Článek
Tento článek riskuje. Riskuje nezájem. Tak pozor. Čtěte, nebudete litovat.
Toto není satira! Je to realita!
Také vám už lezou na nervy ty desítky článků a zaručeně efektivních doporučení, opsané ze zahraničních, často pochybných zdrojů? Mnohé z nich se odvolávají na vědu nebo dokonce citují vědecké supermany, většina prezentuje jakési „interview“ s neznámými trenéry fitness, další napíší, že musíte každý den sníst tolik bílkovin (hlavně živočišné produkty), že byste to nedokázali sníst za týden, natož zaplatit?
Už jen ceny zdravotně oslavovaných mořských ryb (pochybné kvality) jsou hlavní příčinou toho, že spoluobčané nemají zájem. O poučení, ani o zdravější vaření.
Jezte hodně zeleniny a ovoce, nejezte uzeniny a červené maso. Znáte to. Jinak bububu, budete nemocní a zdravotní pojišťovny vám léčbu nebudou platit. Zeptejte se Amíků!
Stejný princip jako například v propagovaném zdravém životním stylu. Ne, fakt nebudu polemizovat ani vyvolávat vášně. Ale věřte mi, stačilo by málo a bylo by po umělé gloriole zeleniny a ovoce! Stačilo by důrazně varovat před chemií v listové o kořenové zelenině, před nedozrálými plody a chemií uvnitř i vně – viz periodické bohužel nečetné zprávy kontrolních orgánů. Ty dokazují, že já si to fakt nevymyslel!
Čímpak to je, ten zvyšující se výskyt „dobře živených“ teenagerů, především těch, kteří vypadají jako postpubertální dívky? Že by růstové hormony v některých potravinách a zbytkové hormony v pitné vodě? Cukr v limonádách, džusech a energeťácích? Nesmysl, že. Poplašné zprávy, generované cíleně konkurencí, jak jinak. Dospěláci to přehánějí s varováními.
Tak dobře. Chcete zveřejnit oficiální tabulky obsahu „chemie“ v zelenině a ovoci? Co myslíte, že se stane? Kdo to udělá, dostane se na seznam „nepřátelských osob“ producentů, dovozců a obchodníků. Však ona se cesta k jeho diskreditaci najde. Poučíme se u jistého politika, používajícího styl „tak co na něj máme“? Aha, super, prostě starý dement! Tak dobře. Změníme styl. Od teď jen vážně a seriózně.
Veřejnost zanedbává nejen zdravé stravování, které určitě není tak extrémní co do vaření a pořizovací ceny, jak prezentují mnozí odborníci, ale naneštěstí nevěnuje pozornost kvalitě potravin. Je jasné, co se objeví v diskuzi. Kvalitní potraviny jsou drahé a četli jsme, že mnohé levné jsou kvalitnější. Inu, může být. Problém je v tom, že to nikdo konkrétně neví.
Pokroky vědy o výživě a stravování jsou rychlé jako v jiných aspektech života. Přitom principem vědy není jen objevovat, ale také pochybovat a ověřovat. Důsledkem je, že neexistuje vědecký konsensus. Do hry v oblasti produkce potravin vstupuje činitel, který snadno, rychle a mnohdy zcela zásadně mění situaci. Je jím klima. Dalším důležitým činitelem je politika a tím třetím jsou ekonomické zájmy zemědělsko-potravinářské lobby.
Ve vědě o výživě se setkáte s výraznou názorovou diverzitou stejně jako s nekritickou snahou unifikovat řešení, což působí neřešitelné problémy v chápání významu optimální výživy veřejností.
Zcela jistě jste si všimli záplavy zpráv, senzací a skandálů v oblasti stravování. V médiích se to „hemží“ odborníky s jejich vědou posvěcenými radami. Problémy jsou v souvislosti s okolnostmi vynuceným způsobem stravování, praktikovanými v dětském (školním a závodním stravování a jídlem v domovech seniorů.
Reakce veřejnosti? To nečteme, máme jiných starostí víc než dost. Ono se to také pořád mění a už teď se způsob stravování podezřele blíží tomu v 50tých letech minulého století! Stačí se podívat do základních škol a levných menu v hospodách. Ajajaj, to zas bude protestů potrefených hus.
V případě, že byste se ponořili do studia výživy, dostanete se do stavu, který by se dal popsat jako údiv. Možná byste si všimli specifických stravovacích návyků mladé generace. Pravděpodobně byste zaznamenali nějaké „hlášky“ o potravinových intolerancích (lepek, laktóza, bílkovina kravského mléka, arašídy, blblabla). V každém případě se nevyhnete reklamám na všechny možné druhy keto diet.
