Maďaři hrozí Ukrajině vypnutím proudu, přitom ho i z Ukrajiny dovážejí!

Na světě je spousta otravných činností. Mezi ty nejotravnější patří stříhání nehtů na nohou, dále stříhání nehtů na nohou dítěti (které už týden vykřikuje, že „teď néééé“), fotbalový zápas Olomouc – Dukla (0:0), kuskus s meruňkami, kolona před lanovým mostem na Jižní spojce, pletí zahrady a broušení starého dřeva před novým nátěrem. Do TOP 10 bych pak určitě zařadil ještě politickou debatu.

Až na jednu výjimku. Nový maďarský pořad Harcosok Órája („Hodina bojovníků“) přináší naopak přinejmenším inspirující podívanou. Ponechme nyní stranou, že jde o hlásnou troubu vlády, kterou třímá v ruce bývalý mluvčí Fideszu Balázs Németh coby moderátor. Soustřeďme se na konkrétní obsah.

V nejnovější epizodě reagoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na ukrajinské útoky na ropovod Družba, které omezily dodávky ropy do Maďarska i na Slovensko. Počínal si přitom tak diplomaticky a citlivě, že po vysílání to skoro vypadalo na otevření nové západní fronty… Dost však o geopolitice. Mě nejvíc zaujal výrok týkající se energetiky, protože spustil kaskádu, která dokonale odpovídá tomu, co by řekl můj přítel Konfucius.

Szijjártó: Z Maďarska probíhá dodávka několika energetikých zdrojů na Ukrajinu. Mezi nimi vyniká elektřina, která tvoří 30 až 40 procent ukrajinského importu elektřiny každý měsíc. Teď se zamysleme, co by se stalo, kdyby nějaké zemi vypadlo 30-40 procent importu elektřiny.

Moderátor: Čtyři z deseti bytů nebo čtyři z deseti provozoven by neměly elektřinu. (pozn. autora: tvl!)

Szijjártó: Ale tady přichází další věc, že Ukrajinci nám nic zlého neudělali. Nepřejeme nic zlého Ukrajincům, ukrajinským rodinám. Nechceme, aby v ukrajinském bytě, kde žijí malé děti, nebylo topení nebo energie. My máme nadhled. A právě to ukazuje mimořádně nízké morální standardy Ukrajinců, že o tom nepřemýšlejí. Energetické zajištění země není o vládě, premiérovi nebo ministrech, ale o lidech, rodinách a dětech, kteří tam žijí. Nechceme, aby v ukrajinském bytě, kde žijí malé děti, nebylo topení. Protože tyto děti nemohou za to, že bývalý herec, který je nyní jejich prezidentem, se chová tak, jak se chová. Ale jedna věc je jistá. Zastavením dodávek energie bychom mohli Ukrajině způsobit takové potíže, že by to bylo až příliš. A na to by Ukrajinci měli myslet, když u plánovacích stolů rozhodují, zda bombardovat ropovod Družba, nebo ne. Ať o tom přemýšlejí.

Moderátor: Erőmű!

Analýzu začneme od úplně největší kraviny, tedy postu na profilu s názvem neČT24, který zjevně spravuje velký fanda České televize. Stačilo zpatlat dohromady, co říkal host a moderátor, přidat špetku dezinformací, trochu to promíchat a rázem bylo na světě tvrzení, že Maďarsko dodává Ukrajině „30–40 % její elektřiny“, bez které by „4 z 10 domácností či továren zhasly“.

Když se podíváme na fyzikální, nikoliv obchodní bilanci přeshraniční výměny elektřiny mezi Maďarskem a Ukrajinou, zjistíme, že dlouhodobě převažují toky z Ukrajiny do Maďarska. Výjimkou byl rok 2024, kdy se Maďarsko ve vztahu k Ukrajině poprvé v historii stalo čistým vývozcem (byť nepříliš významným). Letos je zatím saldo opět velmi vyrovnané, ale otočilo se zpět mírně ve prospěch Ukrajiny.

Budeme však předpokládat, že maďarský ministr měl na mysli výhradně anomální rok 2024 a čistý export na Ukrajinu ve výši 700 GWh. Kdyby toto množství mělo reprezentovat 40 % ukrajinské spotřeby, byla by země někde na úrovni afrického Beninu.

Je sice pravda, že kvůli nejdelší třídenní vojenské operaci v historii lidstva se ukrajinská spotřeba elektřiny propadla skoro o 50 %, ale v absolutní hodnotě se pořád řadí někam vedle Belgii či Finsko. Číslo za rok 2024 sice nemáme (energetici na Ukrajině mají kupodivu v současnosti jiné starosti než péči o statistické výkaznictví), ale prostým odhadem lze dovodit, že těch 700 GWh čistého dovozu z Maďarska pokrylo sotva 1 % spotřeby…

Tímto jsme argumentačně rozbili i onu „větší kravinu“, kterou vypustil pan moderátor. Připomeňme si jeho hitový moment:

Szijjártó: Teď se zamysleme, co by se stalo, kdyby nějaké zemi vypadlo 30-40 procent importu elektřiny.

Moderátor: Čtyři z deseti bytů nebo čtyři z deseti provozoven by neměly elektřinu.

Je to vlastně to samé, akorát moderátor to tvrdí aspoň sám za sebe, zatímco na sociálních sítích už z toho udělali tvrzení pana ministra (jistě z toho měl náležitou radost).

Ministr s jménem, které příznačně v maďarštině odkazuje k slovu filtrovat či prosívat, tedy podle všeho hovořil výhradně o 40 % ukrajinského importu, nikoliv spotřeby. Podrobnější pohled na data však prozrazuje, že brát si právě toto jako klacek na Ukrajince nebylo úplně šťastné a celkem pohodlně se to vejde do kategorie kravina.

Těch „skoro 40 % importu“ totiž vyplývá pouze z obchodních toků v roce 2024 (Maďarsko v grafu zelené, kdo umí azbuku, přečte si v legendě „Uhorščina“).

Ve skutečnosti by nás však měly zajímat fyzikální toky (protože se bavíme o bezpečnosti) a tam se k těm 40 % opravdu ani neblížíme (těch 700 GWh odpovídá 16 % celkového čistého importu v roce 2024).

Pravda, na úrovni hodinových řezů se i v oblasti prosté fyziky můžeme dostat dokonce mnohem výše než nad 40 %. Například 6. dubna 2025 odpoledne tvořil maďarský příspěvek až 68 % čistého importu na Ukrajinu (sorry, to číslo fakt takhle vyšlo samo, já za to nemůžu). Čili kdyby ho pan ministr zmínil, mohlo se v médiích a na sítích mluvit dokonce o tom, že Maďaři mohou Ukrajincům vypnout většinu spotřeby…

Fun fact? Ta nezištná dubnová „výpomoc“ vyplývala z nedělní fotovoltaické špičky a nízké spotřeby, tedy situace, v níž Maďarsko nevědělo, co s přebytečnou elektřinou…

Tímto samozřejmě vůbec nezpochybňuji, že maďarská (ale i polská, slovenská či rumunská) elektřina je pro Ukrajinu důležitá. Je. A moc. Vždyť ukrajinská energetika přišla v důsledku bombardování až o dvě třetiny výrobní základny (zavadil jsem o to v tomto provokativním článku). V takové situaci se vám pochopitelně ze zahraničí hodí každý megawatt.

Nezpochybňuji ani to, že maďarské importy v roce 2024 a v některých týdnech letošního roku vzrostly na bezprecedentní úroveň a že to Ukrajině mohlo trochu pomoct s pokrytím spotřeby.

Chci ovšem zasadit informaci do náležitého kontextu a především pak vysvětlit, že problém je mnohem složitější, než by se zdálo z politických prohlášení vycházejících z aktuální diplomatické vřavy.

Když se totiž na věc podíváme z druhé strany, zjistíme, že Maďarsko vůbec není energetickým Rambem, který by mohl na své sousedy ukazovat svaly: Je dlouhodobě chronicky deficitní…

…a nedaří se mu to změnit ani masivní výstavbou solárů v posledních letech.

A teď něco pro opravdové fajnšmekry. Když nesvítí a nefouká, Maďaři mají tu a tom docela problém pokrýt vlastní spotřebu. Jako třeba 19. ledna 2025.

Odkud myslíte, že dovážejí, když nemají z čeho brát? Hlavně ze Slovenska, podstatně méně už z Rakouska, ale docela významně odkud? Správně, z Ukrajiny! Při mrazivé neděli to bylo až přes 1 GW!

Když to tedy shrneme, maďarské vyhrožování Ukrajině vypnutím proudu bylo nejen nemístné, ale doslova mimo mísu. Přes nezpochybnitelný nárůst toků směrem z Maďarska na Ukrajinu zůstávají obě země pro sebe navzájem zhruba stejně energeticky důležité.

Kouzelné na tom je, že Maďarsko by se mohlo v budoucnu skutečně stát významným dodavatelem elektřiny pro Ukrajinu. Má to ale z geopolitického pohledu poněkud nepříjemnou podmínku: Musí vybudovat nové bloky jaderné elektrárny Paks (2× netto výkon 1 114 MW). Jenomže Maďarům je staví… Rusové! Hotovo mělo být letos (a příští rok) a zatím se sotva koplo do země. Takže se počítá spíš se začátkem 30. let. To už by možná mohla ta třídenní vojenská operace skončit, což?

Erőmű!