Dánsko zavádí kravám emisní povolenky. Bude máslo za dvě stě?

Pochopili jste někdo, proč se při každém zdražování v Česku píše hlavně o tom, kolik stojí máslo? Rozhodně to není praxe posledních týdnů a měsíců, ale spíše let, ne-li desetiletí. Jasně, drahota se dlouhodobě řeší taky u bydlení, léků, aut, piva, permanentek ve Špindlu a vstupenek na pohárová utkání ve fotbale. Ale asi se shodneme na tom, že máslo má v této kategorii suverénně nejvyšší poměr medializace vs. význam (při vší úctě k pečení a dalším oblastem gastronomie).

Posuďte sami podle toho, co vám vyběhne jen za poslední měsíc, když do oblíbeného vyhledavače na „G“ zadáte heslo „ceny másla“ a omezíte výběr na zprávy:

29. října 2024: Šílené ceny másla: Proč je tak drahé a bude ještě dražší? Vyjádřili se chovatelé, výrobci i obchodníci

13. listopadu 2024: Máslo jako luxusní a exkluzivní zboží. V Polsku vyprodáno, v Ostravě za 69 korun

15. listopadu 2024: Rekordní ceny másla? ‚Tuk není,‘ hájí se potravináři. ‚Kdyby Babiš řekl, může zlevnit,‘ říká ministr

19. listopadu 2024: Kdo měl pravdu v hádce o máslo? Populismus by se neměl používat ani proti populistovi

20. listopadu 2024: Ceny másla letí nahoru nejen v Česku. Se zdražováním bojují sousedé i vzdálené země

Z těchto titulků by člověk pomalu podlehl pocitu, že se v Česku neodvratně blíží máselná revoluce. O másle mluví dramaticky ministr zemědělství, předseda vlády i opozice. Přitom když si jeden ekonom dal tu práci a vynesl na časovou osu ceny másla přepočtené na průměrné mzdy, dospěl k překvapivému závěru, že máslo stojí už přes dvacet let prakticky stejně a oproti osmdesátkám či devadesátkám dokonce dost zlevnilo…

Ale což, aspoň máme zase o zábavu postaráno. Už jste si nakoupili investiční máslo? Třeba exkluzivní iButter XS Max za akčních 999 korun? V následujícím období bude třeba přetočit pohádky („Mám tě ráda jako máslo, tatínku!“), ale i filmové klasiky (před odletem do opery navlékne Richard Gere Julii Robertsové náhrdelník z pravého másla). A mezitím v ulici Pařížská otevře Madeta novou pobočku… Na smějící se bestie je prostě spoleh.

Ale v tomto případě nás ten humor možná brzy přejde. Dekarbonizace totiž kráčí dopředu mílovými kroky… No dobře, ve skutečnosti spíš tak centimetrovými, ale o to bizarnější inovace přináší a tyto mají pak v globálně propojeném světě přirozenou tendenci šířit se všemi směry. Pokud to bude i případ dánského uvalení emisních povolenek na zemědělská zvířata, možná se to naše dlouho vzývané trauma z drahého másla konečně stane realitou…

Pojďme přímo ke zdroji. Co tedy dánská vláda v listopadu vlastně schválila? Rozsáhlá rámcová smlouva na podporu klimatu a životního prostředí vznikla po dlouhé diskuzi politiků, odborů, zemědělských organizací i ekologů a skutečně obsahuje průlomové zdanění emisí zemědělských zvířat, především emisně nejnáročnějších krav a prasat (sám se divím, co jsem to právě napsal…).

Fun fact č. 1: Novináři ze setrvačnosti píší o CO2, ale zde se jedná o metan, tedy CH4. Proč se to vůbec řeší, to asi nemusím rozepisovat – metan má 28× silnější skleníkový efekt než oxid uhličitý (při uvažovaném stoletém horizontu). Čili klimatická změna, rozpad ekosystémů, zánik planety, vzpomínáte?

Fun fact č. 2: Součástí balíčku opatření je i výsadba miliardy (!) stromů v průběhu následujících dvou desítek let. Tak si říkám, jestli ty krásné nové stromečky půjdou rovnou do kotlů místních tepláren a elektráren, nebo zůstane zachována spolehlivá logistika z Kanady a Ameriky…

Zpět k tématu. Jak bude tedy vypadat první „dobytčí“ povolenka na světě? Od roku 2030 budou dánští chovatelé platit v přepočtu něco přes 1000 Kč za každou tunu metanu, kterou vypustí jejich zvířecí flotila. Do pěti let se pak tato sazba má zvýšit na více než 2500 Kč. Celkem randál, co? Když si člověk uvědomí, že stará dobrá CO2 povolenka pro energetiku a průmysl se v současnosti obchoduje za nějakých 1700 Kč/t…

