Bojíte se? Život je plný nejistoty a komplikací

Aktuální situace a její důsledky?

Úzkost, strach, deprese, závislosti. Nakonec všichni definitivně skončíme jako „závisláci“.

Stupňování emocí: nejistota - obavy - úzkost - strach - hrůza

NEJISTOTA

Život je složitý a náročný. Je plný nejistot. Dokonce ani jeho vznik není jistý. Nejistota je duševní stav, v němž si člověk není jistý PRAVDIVOSTÍ informací nebo účinky nějakých dějů. Patologická nejistota ústí do některé z psychických poruch, jimž jsou ÚZKOST, PANICKÁ PORUCHA (ATAKA), případně až OBSEDANTNĚ-KOMPULZIVNÍ PORUCHA. (zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nejistota)

Důsledek? Všichni bychom někdy (?) potřebovali psychologa i když občas stačí „vrba“ – postěžovat si tomu (té) vedle, vykecat se, ulevit si od osobních trablů i nejistoty z životních okolností. Tohle dobře umí ženy. Jejich velká výhoda. I když často je „ten(ta)“ s nímž hovoříme, opravdu jen „naslouchátko“.

Nejistota je stav, v němž konkrétní rozhodnutí může vyvolat různé účinky v závislosti na tom, který z možných stavů věcí (dějů) nastane. To souvisí s pravděpodobností.

ÚZKOST

Určitá míra úzkosti je v rizikových situacích nutná, protože pomáhá soustředit se a čelit výzvám. V některých případech se to naneštěstí může obrátit proti nám. Místo akce může dojít k paralýze. Když úzkost opakovaně nastane v nevhodnou dobu nebo je tak intenzivní a dlouhá, že ovlivňuje každodenní život, vzniká úzkostná porucha nebo deprese.

Jak vzniká úzkost?

Vysvětluje to Elisa Sánchezová, psycholožka (viz zdroj): „úzkost souvisí se strachem a obvykle se objevuje ve chvíli, kdy jsme ohrožení, ale přitom nejsme schopni nebezpečí čelit nebo neznáme jeho povahu. Nemusíme ji však vnímat negativně. Emoce fungují jako senzory v autě, upozorňující na blížící se překážku, vyžadující pozornost“.

Úzkost upozorňuje na rizikové situace, jejichž příčiny neumíme překonat.

A/ Neodstranitelné okolnosti nebo konkrétní události – viz aktuálně povodně

B/ Traumatizující události, např. dopravní nehoda, povodně, zemětřesení, neočekávané úmrtí v rodině apod.

Pozn.: úzkost může zmizet, když kritická situace skončí nebo se nějak vyřeší, ale bohužel může přetrvávat měsíce, ba roky. Tomu se říká posttraumatická stresová porucha.

C/ Významné životní události, třeba významné životní milníky. (viz výše zmíněná posttraumatické stresová porucha).

Jak úzkost ovlivňuje náladu?

Může vyvolat panickou ataku z přetížení psychiky, způsobeného nezvladatelným úkolem, nezbytností mimořádné sebekontroly, sklonem ke katastrofismu nebo perfekcionismem. Lidé s mírnými nebo středně závažnými příznaky si někdy myslí, že se s tím naučili žít. Důsledkem vlivu krizových situací mohou být přehnané reakce, zbytečné obavy a podrážděné jednání. To je důkaz, že úzkostnost trvá, jak vysvětluje Sánchezová.

Příznaky úzkosti, které ovlivňují běžný život, zahrnují:

· svalové napětí a změny v denní rutině nebo ve spánkových návycích např. když se probouzíme uprostřed noci nebo nemůžeme usnout

· nekontrolované pohyby nebo mimovolné tiky

· nejistotu při plnění úkolů tak ve vztahu k okolí - projevem může být agresivní chování

· utkvělé představy a nechtěné myšlenky

· melancholie,

· žaludeční potíže nebo vracející se bolesti hlavy

· neobvyklé stravovací návyky, například neustálé mlsání.

Důležitá připomínka autora článku:

Úzkostnost přímo souvisí s poruchami příjmu potravy a samozřejmě také se vznikem všech ostatní forem závislostí

ČTYŘI způsoby, jak omezit riziko vzniku úzkostí

1. Soustřeďte se na rutinní aktivity, já tomu říkám RITUÁLY

„Bát se změny je normální“. Strach je nutné využít obezřetnosti při řešení!

2. Uvědomte si zdroj úzkosti

Snažte se písemně popsat jeho zdroje. Může to pomoci těm, pro které je jednodušší se z emocí vypsat, než je vyjádřit slovně v dialogu. Zamyslete se, jak byste v budoucnu chtěli a mohli reagovat na okolnosti, které nemůžete ovlivnit.

3. Naučte se zvládat příznaky

Není kategoricky nutné držet emoce na uzdě ale umět je zvládat a nenechat se jimi rozhodit. Může pomoci sport, společnost, meditace, jóga, dýchání. (zdroje: https://www.rehabilitace.info/zdravotni/metoda-dychani-4-7-8-pro-usinani-i-uklidneni/, https://www.kurzyproradost.cz/kurz/dychanim-ke-zdravi-aneb-naucte-se-dychat-spravne-365, Loyd Alexander: Léčebný kód, nakl. Dobrovský-BETA)

4. Nebraňte se pocitům smutku či hněvu

S emocemi se nedá vypořádat lineárně. Většinou se vystřídá několik různých stavů včetně hněvu. Doporučuji se za výkyvy nálad a emoce neobviňovat. (zdroj: https://www.welcometothejungle.com/cs/articles/jak-zmirnit-uzkost-v-dobach-nejistoty)

OBAVY A STRACH

Obavy a strach jsou rozdílné emoce. To si vysvětlíme v souvislosti s aktuálními povodněmi.

Obava (starost) vzniká jako důsledek pocitu nejistoty ze situace, která ještě nenastala, ale odehraje se (možná také ne) v blízké budoucnosti. Obava je méně intenzivní strach. Mívá konkrétní podobu, nejčastěji z vypuknutí nebo důsledků války, ohrožení života, majetku, vlivu, poruchy vztahů. Ale také může pramenit z osobní a sociální nespokojeností nebo z frustrace z prožitého nezdaru nebo zklamání (z čehokoliv).

Strach (chronický) má destruktivní účinky na lidskou psychiku. Existují různé typy strachu, stejně jako různé úrovně úzkosti, které s ním souvisí. Strach v jeho „čiré formě“ je pramenem agrese, zdrojem egoismu, bezohlednosti a ztráty lidství.

Veřejnost aktuálně prožívá buď obavy (z nejbližší budoucnosti) nebo strach (z reálného nebezpečí).

Politici trpí silnou nejistotou. To jim ovšem nebrání chovat se nezodpovědně a bezohledně, stylem „po mně potopa, nejdřív já, potom já a nakonec zase já“.

V tuto chvíli je pro společnost důležité, že obavy momentálně nejsou příčinou sociálních bouří, revolucí, anarchismu, tedy velmi nebezpečných sociálních jevů. Z toho vyplývá, že u nás v nejbližší době nehrozí občanská válka, nelze však vyloučit násilí a rabování.

Současnost je tristní. Místo koncentrace úsilí ke zvládnutí krizové situace, vyvolané povodněmi, v pozadí se strachem z další pandemie a válečných konfliktů, místo sjednocení a vytvoření „jednotné fronty“, jsme svědky tragikomického, nelítostného předvolebního boje, v němž se o moc rvou političtí psychopati bez ohledu na důsledky.

Chybí osoba (nebo skupina osob) disponující vysokým morálním kreditem, která by společnosti poskytla morální podporu, byla „starostlivá, moudrá, pečující a optimistická“ a která by lidu slíbila, že „dá do latě“ zdivočelé politiky a podnikatele, především zahraniční.

Úzkost může přerůst v závislosti

Závislostí se myslí skupina rysů chování, myšlení a tělesných příznaků, v nichž má užívání nějaké látky či vykonávání určité činnosti pro člověka největší prioritu. Typickým projevem závislostí je touha (bažení). Jak se projevuje?

Pokud je činnost nebo látka závislému odepřena, dostavují se nepříjemné pocity a podrážděnost. Postupně mohou být omezeny i běžné zájmy nemocného, dochází k zanedbávání jiných potěšení. V používání závislý pokračuje i přesto, že existují důkazy, že si škodí.

Závislost na virtuálních drogách

Závislost na virtuálních drogách (tzv. netolismus) je novinkou mezi psychiatrickými diagnózami, která byla poprvé definována roku 2000. V Česku jí trpí až 4 % lidí mezi 16–29 rokem. Mezi nejčastější druhy netolismu patří závislost na hraní online her, internetové nakupování a sázení, sledování videí a prohlížení fotografií. Patří sem také nadužívání sociálních sítí, online seznamek a pornografických stránek.

Komplikacemi jsou:

a/ ztráta kontroly nad časem, člověk brzy vstává nebo ponocuje, aby mohl být déle online

b/ poruchy soustředění

c/ nepravidelnost v jídle a poruchy příjmu potravy (PPP)

d/ pocity prázdnoty, když člověk není u počítače či telefonu

e/ roste nervozita a narušit se mohou i vztahy s rodinou či přáteli

f/ dojít může k poškození fyzickému, stres a sedavý způsob života zvyšuje riziko nemocí srdce a cév. Poškozen může být zrak, páteř a zápěstí. (zdroj: https://www.loono.cz/zavislosti)

Závislost (pokušení) může vzniknout na čemkoliv

Poznámka autora článku: na prvním místě připomenu závislost existenci (životě), na jiné osobě, zvířeti, přírodě, fyzické aktivitě, cestování atd.). Závisí to na osobě a její typologii.

Závislost ovlivňuje jednání a omezuje osobní svobodu. Člověk postupně ztrácí schopnost rozumně hodnotit přínos a rizika užívání drogy nebo jiné závislosti. Výsledkem jsou škody na zdraví a společenských vztazích. Člověk nemusí být závislý jen na nějaké látce (alkoholu, cigaretách, drogách), ale také činnostech (hazardní hry, sex, práce). Existuje také závislost na konkrétní osobě (idoly, viz např. influenceři), věci, internetu a sociálních sítích nebo způsobu chování, které přinášejí osobní uspokojení.

Závislost nelze zvládnout svépomocí.

Druhy závislostí :

Stimulační - tlumivé - halucinogenní. Podle druhu látkové a nelátkové.

A. Látkové závislosti

Mezi legální návykové látky se řadí:

alkohol - tabák - některé tlumivé látky a léky na předpis.

Mezi nelegální návykové látky patří zejména:

B. Nelátkové závislosti

gamblerství, hypersexualita, kleptománie, netolismus, stalking, workoholismus (zdroj: https://www.nzip.cz/clanek/320-zavislost-zakladni-informace)