Článek
Naklepat dotaz do Googlu je jednodušší než vyčistit si zuby, uvařit si čaj, posekat trávu. Je to vlastně jeden z nejjednodušších úkonů vůbec. Důsledky jsou zdánlivě minimální – malinko si ošoupeme palce či jiné prsty a na displeji zasvítí něco nového, co tam před tím nebylo. V lepším případě nám to děsně pomůže, v horším se dozvíme něco, co jsme nechtěli.
Napadlo vás někdy, že i jedno „blbé“ googlení má nějakou spotřebu elektřiny? Na první pohled vypadá zanedbatelně, je to asi 0,3 Wh. To odpovídá svícení 10W LED žárovky po dobu jedné minuty a 48 vteřin. Jeden dotaz na Googlu! Vlastně to není tak málo, co?
Nikde se nic nevyrobí, neohřeje, neochladí, neposune ani nerozsvítí. Fakticky se provede jen nějaký výpočet a přenos dat. A student si připomene rovnici fotosyntézy (6 CO2 + 6 H2O → C6H12O6 + 6 O2), matka na mateřské zjistí, za jak dlouho projde trávicím traktem spolknutá hračka (od dvou do čtyř dnů), pupkatý soused objeví kalové čerpadlo, které dokáže vysávat až „do nuly“ (je jich spousta – takových čerpadel i sousedů), a zvědavá důchodkyně odhalí, zda je Brad Pitt momentálně zadaný (je).
Samotný Google uvádí, že po celém světě čelí každou vteřinu průměrně 99 tisícům dotazů (= téměř roční spotřeba mikrovlnky), čili za den už je to 8,5 miliardy (= roční spotřeba 782 českých domácností) a za rok dokonce dva biliony (= polovina roční spotřeby Správy železnic, největšího odběratele elektřiny v Česku). A to se bavíme jenom o Googlu, de facto už trošku přežitém nástroji!
Pokud jde o vstup do světa internetu a digitálního všehomíra, uživatelské portfolio začíná přebírat umělá inteligence v čele s ChatGPT. A to je trochu jiný sekáč, který se nezakecá. Jeden dotaz na ChatGPT propálí na elektřině 2,9 Wh, tedy skoro 10× tolik co jeden dotaz na Googlu. Jinými slovy cca milion dotazů ChatGPT spolkne skoro tolik elektřiny jako průměrná česká domácnost za celý rok. Naštěstí si tuto hračku zatím osvojilo jen poměrně nízké procento uživatelů. Za vteřinu průměrně padne pouze 116 dotazů (= průměrná denní spotřeba pračky), takže za den s bídou deset milionů (= roční spotřeba téměř devíti českých domácností). Některé zdroje přitom uvádějí, že už dnes jsme mnohem dál. Za jediný den prý na ChatGPT padne až 200 milionů dotazů (= roční spotřeba 178 českých domácností).
Jenomže co bude, až většina z pěti miliard uživatelů internetu zjistí, že povídat si s robotem je daleko užitečnější (nebo spíš zábavnější) než googlit? Bude-li ChatGPT čelit stejnému množství dotazů jako Google, z hlediska energetiky už to bude celkem randál: za vteřinu roční spotřeba myčky, za den roční spotřeba 7560 domácností a za rok roční spotřeba Prahy.
Datový vědec nizozemské Národní banky Alex de Vries spočítal, že kdyby Google kompletně integroval umělou inteligenci do svého vyhledavače, znamenalo by to nárůst spotřeby elektřiny jenom na vyhledávání až na 29 TWh (= polovina roční spotřeby Česka).
„A to ještě není všechno,“ chtělo by se citovat Horsta Fuchse (budiž mu půda lehká). Naše povídání chytí ještě úplně jinou forsáž, když se začneme bavit o obrázcích. Zde samozřejmě nelze být tak kategorický, protože každý model pracuje s jinou efektivitou. Obecně lze však říct, že umělá inteligence potřebuje na vygenerování jednoho obrázku od 10 do 290 Wh. Maximální varianta tedy odpovídá zhruba půlhodinovému provozu ledničky…
Když si člověk představí, jak vypadají typická zadání na obrázky generované pomocí AI už dnes, nezbývá mu než upadnout do deprese: Koťátko s plamenometem. Godzilla u soudu – olejomalba. Da Vinciho Poslední večeře, v níž večeří jen samí Hitlerové. Z nebe prší růžové holínky. Nebo Vladimír Putin sleduje v televizi finále letošního mistrovství světa v hokeji. Samé zásadní věci, žádné banality…
Nenechme se však zmást. Stále jsme se bavili jen o spotřebě samotných dotazů. Robustní IT infrastruktura však funguje v režimu 24/7 a vyžaduje fixní spotřebu, údržbu, trénování robotů, chlazení atd. To všechno jsou energetiky nesmírně náročné disciplíny. Takže celková čísla jsou ještě mnohem vyšší, než si nyní dokážeme představit.
Pokud jde o odhad spotřeby celého odvětví umělé inteligence, přímo se nabízí vrátit se k již zmíněnému Alexovi de Vriese, který zpracoval dosud nejcitovanější studii. Na základě projekce výroby nejvýkonnějších čipů NVidia používaných v datacentrech odhadl, že do tří let může jen kvůli AI spotřeba elektřiny globálně narůst o 85 až 134 TWh (= roční spotřeba Nizozemska, sic!).
Následně se objevila prognóza Mezinárodní energetické agentury (IEA), která říká, že jen spotřeba evropských datacenter má v roce 2026 dosáhnout 150 TWh. To je roční výroba 10-15 Temelínů!
A do třetice: když ještě připočítáme IT infrastrukturu pro kryptoměny a další digitální oblasti, dostaneme se s globální spotřebou v roce 2026 na něco mezi 620-1050 TWh. Horní odhad tedy převyšuje spotřebu Francie a Německa dohromady a odpovídá 3,5 % globální výroby!
Globální výroba elektřiny
Kdo se pozorně podíval na výše uvedený graf, možná si řekl: Ha, soláry vyrobily v roce 2023 víc a vítr jakbysmet, takže je to v poho. Znamená to tedy, že můžeme bez obav z uhlíkové stopy nadále googlit otevírací dobu nejbližšího supermarketu, ptát se ChatGPT na rozdíl mezi hrdobcem a hovniválem a generovat umělou inteligencí obrázek Svatopetrského náměstí pokrytého jednou velkou pizzou? Ano, ale pouze když tak budeme činit za jasné oblohy a silného větru. Což je samozřejmě nesmysl.
Datová centra pochopitelně vyžadují kontinuální a stabilní přívod elektřiny a tu zatím umíme vyrobit v lepším případě z jádra a v horším z fosilních zdrojů (zemního plynu a uhlí). Dokud nebudeme umět elektřinu efektivně a za rozumné peníze skladovat ve velkém a ideálně z letní na zimní sezonu, budou fenomény jako AI či ChatGPT dopadat na světovou elektroenergetiku jako pravý opak dekarbonizace. A nic na tom nezmění náš pocit, že přímo z počítače ani mobilního telefonu žádné emise nevycházejí. Což je možná ten důvod, proč nemáme potřebu s digitálními dotazy šetřit. Bylo by to jinak, kdyby svět vypadal takto?
