Článek
Když renomovaný psychiatr Cyril Höschl v 90. letech napsal, že „zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt“ a „každý sedmý občan je debilní, dementní nebo alkoholik“, byl obviněn z arogance a elitářství. Jenže co když nemluvil z patra, ale z nitra své odborné praxe ? A co když měl vlastně pravdu a společenská realita je ještě horší ?
Zrcadlo společnosti, které se nikomu nechce vidět
Kolektivní sebeobraz českého národa je často postaven na pýše, humoru a údajné „selskosti“. Ale pod touto skořápkou bublá realita, o které se nahlas nemluví. Češi jsou národem s jednou z nejvyšších spotřeb alkoholu na světě. Každoročně se prochlastá přes 14 litrů čistého alkoholu na hlavu. Podle odborníků je kolem 1 milionu lidí v Česku ohroženo závislostí na alkoholu. Tleskáme tomu jako „národní tradici“ a poplácáváme se po zádech. Kdyby podobně pil jakýkoliv jiný národ, byl by označen za ztracený.
Vzdělání jako kulisa, ne realita
V mezinárodních srovnáních nevypadá Česko zle, ale za průměrnými čísly se skrývá hlubší problém: školství mechanické, odtržené od reality, kde se biflování zaměňuje za myšlení. Kritické uvažování se neučí, není žádoucí. Výsledek? Společnost neschopná analyzovat informace, snadno manipulovatelná, hladově konzumující zjednodušené narativy a dezinformace, jednoduše okradatelná i přes telefon či internet.
Höschl tvrdil, že velká část populace uvažuje v dichotomiích, dobro/zlo, my/oni, pravda/lež. Tento způsob myšlení je základem populismu a nenávistných kampaní. Ne náhodou je Česko úrodnou půdou pro konspirační teorie, antiintelektualismus a internetové lynče. Když se objeví komplikovaný problém, společnost volá: „někdo za to může!“ místo: „pojďme to pochopit.“
Polovina národa slabší duchem? Možná i víc
Je to nepopulární říct nahlas, ale čísla hovoří jasně. Pokud polovina národa vykazuje podprůměrné výsledky v základní gramotnosti, a zároveň roste počet lidí věřících nesmyslným hoaxům, nelze předstírat, že problém neexistuje. Stovky milionů korun ročně mizí z účtů důvěřivých Čechů, kteří naletí telefonním podvodníkům nebo falešným e-shopům často jen proto, že nerozumí základním bezpečnostním zásadám online prostředí. Nejde o výsměch, jde o varování. Společnost, která rezignuje na rozum, je zranitelná vůči manipulaci, strachu a chaosu.
Neomlouvejme si realitu. Mluvme o ní
Höschl nebyl neuctivý, byl upřímný. A právě tahle upřímnost dnes chybí. Místo urážení se nad nepříjemnými diagnózami bychom je měli přijmout a léčit. Česká společnost potřebuje víc sebeúcty ale hlavně víc sebereflexe. Alkohol, pasivita, konzum a odpor k názorové náročnosti nás pomalu ubíjejí.
Höschl jen držel zrcadlo. Otázka zní: máme odvahu se do něj opravdu podívat?
❤ Čest jeho památce. Památce jednoho velikána ❤
Odkazy:
