Článek
Podle Bible byl věčný pozemský život vyhrazen Adamovi s Evou a jejich pokolení v zahradě Eden. Ale po prvotním hříchu a vyhnání z ráje o nesmrtelnost přišli. Přesto se Adam a jeho potomci dožili stovek let. S přibývajícím časem ale všem potomkům klesala délka dožití až na současnou úroveň.
Kmenové buňky
Představují nejdůležitější složku regeneračních procesů v lidském i zvířecím těle. Jejich schopnost obnovovat poškozené tkáně je skutečně fascinující. Je klíčová nejen pro udržení zdraví, ale dává naději na prodloužení života. Studie totiž ukazují, že buňky lze stimulovat pomocí půstu a kalorických omezení. Tím dojde ke zvýšení regenerační kapacity organismu.
Postěte se
Poté, co tělo spotřebuje energii z glukózy (například u lidí po 12 až 16 hodinách půstu, u myší po 24 hodinách), vrhne se na mastné kyseliny. Jinak řečeno, tělo (kmenové buňky) začne spalovat škodlivé tuky a dochází k pomalému snižování váhy. Ale je to často jako házet hrách na stěnu, aby se tím lidé s nadváhou zabývali a řídili… Jenže nejde jen o váhu.
Dochází i k stimulaci střevních kmenových buněk a zvyšuje se schopnost regenerovat tkáně. Zajímavý mechanismus mají krevní kmenové buňky, které po ukončení půstu začnou produkovat zdravé krevní buňky.
Jak působí půst na kmenové buňky
- Spustí tzv. autofagii, tedy proces odstraňování starého, poškozeného a nefunkčního na buněčné úrovni. Kmenové buňky se tím "brání" stárnutí.
- Jak už bylo výše uvedeno, místo glukózy začnou kmenové buňky spalovat jako zdroj energie mastné kyseliny. Minimálně tím zvyšují regenerační potenciál organismu.
- V kostní dřeni se s věkem zvyšuje chronický zánět, který způsobuje stárnutí kmenových buněk. Ač se to zdá neuvěřitelné, ale obyčejný půst tento zánět potlačuje a zpomaluje tak degeneraci kmenových buněk.
Terapie kmenovými buňkami má potenciál dokázat u chronických onemocnění to, co dokázala antibiotika u infekčních nemocí.
Dlouhověkost
Určitě jste si kolikrát kladli otázku, jak je možné, že určitá část starší generace, která prošla oběma válkami, zažila hlad i bídu a nebyla tolik nemocná či obézní, přesto se dožila vysokého věku? Věku, o němž si dnešní generace, která neví, co si dřív koupit k jídlu, kterou hru si má zahrát, neudělá kotoul, nepřeskočí kozu a nevyšplhá po laně, může nechat jen zdát.
Výzkumy totiž ukazují, že přejídání je velkou metlou naší civilizace.
Bylo také potvrzeno, že po transplantaci čerstvě „omlazených“ krevních kmenových buněk mladých myší starým se jim nejen prodloužil věk, ale zlepšila se i fyzická kondice. Podobné zlepšení bylo pozorováno i u regenerace tkání.
Vzkaz v lahvi
Je to jako vylovený vzkaz z moře. V knize Genesis je popsán strom poznání dobrého a zlého a strom života. Z prvního stromu Adam s Evou jíst neměli, druhý jim zajišťoval primárně nesmrtelnost. Ať už skutečně existovala zahrada Eden a v ní oba stromy, nebo šlo o symboliku, nabízí se i zajímavá paralela stromu života s kmenovými buňkami.
V laboratoři barevně označená embryonální kmenová buňka srdeční tkáně v roce 2001.
Co když je příběh v Genesis též vzkazem o životě pro pozdější generace, napsaný takovým jazykem, aby mu tehdejší společnost rozuměla? My jej ale umíme rozklíčovat. A je-li autorem Bůh, nekonečná inteligence nebo jiná civilizace…
Nakonec i půst má v Bibli několik rovin. Není až tolik dietou, ale duchovní přípravou, cestou ke svobodě, utvářením charakteru, vede k milosrdenství atd. I v tomto případě se nabízí otázka, proč právě půst? Ale chápu, že těžko mohl tehdy nějaký „mimozemšťan“ vysvětlovat lidem něco o kmenových buňkách.
Vyhnání z ráje také nebylo až tolik trestem, jako spíš záměrem, aby lidé nežili věčně v hříšném stavu. A v duchovním rozměru pak strom života pro další generace představuje Ježíš Kristus. Aby nedošlo k omylu, tento článek není o duchovních či teologických věcech. Jen si všímá popsané nesmrtelnosti či dlouhověkosti, kdy ztráta přístupu ke stromu života vyvolala ztrátu přirozených regeneračních procesů a přivedla lidi ke smrti.
Možná jsme pod mikroskopem objevili (nový, opět, další) strom života…
Každopádně zatímco dnes věda popisuje půst a biologické procesy, biblický příběh je vykládán nábožensko-filozoficky. Je-li tomu jen tak, nehledejme v dějích přirovnání kauzální, ale spíše metaforické.
Riziko
Přestože se výsledky výzkumů a pokusů ukazují jako velice slibné, bylo ojediněle u myší pozorováno po půstu a opětovném krmení v procesu regenerace i zvýšené rakovinné bujení, pokud byly v té chvíli v tkáni přítomny rakovinné mutace (nádorové kmenové buňky). Zda se kmenové buňky budou chovat stejně i u lidí, není ještě spolehlivě potvrzeno ani vyvráceno.
Půst tedy posiluje regeneraci, ale současně se s ním mohou za určitých podmínek svést i nežádoucí buněčné procesy.
Závěr
Na biblickou nesmrtelnost asi nedosáhneme, ale k prodloužení a zkvalitnění života se nejspíše dopracujeme. Paralela s biblickým příběhem tak zůstane motivujícím tématem pro mezioborový rozhovor mezi vědci, filozofy a teology.
Anketa
Zdroje
Mechanismus stárnutí kmenových buněk | Půst zvyšuje regenerační schopnost kmenových buněk | Půst spouští regeneraci kmenových buněk poškozeného, starého imunitního systému | Paradigma půstu a opětovného krmení omlazuje staré kmenové buňky | Transplantace omlazených krevních kmenových buněk prodlužuje životnost starších myší s oslabenou imunitou | Studie odhaluje výhody a nevýhody půstu
