V Mannheimu vjel řidič autem do lidí. Byl tento útok jen špičkou ledovce?

Jsou dva mrtví (54letý muž a 83letá žena), 25 zraněných (15 vážně), pachatelem je Alexander Scheuermann (40 let) z Porýní-Falcka. Vazby na extremismus nejsou prokázány, v minulosti byl odsouzen za napadení, řízení pod vlivem alkoholu a podněcování k nenávisti komentářem na Facebooku. Podle vyšetřovatelů má psychické problémy, za útokem nestojí politický, teroristický či náboženský motiv. Vyslechnout ho zatím není možné, protože se střelil plynovou pistolí do úst.

jízdy pachatele pěší zónou od vodárenské věže rychlostí asi 70 km/h z průmyslové kamery:

Zatímco jedna část politiků a obyvatel o druhé tvrdí, že si zjednodušuje a zneužívá podobné útoky jako důkaz náboženského radikalismu, terorismu a selhání multikulturního obohacování, druhá část naopak o té první tvrdí, že si zjednodušuje a zneužívá podobné útoky jako důkaz pouze pro ojedinělý náboženský radikalismus či terorismus, protože většinou jde o činy duševně vyšinutých lidí.

Dnes ale už s jistotou víme, že činy spojené s náboženským radikalismem a terorismem motivují a inspirují některé duševní pacienty k řešení jejich problémů způsobem, který do Evropy zavlekl Islámský stát.

Strčení pod vlak

Útok nožem

Útok autem

Podobných trestných činů (třeba i žhářství), je ale mnohem víc. Ne vždy však jsou ve zprávách detailnější informace. Další zprávy jsou už většinou aktualizované. Nešlo mi ale o podání dokonalého výčtu.

Většinou zní tak, že nelze čin jednotlivce přisuzovat nějaké skupině a trestné činy osamělých pachatelů nesmí roztočit spirálu násilí a nenávisti.

Teorie je to hezká, ale v reálu to současně znamená, že společnost se má v běžném životě smířit s občasnými útoky na nevinné obyvatele. Čin je vždy veřejně odsouzen, mluví se o prevenci, ale pokud po ulicích běhá tolik psychicky nemocných lidí, tak prevence nefunguje.

Bezpečnostní složky vesměs nepotvrzují spojitost uvedených činů s islámským radikalismem či terorismem, přesto předem upozorňují na výzvy Islámského státu k útokům na různé oslavy.

Nelze si však nevšimnout, že použití auta jako zbraně je „vynález“ ISIS vhodný nejen pro osamělé extrémisty, ale také psychicky narušené jedince. Útočník nemusí volat „Alláhu akbar“, důležité je, že destabilizuje společnost. Bude čím dál složitější rozlišit terorismus a náboženský fanatismus od šílenství. I to je cíl radikálních džihádistů.

Dokud byly nejkrvavější útoky v Evropě bez migračního pozadí, bylo možné veřejnost snadněji uklidňovat. Dnes ale nelze popřít, že otevřené hranice usnadnily infiltraci extremistů do Evropy (viz prohlášení ISIS „Posílejte bojovníky mezi uprchlíky!“). Chybou bylo, a je, že migrační systém selhává v dobrém rozlišování uprchlíků a potenciálních hrozeb, které s nimi přicházejí a někdy i generačně přecházejí.

Počet útoků s migračním podtextem ale od roku 2015 jednoznačně stoupá. Terorismus či radikální islamismus sice není automatickou součástí přicházejících kultur, ale bohužel je součástí malých skupin schovaných v těchto kulturách.

Úplné uzavření hranic není nutné, ale současně není možné, aby v Evropě narůstaly útoky na nevinné lidi, kterým není nic platné, zda na ně zaútočil blázen, terorista nebo islamista. Nikdo neví, do jaké míry jsou každé nové útoky motivací pro další i jen duševně nemocné jedince.

Neoddiskutovatelným faktem totiž je, že před masovou migrací takové „plošné“ útoky v Německu neexistovaly. Země bez migrační zátěže jako Česká republika strkání pod vlak, nájezdy autem či útoky nožem ve veřejném prostoru prakticky neznají. Samozřejmě lze připomenout výjimky. Ojedinělý případ Olgy Hepnarové z roku 1973 (ovšem ještě před demokratizací a liberalizací našeho státu), která najela nákladním vozem do lidí. V Německu jde za 10 let o téměř 5 desítek případů útoků autem a většina má migrační či teroristické pozadí. Podobně izolovaný je nedávný útok nožem v Hradci Králové. Ostatní útoky nožem mají jiné sociální pozadí. Dvě třetiny připadají na rodinné spory, čtvrtina na spory adolescentů. Náhodné útoky na veřejnosti na neznámé oběti jsou vzácností.

Nelze z toho proto vyvodit nic jiného, než že souvislost mezi migrací a útoky existuje. I když útočníci nejsou džihádisté, svými činy ve skutečnosti naplňují cíle radikálních islamistů. Každý takový útok nejen, že oslabuje důvěru v naši demokratickou a liberální společnost, ale v očích veřejnosti zcela logicky legitimizuje xenofobní nálady. V reakci na ně nepostačí jen nekonečná prevence a semknutí politiků, ale přiznání si, že živelný a naivní multikulturalismus absolutně zkrachoval. Jak to nakonec mnoho let tvrdila i kancléřka Merkel. Než v roce 2015 o 180 stupňů otočila.

Worl News 24 | ABC Bews | Aktuálně | Novinky | Deník N