Pravda, opatření počítá s výraznými daňovými úlevami, díky nimž budou zemědělci za tunu vypuštěného metanu odvádět „jen“ 400-1000 Kč. Na tomto místě si neodpustím klausovskou vlnovku pod nově vznikající zemědělskou ekonomikou: Předpokládám, že ani v Dánsku se tento sektor neobejde bez nejrůznější veřejné podpory. Nyní do systému přidáváme daně a zároveň daňové úlevy. Nejsem ekonom, ale vždy když vidím, jak stát z jedné strany něco daní a z druhé dotuje, mám chuť přečíst si tu hnusně tlustou knížku od jistého pana Samuelsona a prověřit si, zda jsem pochopil základní ekonomická pravidla…

No dobře, přiznám se, že jsem ji nečetl ani za vysokoškolských studií, takže je klidně možné, že koncept, který kombinuje transfúzi s pouštěním žilou, nějaký smysl dává. Ale co vím bezpečně, emisní povolenky byly vynalezeny za účelem donutit znečišťovatele k ekologizaci, modernizaci, inovacím, zkrátka k investicím do čistších technologií (my tedy víme, že v praxi to nefunguje ani v původním EU ETS systému, ale o tom zase jindy). A tady mám pocit, že někdo něco nedomyslel, protože mi fakt není jasné, jak se dá ekologizovat trávicí trakt krávy či prasete…

Biologická odbočka. Je všeobecně rozšířeným omylem, že krávy a další zemědělská zvířata vypouštějí emise flatulencí. Tedy „zadem“. No prostě že prdí. Ve skutečnosti ale naprostá většina emisí odchází „předem“, tedy říháním. Kupodivu je to docela důležité, protože to souvisí se systémem, bez něhož by zvíře velmi rychle pošlo hlady.

Uvědomme si, co taková kráva žere – trávu s vysokým obsahem celulózy. Zkuste na tom vydržet den, dva. Nic moc, co? No a právě proto dala přežvýkavcům evoluce předžaludky, v nichž probíhá biologická a chemická úprava jinak málo vydatné potravy. Kráva je tedy vlastně taková malá bioplynová stanice, v níž dochází k rozkladu na sacharidy bez přístupu vzduchu. A tak jako z fabriky uniká dým komínem, i zde se během procesu trávení uvolňují plyny, z nichž podstatnou část tvoří náš kamarád metan. Kdyby vznikal ve střevech, šel by ven zadem (a možná by se s tím i dalo něco málo dělat). Díky předžaludkům jde ale předem, a proto krávy většinou neprdí, ale říhají. To je seriózní energetické téma, co?

Když si tedy sám sebe představím jako ředitele zemědělského družstva u Aalborgu a přemýšlím o tom, jak se vyhnout povolence, napadá mě několik víceméně šílených možností:

· Vybavit dobytek speciálními absorbéry, které budou metan zachytávat a odvádět do úložiště (plynového zásobníku).

· Vypěstovat trávu, která bude výživnější a nebude vyžadovat složité biologicko-chemické úpravy (takže evoluce postupně předžaludky zruší).

· Podávat krávám léky proti nadýmání.

· Nahradit živočišné zemědělské produkty uměle vytvořenými alternativami (a na obaly dát velkými písmeny nápis God appetit!)

Abych pro samý sarkasmus novému trendu klimatické politiky v zemědělství nekřivdil: Zachytávání metanu je technicky představitelné u nádrží na kejdu, ale to asi není úplně to metanové gro, které zachrání planetu… Jakkoliv nám tedy může být líto, že každý rok vyjde vniveč obrovské množství biometanu, který by se dal možná použít v plynárenské síti, asi všichni cítíme, že tudy asi cesta nevede.

Takže cílem schváleného dánského opatření je nejspíš jen získání nového zdroje prostředků na financování dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů energie (těch, které zlevňují tak, že brzy už žádnou podporu potřebovat nebudou…). Podle dřívějších údajů dánského ekologického think-tanku Concito vyprodukuje jedna mléčná kráva zhruba 5,6 tuny ekvivalentu CO2 ročně. Vezmeme-li v úvahu, že v zemi žije zhruba 3,66 milionu krav, jsme na celkové roční produkci 20,5 milionu ekvivalentu CO2 (to už odpovídá několika velkým uhelným elektrárnám!) a povolenkovém výnosu 8,2 až 20,4 miliardy Kč. Nenechte se však zmást. Tyto peníze samozřejmě nezaplatí zlí dánští agrobaroni, nýbrž běžní spotřebitelé v cenách másla, masa a dalších základních potravin.

Tak zní tedy celý příběh a nezbývá než formulovat otázky, které přirozeně vznáší. Jaké dopady bude mít „dobytčí“ povolenka na dánský potravinový trh? Které země se opatřením skutečně inspirují? Kdy bude obdobná metanová povolenka zavedena i na plynovou energetiku v EU? Půjde vše jako po másle? Proč každý mluví, jako když másla ukrajuje? Proč spadne chleba na zem vždy namazanou stranou? A kdo má nejvíce másla na hlavě?

P.S.: Stando, díky za inspiraci. Máte u mě čtvrtku másla!