rudé armády ale zapříčinil, že se úzký koridor, kterým se Němci mohli stáhnout na střední Moravu, neustále zužoval. Odříznutí cesty si Němci nemohli dovolit a proto ještě 1. 5. zaujali pozice v Bašce a současně se zakopali v Místku v místních sadech. Rozhodli se bránit za každou cenu.
1. května byl rovněž osvobozen Vratimov, sovětské tanky pronikaly do Paskova a k Řepištím. Boje se 2. května přiblížily k Frýdku, dopoledne Sověti dobyli frýdecké nádraží. Vlakový vojenský transport Němců byl zastaven. Prudké boje však pokračovaly směrem na Místek, kde se Němci zakopali. Snažili se zničit železný most přes řeku Ostravici, což se jim naštěstí nepodařilo díky hrdinství 17 letého Miloslava Chasáka, který přestřihl dráty. Byl vážně raněn a Němci ho ubili pažbami.
Boje si vyžádaly velký počet padlých na obou stranách. Němci útočili ve Frýdku ze směru od Sedlišť. Místek se ocitl v kleštích. Němci prchali kudy se dalo. Přestřelky trvaly až do 4.5., kdy byl Frýdek dobyt. Poslední ústupová cesta vedla přes Bašku na Frýdlant n. O. a dále na Frenštát p. R. Proto Němci v Bašce vybudovali obranu, aby svým jednotkám umožnili ústup.
Baška, vesnice kousek od Frýdku, se stala středem německé obrany úzkého koridoru z Frýdku. Němci zde stáhli 3 divize včetně těžkých děl a tanků. V noci ze 3. na 4. května byla svedena krátká, ale ostrá tanková bitva o Bašku. Fanaticky si počínal nejvíce Volkssturm. 4. května Sověti rozhodli, aby ušetřili životy vojáků, o dělostřeleckém útoku na Bašku. Útok byl zahájen v 23:00 4. května a trval do 3:00 5. května. Obec byla odstřelována minomety a především raketomety „kaťuša“. Na Bašku dopadly desítky raket, odpalovaných ze vzdálenosti až 5 400 m, o ráži 132 mm, hmotnosti 42 kg, které nesly 4,9 kg trinitrotoluenu. V sobotu 5. května byli Němci z Bašky konečně vytlačeni. Baška zůstala z více než poloviny poškozena. Kromě zcela zničených domů bylo 38 vážně poškozeno, 55 lehce, 15 vypáleno. Velmi poškozenou se stala škola, pošta, Sokolovna a římskokatolický kostel.
Zdroje: Martin Otipka (ed.). Ostravsko-opavská operace 1945. Ostrava 2010.
