Článek
V české daňové debatě se v posledních týdnech často mluví a naposledy ji zmínil Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol, o takzvané „nejzbytečnější dani“ dani z nemovitosti. Kritici tvrdí, že se jedná o nespravedlivou zátěž, protože zdaňuje již jednou zdaněný majetek. Jenže tato argumentace zcela pomíjí širší kontext: zatímco vlastníci nemovitostí platí ročně často jen pár stokorun, běžný zaměstnanec odevzdává státu téměř polovinu svého výdělku. Tato situace je dlouhodobě neudržitelná. Česká republika potřebuje zásadní reformu: nižší daně z práce a vyšší daně z majetku.
Zaměstnanci jako daňoví tahouni
Češi jsou mezi zaměstnanci jedni z nejvíce daněných v Evropě. Podle dat OECD přesahuje celkové zdanění práce (včetně odvodů) 43 %, což je znatelně nad evropským průměrem. Zaměstnavatel odvádí vysoké sociální a zdravotní pojištění, zaměstnanec dostane čistou mzdu často výrazně nižší, než kolik za něj firma skutečně platí.
Tento systém demotivuje pracovat, snižuje konkurenceschopnost a podporuje únik do šedé ekonomiky nebo práci „na živnosťák“ tam, kde by měla být pracovní smlouva.
Vlastnictví jako daňový ráj
Na opačném konci spektra stojí daň z nemovitosti, v Česku extrémně nízká. Například za byt v Praze v hodnotě 8 milionů korun zaplatí jeho majitel ročně často jen 1 500–3 000 korun. Přitom hodnota takového bytu roste meziročně o statisíce, často bez jakékoli aktivity vlastníka.
V západních zemích je situace zcela jiná:
- USA: Daň z nemovitosti až 2 % ročně z tržní hodnoty.
- Francie, Kanada, Dánsko: 0,7–1,5 %.
- Česko: Přibližně 0,1 % – nejnižší v celé EU.
Výsledkem je nezdravý daňový mix, který trestá práci a chrání majetek. Tento stav není jen ekonomicky neefektivní, ale i sociálně nespravedlivý. Kritici často poukazují na vyšší mzdy v zahraničí, přitom však přehlížejí klíčový faktor, poměr mezi mzdou, daněmi a hodnotou majetku. A právě tento poměr je v zahraničí výrazně příznivější než u nás.
Reforma: nižší daně z práce, vyšší z nemovitostí
Ekonomové i někteří politici proto stále častěji volají po daňové reformě, která by situaci obrátila:
Co by reforma znamenala v praxi ?
- Snížení zdanění práce:
Nižší odvody pro zaměstnavatele.
Vyšší sleva na poplatníka.
Nižší daň z příjmu fyzických osob pro nízké a střední příjmy. - Zvýšení daně z nemovitosti:
Navázání na tržní hodnotu (např. 0,5–1 % ročně).
Progresivní koeficienty pro více nemovitostí.
Vyšší zdanění prázdných bytů a spekulativního držení.
Slevy a výjimky pro seniory, trvale obývané byty nebo osoby s nízkým příjmem.
Krok ke spravedlnosti i funkčním obcím
Tato reforma by nepřinesla pouze úlevu zaměstnancům, ale zároveň by výrazně posílila rozpočty obcí, které z daně z nemovitostí přímo čerpají. Získané prostředky by mohly směřovat na financování škol, opravy infrastruktury, veřejnou dopravu nebo zajištění bezpečnosti. Co je však klíčové podle dostupných propočtů by z nové daňové struktury profitovalo až 80 procent vlastníků nemovitostí, zejména těch, kteří vlastní jednu nemovitost určenou k vlastnímu bydlení. Negativní dopad by reforma měla především na spekulanty, kteří drží větší množství bytů pouze za účelem pronájmu a bez aktivního přínosu pro místní komunitu.
Zároveň by zbrzdila spekulativní nákupy nemovitostí, které často zůstávají prázdné a tlačí ceny bydlení do výšin. Méně výhodné by bylo držet byty „na investici“, více motivující by bylo je pronajímat nebo prodat.
Závěr: Vlastnictví s odpovědností
Nastal čas, kdy musíme přestat chránit majetek na úkor práce. Majetek není hřích, na majetek máme právo ale je třeba si uvědomit že také nese svůj díl odpovědnosti. A daň z nemovitosti je jedním z nejférovějších nástrojů, jak tuto odpovědnost proměnit v užitek pro celou společnost. Pokud opravdu chceme snížit daňové zatížení zaměstnanců, musíme si položit jednoduchou otázku: Kdo to zaplatí, když ne my všichni?
Poznámka autora: Jsem muž středního věku, otec dvou dětí, podnikatel a investor. Vlastním několik nemovitostí, a přesto jsem přesvědčen, že vyšší daň z majetku je nezbytným krokem k férovější a udržitelnější společnosti.
Odkazy:
