Máte v Německu letní přebytky elektřiny? A mohla bych je vidět?

V energetice se poslední dobou vyrojilo víc mýtů než na fotbalovém Euru neuznaných gólů (a že by takový Lukaku mohl vyprávět). Jeden z těch, co vypadají na první pohled docela pravdivě (mýtů, ne gólů), tvrdí, že energetiku na léto už máme vyřešenou a zbývá nám jen domyslet, jak využít letní přebytky, ideálně je pak převést do zimy. Ve skutečnosti nás zatím tolik nemusí trápit, že to neumíme. Oblíbený datový pohled do oblíbeného Německa totiž zřetelně poukazuje na to, že teplé měsíce zas tak příznivé pro výrobu obnovitelných zdrojů (hlavně větrníků) vlastně nejsou a žádné významné přebytky zatím negenerují.

I laik snadno nahlédne, že německá výroba elektřiny v lednu a v červnu jsou jako noc a den (skoro doslova). Předposlední lednový týden zbarvil výrobu do šedozelené. Zato na ty žluté fleky aby si člověk vzal lupu. Co to znamená? Zimní uragán roztočil větrníky tak, že byly schopné dodávat až nějakých 70-80 % zatížení (průměrně famózních 55,6 %). Na druhou stranu zimní mraky zakryly oblohu tak, že soláry dodaly do sítě v souhrnu mrzká 4,5 %.

V teplém týdnu od 6. května si pro změnu vítr vzal dovolenou a šedozelené fleky prakticky zmizely. V řeči čísel se bavíme o podílu větrníků ve výši pouhých 10,4 % na celkové spotřebě. Naproti tomu sluníčko už se náležitě činilo, jak se na teplé jaro sluší a patří, a zajistilo solidních 26,3 %.

No jo, tak dobře, přiznávám, že jsem si vybral zrovna ty nejblyštivější týdny, aby dobře vynikla myšlenka, že ve studených časech fouká a nesvítí, zatímco v teplých nefouká a svítí. Buďte však ubezpečeni, že když se na věc podíváme stroze statisticky, dospějeme ke stejným závěrům. Zde jsou čísla za první letošní půlrok:

Pokud se vám dere na tvář triumfální úsměv, zapomeňte na něj. Je sice pravda, že když jednoduše posčítáte procentuální podíly za větrníky a soláry, vyjdou vám o něco vyšší čísla v teplých měsících než ve studených. Jenomže na základě toho rozhodně nelze tvrdit, že teplé měsíce jsou příznivější než studené. Tušíte proč?

No jasně, když je zima, máme mnohem vyšší spotřebu, než když je teplo! Navíc nelze přehlédnout rozdíl v disponibilitě větru a slunce. Zatímco vítr má tendenci vytvářet dlouhodobější dodávky, slunce funguje nárazově (protože ráno vychází a večer jde na kutě). To je sice někdy užitečné k vykrytí špičky, na druhou stranu to klade značné nároky na regulaci flexibilními zdroji a v extrémních případech vyvolává situace typu „hrnečku, dost“.

Přehled přeshraničního salda reprezentuje v případě Německa za letošní rok zatím spíše přehled deficitů. Dokonale však podtrhuje myšlenku, k níž spějeme: Zatímco během studených měsíců je Německo ve výrobě elektřiny soběstačné (nebo má dokonce mírné přebytky), během těch teplých upadá do dlouho nevídané závislosti na dovozu. Dosud rekordního měsíčního deficitu dosáhli Němci vloni v srpnu, kdy činil čistý import 5 846 GWh.

Ještě donedávna to bylo nemyslitelné, ale v teplých měsících Německo již zcela běžně dováží nejvíce elektřiny ze všech evropských zemí, dokonce i více než notorický dovozce Itálie!

A tuto situaci nyní sledujeme v přímém přenose - v Německu sice krásně svítí, ale už několik týdnů v kuse skoro vůbec nefouká. Můžeme se jen sázet, zda v červenci či srpnu přijde další historický deficitní rekord. Kdo sázku vyhraje, to je však ale celkem jedno. Trend je zřejmý: Jak vykvetou v Německu pampelišky, přestává tam foukat a o nějakých masivních přebytcích, které by se daly importovat či „vodíkovat“, si můžeme nechat jen zdát.

V dohledné době bych se tedy ani nehádal o to, zda bude možné z Německa čerpat levnou elektřinu. Ona nejspíš nebude vůbec, takže diskuze o ceně bude jaksi irelevantní.

Výše uvedený závěr může samozřejmě rozstřelit následující sada game changerů:

1) Další rozvoj OZE a odstranění „úzkých hrdel“ v přenosových sítích.

2) Demand side response (DSR), tedy odezva na straně spotřeby.

3) Namilostvzetí jádra (no dobře, tak jsme se pobavili), reálně spíše masivní výstavba paroplynových hydrogen-ready zdrojů.

Pokud však řekneme v energetice populární A, musíme říct i nepopulární B:

1) Zítra ani za týden se to nestihne.

2) Nebude to ani zadarmo.

3) Čím víc se bude dařit dekarbonizace (čti: elektrifikace), tím rychleji poroste celková spotřeba (účastníky zájezdu, totiž DSR, budou především tepelná čerpadla, elektromobily a elektrická průmyslová zařízení)

4) Výstavba řiditelných zdrojů naráží na ještě větší problémy než všemožně podporovaná výstavba obnovitelných zdrojů.

Málo platné. Do té doby, než se podaří vyřešit všechny nastíněné problémy, se bude paní Hrabětová z Kulového blesku chodit pravidelně ptát: Máte v Německu letní přebytky elektřiny? A mohla bych je vidět?

P.S.: Ano, samotného mě zaujalo, že díky větru lze teoreticky z Německa očekávat nějaké zimní dovozy (když už ne ty letní). Otázka ovšem zní, o kolik vzroste právě v topné sezoně spotřeba elektřiny v návaznosti na boom tepelných čerpadel. A taky zda se lze spolehnout na to, že na Baltu foukne, když to budeme potřebovat.