Článek
Víte, proč nepotřebujeme elektrárny? Protože elektřina je ze zásuvky, stejně jako je písek ze stavebnin a maso ze supermarketů. Takhle to teda aspoň vysvětlujeme dětem. Problém je v tom, že už jim to takhle vysvětlujeme hodně dlouho, takže ty děti už dávno přestaly být dětmi a stále si to myslí.
Tak na úvod raději krátké opáčko. Elektroenergetika je pořád ještě postavena na centralizovaném systému, který rozvádí elektřinu z několika málo velkých výroben do hodně moc (většinou malých) odběrných míst. Ono už je to dneska samozřejmě složitější a do budoucna to bude ještě mnohem složitější, ale to nic nemění na tom, že centrální princip systému zatím zůstal stejný.
Aby ta elektřina měla kudy putovat, potřebuje podobně jako my nějaké ty cesty a cestičky. Základ tvoří přenosová soustava, kterou si můžeme představit jako síť dálnic s odbočkami na velké elektrárny. Po dálnici se však z Prahy do Kolína nedostanete. Z D11 musíte sjet u Poděbrad na silnici první třídy č. 38 a pak z ní odbočit na výpadovku (nebo z našeho pohledu spíš „vpadovku“?) s příznačným názvem Pražská.
Stejně tak elektrony vyrobené v Temelíně při cestě za zákazníkem v Českých Budějovicích přehopsají z přenosové soustavy do distribuční, než se postupně přes pár rozvoden a transformátorů doplahočí až do zásuvky pana Vonáska, který bydlí ve třetím patře 2+kk na sídlišti Máj (a shodou okolností platí faktury za elektřinu).
Já vím, že všechny příměry ze své podstaty kulhají (některé dokonce na obě nohy). Ale tenhle dopravní fakt sedí. Vždyť i rozdíl napěťových hladin a kapacit krásně odpovídá svým silničním ekvivalentům!
Za normálních okolností je celá síť vzájemně propojená a elektřina v ní putuje cestou nejmenšího odporu. Co to znamená? Že když Dukovany pošlou do sítě elektřinu, absolutně nemáme šanci zjistit, zda ji spotřeboval student genderových studií v Brně, slévárna v Kuřimi či vinař z rakouské obce Retz (mimochodem doporučuji návštěvu místního historického větrného mlýnu, jediného funkčního na území Rakouska).
Ať už se to v síti semele jakkoliv, důležité je, aby platila základní pravidla. A to ne občas, ale pořád – 24 hodin denně 7 dní v týdnu 365 dní v roce. V reálu je jich pochopitelně víc, ale nám postačí zdůraznit dvě nejdůležitější. Výroba se musí přesně rovnat spotřebě (pro šťouraly: výroba = spotřeba + ztráty) a frekvence v síti se musí pohybovat co nejblíže 50 hertzům. Jedno přitom souvisí s druhým – pokud je málo elektřiny, frekvence klesá, pokud hodně, frekvence stoupá.
Z toho plyne, že intenzivní či déle trvající nerovnováha vede neodvratně k maléru. Nejzákeřnější jsou přitom kombinace nenadálých i „nadálých“ jevů. Rozmary počasí, teroristický útok, porucha, plánovaná odstávka, selhání lidského faktoru, chybná predikce počasí, neočekávaný přetok elektřiny ze zahraničí, nedostatek disponibilních zdrojů – to všechno může nepříjemně promluvit do rovnováhy v síti.
A když se toho sejde moc dohromady, může to klidně skončit blackoutem. Naštěstí se to v novodobých českých dějinách zatím nestalo (krátkodobé lokální výpadky nelze srovnávat s poctivým blackoutem), ale to neznamená, že jsme k tomu neměli blízko. Naše soustava je naštěstí dostatečně robustní, a tak to nejhorší, co se v ní zatím odehrálo, je tzv. ostrovní provoz. To neznamená, že šel proud jen v Ostrově u Karlových Varů, ale že se ze sítě na nejnutnější dobu oddělila ta část, v níž došlo k problémům.
Jako 12. června 2019. Už je to nějaký pátek, tak mi odpusťte oblíbený dobový odstaveček. V únoru se stala Eva Samková mistryní světa ve snowboardcrossu, v březnu zase Zuzana Čaputová slovenskou prezidentkou a v květnu 21 Čechů europoslanci (které jsme letos převolili).
Byla krásná slunečná středa a odpoledne foukal vítr. Až tak, že v 15:05 ve spolupráci s horkem vyřadil přenosovou linku V401Týnec – Krasíkov. A to byl průšvih, protože na lince V400 Čechy-střed – Týnec právě probíhala plánovaná údržba, takže při poškození druhé linky ji nebylo možné využít jako alternativu.
V řádu zlomků vteřiny se zrodil „Ostrov Týnec“. Nebyl to úplně ostrůvek – podle odhadů zahrnoval nějakých 1400 km2, což odpovídá třem Prahám. Ostrov zahrnoval celou východních část středních Čech a například města Nymburk, Poděbrady, Pečky, Český Brod, Benešov, Sázava, Vlašim, Čáslav, Kutná Hora či Kolín. Všem těmto oblastem hrozil pád do tmy, pokud by česká soustava nebyla tak proklatě robustní.
Mapa ostrovního provozu - 12. června 2019
Co se vlastně fakticky dělo? Elektrárna Chvaletice na Přeloučsku (to je ta slavná, co přitahuje horolezce) má jako jedna z mála certifikaci na ostrovní provoz, takže okamžitě detekovala problém a automaticky přešla z výkonového do ostrovního provozu. Protože aktuální spotřeba ostrova (280 MW) byla nižší než výroba elektrárny (380 MW), ostrovní frekvence šla kam? No jasně, nahoru. A v návaznosti na to zareagovala nejen elektrárna, ale také certifikované řídicí systémy v rozvodně Týnec – bylo totiž třeba v ostrově okamžitě stabilizovat všechny důležité parametr včetně napětí.
V prvních okamžicích tedy stroje zafungovaly výborně a pak už mohli převzít iniciativu lidé. Následovala intenzivní komunikace mezi velínem provozovatele soustavy ČEPS a dvěma velíny elektrárny (elektrickým a tepelným). Po důkladné analýze dispečeři přijali taková opatření, aby ostrov mohl fungovat v dlouhodobějším provozu. V praxi to znamenalo, že výroba a spotřeba se ustálily na hodnotě 250 MW.
Chvaletice nakonec napájely oblast přes šest hodin. Ve 21:13 se technikům podařilo ukončit údržbu opravované linky a ostrovní oblast mohla být opět přifázována k přenosové soustavě.
Pokud bydlíte ve středních Čechách a tento incident si nepamatujete, je to naprosto v pořádku. Odběratelé totiž neměli šanci nic poznat (někteří místní hlásili maximálně probliknutí světel, ale sám si nejsem jistý, jestli se to při přechodu do ostrovního režimu mohlo stát, nebo je to klasický výplod retrospektivní paměťové kreativity a fantazie).
Je to docela fajn, mít k dispozici tzv. systémovou elektrárnu, která toto umí, že? (i když pálí hnědé uhlí) Tak si toho važme, dokud nějaké máme…
P.S.: Pokud vám popis událostí 12. června 2019 připadal poněkud abstraktní, zkuste animaci níže.
