Deník českého panelového rentiéra

Pondělí

Dopoledne jsem zkontroloval nájemníky. Ne že by něco dlužili, ale člověk musí hlídat, že jim topení nejede moc dlouho a zbytečně neplýtvají vodou. Však co by pak chtěli? Nižší nájem? Pche.

Na oběd svíčková a diskuze na sociálních sítích „Za nás bylo líp“. Dnes jsme si potvrdili, že mladí jsou líní a neschopní. Že si neodřeknou svoje „lattéčka“ a dovolené na Malorce. My jsme měli dovolenou v NDR a byli jsme rádi!

Úterý

Volal realitní makléř, že hodnota mého bytu stoupla o dalších 800 tisíc. Paráda. To si dám letos dvě dovolené, možná tři. Děti říkaly, že by ten byt potřebovaly k bydlení. Řekl jsem jim, že si ho můžou koupit – jako jsem to udělal já! V roce 1993. Za tři výplaty a flašku ferneta pro správce.

Středa

Přišel dopis z finančáku. Vyděsil jsem se, že chtějí víc zdanit vlastnictví nemovitostí. Naštěstí jen připomínka, ať si jako senior ohlídám zvýhodněný daňový režim. Uff. Už jsem se lekl, že bych musel začít přemýšlet, jestli opravdu potřebuju čtyři byty. Fuj s kapitalizmem, zlatí komunisti !

Čtvrtek

Potkal jsem v tramvaji mladíka, co se prý snaží spořit na byt. Držel v ruce mobil za 15 tisíc a pil plechovku RedBullu. Upozornil jsem ho, že kdyby neplýtval, už by dávno mohl mít byt jako já. Moc se nesmál. Mladí dnes neumějí přijmout kritiku.

Pátek

Zase mi někdo psal, že bych měl „nechat mladé taky žít“. Prý „solidarita“ a „mezigenerační rovnost“. Haha. Vysvětlil jsem mu, že kapitalismus je tvrdý, ale spravedlivý. A když jsem se ve 40 rozhodl zprivatizovat ten druhý byt, taky jsem riskoval. Vždyť jsem si na to půjčil celých 50 tisíc od tchána! Třetí a čtvrtý byt, to už bylo vážně o hubu. Hypotéka na půl míče mě budila ze snu cele dva roky.

Sobota

Rodinná oslava. Vnoučata mi ukazovala aplikaci na sledování trhu s byty. Řekl jsem jim, že já sleduju trh přes sousedku Alenu – ta vždycky ví, kolik kdo prodal a za kolik. A že je lepší mít tři byty než „nějaké kryptoměny“. Stejně to prý brzo všechno spadne. Já už ale spadnuto mám — na pasivní příjem!

Poznámka autora: Tento text je fiktivní. Veškerá podobnost s osobami, které vlastní tři byty, tvrdí, že „si je poctivě pořídily“, a mají silný názor na dnešní mládež, je čistě náhodná.