Článek
Blíží se Dušičky. Období, kdy navštěvujeme hřbitovy, zapalujeme svíčky a vzpomínáme na ty, kteří už s námi nejsou. Je to také příležitost zamyslet se nad otázkou, kterou většina z nás raději odkládá. Co se jednou stane s majetkem, který po sobě zanecháme?
Z pohledu realitní praxe je tato otázka důležitější, než se může na první pohled zdát. Byt v osobním vlastnictví, družstevní byt nebo rodinný hrob totiž podléhají odlišným právním pravidlům. A pokud nejsou majetkové záležitosti včas vyřešeny, mohou pozůstalým přinést další komplikace.
Byt v osobním vlastnictví: dědí se nemovitost
Pokud zemře vlastník bytu nebo rodinného domu, jeho majetek se stává součástí pozůstalosti.
Dědické řízení vede soud prostřednictvím pověřeného notáře. Ten zjišťuje majetek, dluhy a osoby, které mají dědické právo.
Nemovitost může připadnout jednomu dědici, případně ji může získat několik dědiců do spoluvlastnictví. Rozhodující je závěť, dědická smlouva nebo zákonná dědická posloupnost, a také případná dohoda dědiců.
Právě spoluvlastnictví bývá v realitní praxi častým zdrojem komplikací.
Představme si například byt, který zdědí tři sourozenci. Jeden v něm chce bydlet, druhý jej chce prodat a třetí požaduje vyplacení svého podílu.
Ani jeden z nich přitom nemůže automaticky rozhodovat o celé nemovitosti sám. Pokud nenajdou společné řešení, může spor skončit až u soudu.
Důležité je také vědět, že pokud byt patřil do společného jmění manželů, nejprve se řeší jeho vypořádání. Do dědictví se pak promítne pouze majetek náležející zemřelému.
Družstevní byt: nedědí se samotný byt
U družstevního bydlení je situace odlišná.
Majitelem bytu je bytové družstvo. Člen družstva vlastní družstevní podíl, se kterým je zpravidla spojeno právo nájmu konkrétního bytu.
Předmětem dědictví proto není samotná bytová jednotka, ale družstevní podíl.
Na dědice podílu přechází také nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření nájemní smlouvy, včetně souvisejících práv a povinností.
Zvláštní pravidlo platí v případě manželů.
Pokud byl družstevní podíl součástí jejich společného jmění, přechází podle zákona na pozůstalého manžela. Jeho hodnota se ovšem zohledňuje při vypořádání dědictví.
To znamená, že například děti nemusí automaticky získat členství v družstvu jen proto, že jsou dědici zemřelého rodiče.
Pokud družstevní podíl patřil pouze zemřelému, postupuje se při jeho dědění podle pravidel dědického práva.
Praktická rada: Při dědění družstevního podílu je vhodné včas kontaktovat bytové družstvo, zjistit související závazky a ověřit, jaké dokumenty požaduje k evidenci nového člena.
A co rodinný hrob? Ten většinou nevlastníte tak, jak si myslíte
Právě u hrobových míst bývá situace pro veřejnost překvapivá.
Když někdo říká, že vlastní rodinný hrob, často tím myslí dvě různé věci.
První je samotné hrobové místo, které má zpravidla pronajaté od provozovatele pohřebiště. Druhou je hrobové zařízení, například náhrobek, obruba nebo hrobka, které může být jeho vlastnictvím.
A tento rozdíl je zásadní.
Náhrobek či jiné hrobové zařízení ve vlastnictví zemřelého může být předmětem dědického řízení.
Právo nájmu hrobového místa však přechází podle zvláštního zákona, a to mimo běžné dědické řízení.
Nájemce může ještě za svého života určit osobu, na kterou právo nájmu po jeho smrti přejde.
Pokud nikoho neurčí, zákon stanovuje pořadí dalších osob. Přednost má manžel či manželka, následně děti, rodiče a další příbuzní podle zákonem stanoveného pořadí. Teprve pokud přechod na tyto osoby není možný, přichází na řadu dědic.
Může tedy nastat situace, kdy jeden člověk zdědí náhrobek, ale jiný získá právo nájmu hrobového místa.
Proto je dobré tyto záležitosti vyřešit ještě za života a nenechávat je na případnou dohodu pozůstalých.
Dědictví nemusí znamenat jen majetek, ale také dluhy
Dalším častým omylem je představa, že dědic získá pouze majetek zemřelého.
Součástí pozůstalosti mohou být také dluhy.
Zděděný byt tak může být zatížen hypotékou, zástavním právem či jinými závazky. U družstevního bydlení je zase důležité zjistit případné dluhy související s družstevním podílem.
Dědic má možnost uplatnit takzvanou výhradu soupisu pozůstalosti. Při splnění zákonných podmínek tím omezí svou odpovědnost za dluhy zemřelého do výše ceny nabytého dědictví.
Bez této výhrady může za dluhy odpovídat i nad hodnotu zděděného majetku.
Proto je důležité nepřistupovat k dědickému řízení pouze jako k převzetí bytu, domu či úspor, ale ověřit také související závazky.
Co můžeme udělat ještě za života?
Nikdo z nás neví, kdy budou jeho blízcí podobné otázky řešit.
Přesto existuje několik kroků, které jim mohou budoucí situaci podstatně usnadnit.
- Mít přehled o vlastněných nemovitostech, družstevních podílech a souvisejících závazcích.
- Zvážit sepsání závěti, zejména pokud je rodinná nebo majetková situace složitější.
- Promyslet, kdo bude pokračovat v nájmu rodinného hrobového místa.
- Uchovávat důležité smlouvy a dokumenty tak, aby je pozůstalí dokázali dohledat.
- V případě více nemovitostí nebo komplikovaných rodinných vztahů se včas poradit s notářem.
Závěť samozřejmě nevyřeší úplně všechno. Je potřeba respektovat například práva nepominutelných dědiců. Přesto může řadě budoucích sporů předejít.
Na Dušičky vzpomínáme na minulost. Myslet bychom měli i na budoucnost
Když zapalujeme svíčku na hrobě svých blízkých, většinou nemyslíme na právní předpisy, katastr nemovitostí nebo dědické řízení.
A je to tak správně.
Přesto je dobré si uvědomit, že vedle vzpomínek po nás jednou zůstanou také věci, práva a povinnosti, se kterými se naši blízcí budou muset vypořádat.
Uspořádat své majetkové záležitosti včas není projevem pesimismu. Je to jeden ze způsobů, jak svým nejbližším ušetřit starosti v době, která pro ně sama o sobě nebude jednoduchá.
Článek má informační charakter a vychází z české právní úpravy. Konkrétní dědické a majetkové situace je vhodné konzultovat s notářem nebo advokátem.
Zásadní informace v článku odpovídají aktuálním právním pravidlům. Zdroje:
