Článek
ÚVOD
Klima! Jde o život? Možná. Zcela jistě jde o kvalitu života obyvatel EU. Řešení je úkolem EK (https://tvorimevropu.cz/evropska-unie/instituce-eu/evropska-komise/). Je to zdroj diskuzí na všech úrovních řízení. Jdeme-li do hloubky, dostaneme se ke konkrétním opatřením. Úměrně s tím klesá očekávaná efektivita, a naopak roste nezájem, dokonce odpor veřejnosti.
Stále tu jsou dvě strany téže mince. Idealistická a realistická. Idealistickou je EU (jako by díky okolnostem své pohnuté historie ztratila smysl pro realitu), realistickou USA a Čína. Pro zjednodušení ignoruji třetí stranu - některé země Blízkého Východu a mnohé africké.
Na první pohled je zřejmé, že realizace jakkoli promyšlených opatření narazí na egoismus vlád a investorů, vyznávajících náboženství zisku, nikoliv respektujících ochranu klimatu a udržitelnost. EU se rozhodla zachránit klima, ale ve své snaze zůstává osamocena.
Veřejnost se o problematiku životního prostředí nezajímá? Ano – ne?
Jak se to vezme. Spoluobčanů, kteří se zajímají a snaží se pro to něco dělat je odhadem několik tisíc, odhadnuto z počtu neziskovek. Ministerské úředníky mezi ně nezahrnuji.
Green Deal! To je, oč tu běží!
Aktuálně se děj, související se snahou zabránit eskalaci klimatických změn a jejích důsledků týká projektu EU, nazvaného Green Deal. Je sázkou v klimatické loterii, v jejímž osudí se naneštěstí (?) točí pouze Evropa. Přitom ani uvnitř EU tento plán není přijímán jednohlasně. Naopak. To je alarmující, protože ve hře je ekonomická budoucnost členských států EU a jejích občanů.
Problém je v tom, že Česko již před několika lety vstoupilo do tohoto programu, když ho podepsala minulá vláda. Aktuálně se někteří čeští politici vyjadřují o Green Deal jako o nedostatečně realistickém projektu, jehož důsledky by mohly být fatální.
Jsou jimi Vondra (ODS), Dostálová (ANO), Turek (Přísaha a Motoristé), Nerudová (nezávislá, STAN), Zaorálek (SOCDEM), Kolaja (Piráti) a Konečná (Stačilo! KSČM)
Pozn. autora článku: Doporučuji přečíst si dva články z mého pera, věnované Green Deal.
KDO jsou hlavní hráči?
Stát nebo nadnárodní nevládní neziskové organizace, generující celou velkou smečku neziskovek ve státech EU?
Zmíněné organizace tvoří rozsáhlou síť, zabývající se ochranou životního prostředí po celém světě. Sledují činnost politických stran v oblasti jejich rozhodování o životním prostředí, navrhují zákony, předkládají je parlamentu a podílí se na obnově zdevastované krajiny. Cílem je také zvýšit povědomí občanů o tématech politiky životního prostředí a stanoviscích klíčových nevládních organizací, případně je zapojit do aktivního dění.
V EU funguje 10 velkých environmentálních organizací, tzv. Zelená desítka (Green 10).
Je to neformální uskupení největších ekologických organizací, sdružující víc než 20 milionů obyvatel Evropy. Zabývá se vývojem politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje EU. Pod většinu z těchto deseti sdružení spadají také české organizace (např. Zelený kruh, Centrum pro dopravu a energetiku)
Členskými organizacemi Zelené desítky a jejich českými partnery (uvedeny za lomítkem) jsou:
· Birdlife International / Česká společnost ornitologická
· Climate Action Network Europe / Centrum pro dopravu a energetiku
· Ústav pro ekopolitiku, Ekologický právní servis
· European Federation for Transport and Environment / Český a Slovenský dopravní klub, Centrum pro dopravu a energetiku
· European Public Health Aliance
· International Friends of Nature / Přátelé přírody ČR
· Friends of the Earth Europe / Hnutí DUHA
· Greenpeace Europe / Greenpeace ČR
· WWF European Policy Office
· CEE Bankwatch Network / Centrum pro dopravu a energetiku
Cíle ekologických organizací
Úkolem českých ekologických organizací je prosazovat, uskutečňovat a hájit veřejný zájem na zdravém životním prostředí a ochraně přírody. Snaží se prosadit změny v legislativě, cílené na ochranu přírody před znečištěním a odpadem. Pečují o nejvzácnější lokality české přírody. Budují a provozují naučné stezky a zajišťují ekologickou výchovu a vzdělávání.
Právní rámec
Všechny ekologické organizace podepsaly zvláštní úmluvu, tzv. etický kodex, kterým se zavazují plnit dohodnuté standardy.
Financování nevládních neziskových organizací
Jsou ekonomicky nezávislé na příspěvcích od států a národních seskupení. Snaží se distancovat od politických skupin a jejich pokusů o manipulaci a tím si zachovat neutralitu. Spoléhají jen na příspěvky dobrovolníků. Finance získávají interně (členské příspěvky, prodej vlastních produktů) a externě (veřejné sbírky, dary jednotlivců a firem, granty).
Pozn. autora článku: Text výše uvedený je doslovnou citací. Obávám se, že jediné, co k tomu lze říci je připomenout fakt, že všechno je jinak.
Postavení nevládních neziskových organizací ve společnosti
Dobrovolníci z řad neziskových organizací, podporujících životní prostředí nebyli a nejsou společnosti přijímání s pochopením a nadějí.
Pozn. autora článku: Lidé nemají důvod nic měnit, když mají pohodlný život. Také jim došlo, že každá změna by znamenala snížení pohodlí a vyžadování osobní iniciativy.
Kdo řídí činnost výše uvedených organizací?
Climate Action Network Europe (CAN Europe), nevládní nezisková organizace. Českým partnerem je Centrum pro dopravu a energetiku, nevládní nezisková organizace, zaměřená na dopravní politiku a legislativu. Mezi cíle CAN Europe patří podpora vlád i soukromého sektoru ve snaze snížit antropogenní emise skleníkových plynů a monitorovat a podporovat realizaci politických záměrů ochrany klimatu v Evropě. Konkrétně je to Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a Kjótský protokol. Jde o plnění stanovených cílů, rozvoj a podporu využívání alternativních zdrojů energie a také o spolupráci s evropskými environmentálními organizacemi.
Zdroj:https://cs.wikipedia.org/wiki/Nadnárodní_nevládní_neziskové_organizace_v_oblasti_životního_prostředí
Doporučuji přečíst info o tom, co to je WWF
Světový fond na ochranu přírody, dříve Světový fond divočiny, je mezinárodní nezisková organizace, podporující ochranu divoké přírody. S 5 miliony příznivců je největší organizací tohoto zaměření. Ve znaku má pandu velkou.
WWF je nezávislá ochranářská organizace s více než 30 miliony stoupenců, aktivní prostřednictvím místního vedení ve více než 100 zemích. Posláním je zastavit degradaci přírodního prostředí planety a pokusit se o budoucnost, ve které budou lidé žít v souladu s přírodou, v níž se zachová biologická rozmanitost s pomocí udržitelného využívání obnovitelných přírodních zdrojů a podporou snižování znečištění a omezenou spotřebou. Úřad pro evropskou politiku přispívá k dosažení globálního poslání WWF tím, že vede síť WWF při formování politik EU s dopadem na evropské a globální životní prostředí.
WWF je aktivní v následujících oblastech politiky:
Evropská zelená dohoda (Green Deal), Klimatické právo EU, Směrnice o obnovitelných zdrojích energie, energetické účinnosti, energetické náročnosti budov, dále Nařízení o správě a řízení energetické unie, směrnice o elektřině, dále Spravedlivý Přechodový fond, výkonnostní standard emisí CO2, pokračuje Směrnicemi o středních spalovacích zařízeních, průmyslových emisích, dále Nařízení o závazném ročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy od roku 2021 do roku 2030.
Následuje Pařížská dohoda = strategie EU v polovině století, Systém EU pro obchodování s emisemi (ETS), Mechanismus pro úpravu uhlíkových hranic, Nařízení EU o dřevě (EUTR), politická opatření proti odlesňování, Akční plán pro prosazování práva v lesnictví, Právní rámec EU pro zastavení a zvrácení celosvětového odlesňování řízeného EU, správa a obchod (FLEGT), rámcová směrnice o vodě (WFD), Strategie EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030, Směrnice o ptácích a stanovištích, Směrnice o ekologické kriminalitě, Akční plán pro obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy, Nařízení LIFE, dále 8. akční program pro životní prostředí, Zákon EU o obnově přírody, rámec CBD po roce 2020, společná zemědělská politika, společná rybářská politika (SRP) , Evropský fond pro námořní rybolov (EMFF), Nařízení o nezákonném, neregulovaném a nehlášeném rybolovu (NNN), Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, Integrovaná námořní politika, Směrnice o mořském územním plánování, Správa oceánů, dále Akční plán pro nulové znečištění vody a půdy, Nařízení o technických opatřeních, Kontrolní nařízení, Evropský konsensus o rozvoji (2017), Globální strategie EU (2017), Nástroj pro rozvojovou spolupráci, dále 11. Evropský rozvojový fond, Implementační strategie Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj, Rozpočet EU/víceletý finanční rámec, Akční plán EU pro udržitelné finance , Unie kapitálových trhů, Směrnice o vykazování udržitelnosti podniků, Evropský fond pro strategické investice (EFSI), Evropské strukturální a investiční fondy, Udržitelná správa a řízení společností, Taxonomie EU pro udržitelné finance, Plán obnovy EU a Fond obnovy a odolnosti.
Aliance
WWF EU spolupracuje s dalšími organizacemi v různých aliancích: V koalici Green 10 (viz výše v textu), tedy deseti největších nevládních ekologických organizací EU (Brusel); je členem CONCORD (Evropská konfederace rozvojových nevládních organizací), členem Climate Action Network (CAN) Europe, působí jako součást koalic: Sustainable Europe a Living Rivers Europe, členem European Habitates Forum (EHF) a Offshore Coalition for Energy and Nature,členem koalic EU pro nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov a pro kontrolu rybolovu.
Pozn. autora článku: tato část textu má jediný účel! Je jím pochopení reality, kterou je neuvěřitelná struktura a rozlehlost aktivit WWF a jeho vazby na řadu dalších evropských organizací. Logicky v nich jsou zaměstnány desetitisíce lidí. Stejně logicky to znamená nemožnost udržení koordinace činnosti. Nemluvě o výdajích, o jejichž zdrojích si netroufám ani spekulovat. Výsledkem nemůže být nic jiného než zmatek a nekoordinovanost a tím neúčinnost.
O ČEM JSOU ekologické a klimatické NEZISKOVKY?
(Boj o) Dotace a granty?
Založte si neziskovku! Jde to v případě, kdy dokážete získat dotaci nebo grant. Už jen výčet organizací výše v textu a na druhé straně připomínka struktury a počtu stávajících neziskovek níže v textu je důkazem. Je to o diplomacii, kontaktech, známostech, je to o hře stylem já na bráchu, brácha na mne. Je to pranice o moc a peníze, v tomto případě o ty, které potečou z EU nebo od státu s cílem oživení aktivit, cílených k obnově kvality životního prostředí a klimatu.
Pozn. autora článku: o tom, co je to „hra o grant“ něco vím, mám osobní zkušenost z hodnocení výběrového řízení pro přidělení grantů v oblasti zdravotnictví hl. m. Prahy.
Chcete vědět, co se děje?
Považuji za zásadní prezentovat všechny aspekty tohoto procesu s cílem podpořit zájem občanů o dění ve všech oblastech ochrany životního prostředí. Samozřejmě to nesmí sklouznout do „buněk ekoteroristů“, které v řadě případů ignorují realitu a doslova házejí vidle do snahy vlády a ministerstev včetně Ministerstva životního prostředí.
Níže je výtah z webu MŽP jako příklad „hospodaření s penězi“ pro jeden kalendářní rok.
Citace z webu Ministerstva životního prostředí (není zcela aktuální)
MŽP dává zelenou projektům, zapojujícím širokou veřejnost do přímé péče o přírodu, například o zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, botanicky a zoologicky cenné lokality, využívajícím práci dobrovolníků, managementová opatření v krajině a jakoukoliv činnosti, související s komunikaci s veřejností. Cílem je podpořit aktivity, cílené na boj se suchem, snížení produkce odpadů a omezujících jejich produkci nebo na přípravu programů, umožňujících kontakt dětí s přírodou a zapojení mladých do tvorby veřejných politik.
Nestátní neziskové organizace takto mohou například obnovovat luční biotopy, chránit hnízda dravců a sov v zemědělské krajině, učit veřejnost i profesní skupiny, jak neplýtvat energiemi a potravinami, nebo vzdělávat pedagogické pracovníky ve způsobech efektivní výuky mimo budovu školy.
Pozn. autora článku: citace je stará několik let, protože nejnovější informace jsem nesehnal. Nicméně rámcově to odpovídá i současnosti.
Zajímavosti o vybraných významných neziskových organizacích
Většina čtenářů se určitě už mnohokrát v médiích setkala s popisem událostí, vyprovokovaných jednou z nejaktivnějších organizací, kterou je Greenpeace. Je to nezisková organizace, působící celosvětově. V současnosti se Greenpeace Česko věnuje klimatické kampani, jíž je úsilí zachovat územní limity těžby hnědého uhlí v Severních Čechách. Součástí je kampaň za odstavování uhelných elektráren, především ve Chvaleticích a Počeradech.
Poznámka autora článku: zdá se, že opět to bude neúspěšné. Také další aktivity Greenpeace vždy narazí na zájmy jednotlivých států EU a průmyslových korporací, nemluvě o těch nadnárodních. Jako vždy jde o peníze. Bez ohledu na důsledky. Příkladem jsou uhelné elektrárny v Polsku, které by měly dodávat elektřinu Ukrajině.
Klimatická koalice
Platforma českých nestátních neziskových organizací a neformálních iniciativ, které se zabývají ochranou klimatu a životního prostředí, zmírňováním důsledků klimatické krize a přizpůsobováním se jejím dopadům, jejími společenskými aspekty, ale také rozvojovou spoluprací a humanitární pomocí.
Pozn. autora článku: CO jsem zjistil? Říká se tomu environmentální hnutí. Jde o sdružení několika desítek (34) neziskovek, z nichž zmíním jen několik - Děti Země, Hnutí Duha, Nesehnutí, Greenpeace, Hnutí Brontosaurus a jakási „přidružená síť“ s názvem Zelený kruh. Do seznamu patří také tzv. přidružené spolky, kterých je dokonce 32 (!). Příklady? Univerzity za klima, Zachraň jídlo, Učitelé za klima.
Zelený kruh
Zelený kruh (založen 1989) je nejstarší nevládní organizací. Sdružuje 95 ekologických nevládních organizací , z toho 28 řádných a 67 přidružených . Věnuje se monitorování zákonů a politik, koordinuje legislativní kampaně a poskytuje podporu při advokátní činnosti, zaměřené na zachování kvalitní ochrany životního prostředí a vysoké úrovně občanských práv v rozhodovacích procesech. Zabývá se problematikou účasti veřejnosti na rozhodování o záměrech a projektech s dopadem na životní prostředí. Zelený kruh se věnuje koordinaci výběru nevládních expertů do mezioborových pracovních skupin a poradních orgánů a komisí vlády a koordinuje vznik připomínek, pozic a veřejných vyjádření ekologických organizací k významným situacím v ochraně životního prostředí.
Ve spolupráci s nevládními organizacemi mimo členskou základnu se věnuje rozvojové problematice, ochraně klimatu, podmínkám pro existenci a financování nevládních neziskových organizací či transparentnímu financování ze strukturálních fondů.
Jak Zelený kruh vidím já?
Tuto organizaci museli vymyslet futurologové! Skvělé. Nicméně oni mají pod svými křídly neuvěřitelný počet ekologických, nevládních organizací. Ty musí z něčeho žít. Z peněz EU, norských fondů, dotací od státu, privátních dotací, darů apod. Z popisu aktuální situace, tedy ze stavu ekologie v Česku plyne, že 35 let trvající existence této organizace musela stát šílené peníze, přitom konkrétní efekt je na první pohled neviditelný.
Stát rozdává peníze, aniž by striktně vyžadoval výsledky, kontroloval obsah zpráv o činnosti s ohledem na to, že některé neziskovky fungují spíše jen jako. Tu přísnou kontrolní činnost by mělo vykonávat MŽP a obhajovat právo na existenci desítek neziskovek před vládou.
Zdroje:
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/zmena-klimatu-studie-aktiviste-norsko_2308222142_kac
https://www.cde-org.cz/cs/ (centrum pro dopravu a energetiku, z.s.)