Stále častěji se potkáte s lidmi, praktikujícími nebo přinejmenším experimentujícími s některým z alternativních výživových směrů. Jen nevěřte statistikám, protože jsou nepřesné a neaktuální.
Opravdu čtete moderní kuchařky zdravého stravování, dokonce specializované na vegetariánství či veganství, přerušované hladovění apod.? Už jen chvíle, strávená v knihkupectví u regálu s kuchařskými knihami způsobí šok. TOLIK? Nemluvě o těch, co píší kuchařští supermani. Zbytečné! Já to vidím jako veřejnou obsesi. Ženy (hlavně) si koupí super kuchařku, dobře poslouží jako odpustky v kostele.
Co s výživovými kaskadéry a proroky?
Kdo jsou „kaskadéři“?
Budete se divit, často se některá sociální skupina stává kaskadérskou. To je vážné obvinění, které si žádá vysvětlení.
Kaskadér je kdo? Člověk, který nedbá na vysoké riziko (důsledky) svého konání. Profesionální kaskadér je speciálně školený, dopředu ví, co ho čeká. Veřejnost je většinou ve vztahu ke stravování neškolená, tudíž nepřipravená zvládnout rizika bez ohrožení zdraví nebo života. Jenže tyto jedince nelze titulovat kaskadér, ale hazardér.
Přeháním?
Naneštěstí ani náhodou, omylem, protože cíleně! Dovolím si připomenout autorství dvou vědecko-populárních publikací s tituly „Tak, co mám jíst“ a „Nevíte, co jíte“. Neshánějte je, už je to přece jen „pár let“. Ve stejném gardu jsou české mutace zahraničních publikací, věnovaných stejné problematice. Čtěte a divte se. Poučte se a pochopte.
Laxní nebo indiferentní až odevzdaný přístup ke kvalitě toho, co vkládáte do svého organismu, je zarážející.
Totéž platí v případě způsobu stravování, mám na mysli fast-food, junk-food (například mnohé z pokrmů a speciálních potravin typu street food – víte, co mám na mysli), nemluvě o sweets and cakes, fish and chips (spíše v zahraničí), grilled food (dokonce na přímém ohni!). Prostě grily na odpočívadlech u dálnic a silnic vyšších tříd v USA asi před 40-20 lety.
Tak co kdybyste se už neopičili po kuchařských reality show a občas prověřili weby, informující o kvalitě potravin aktuálně?
Ale ještě jsem nepřipomenul „proroky“
Ti jsou, překvapivě, dvojího druhu. Prvním typem jsou třeba guruové makrobiotiky na jednom pólu a vyznavači masoužroutství (tzv. karnivorové) na druhém. Odlišně lze chápat stoupence veganství a přerušovaného hladovění (intermittent fasting nebo také TRE, tedy time restricted eating). To proto, že dobře koncipované veganství, stejně jako přerušovaný pust (což nemusí být striktní hladovka) lze po přísně vědecké stránce akceptovat.
Lze pojmenovat klíčovou příčinu problému?
Ano, až na to, že nejde o příčinu jedinou, ale rovnou čtyři
1. Závislost na jídle, jednotlivých pokrmech nebo potravinách a pochutinách. V podstatě jde o stejný princip jako v případě jakéhokoliv jiného druhu závislosti. Jedním z vyvolávajících faktorů je záměrně neeticky formulovaná a šířená propagace (reklama, články), podporovaná producenty.
2. Nabídka potravin, dostupných kdykoliv a kdekoliv a pro téměř kohokoliv. Důsledky efektu rčení „příležitost dělá zloděje“.
3. Moderní způsob života, typický omezením volnočasových a relaxačních pohybových aktivit a běžného denního pohybu. Jinak tomu je v případě „bílých límečků a home officerů, odlišně u manuálů“.
4. Aktuální život permanentně generuje (nadměrný) stres, významná část veřejnosti ho řeší únikem do použití návykových látek a bezcílných zvyklostí.
Co se děje?
Aktuálně se zvyšuje iniciativa výzkumných pracovišť a univerzit, nejenom farmaceutického výzkumu. To je velmi dobrá zpráva pro „postižené“ do budoucna. Až na to, že léčba bude velmi drahá. Není lepší myslet na prevenci? Ano, ale k tomu je nezbytná cílená edukace!
V oblasti farmacie jsou na trhu už 3 léky na obezitu, jak jinak než mimořádně drahé, nehrazené zdravotními pojišťovnami, dva z nich aplikované injekčně podobně jako diabetik aplikuje inzulín, třetí jsou tablety. Jejich efektivita dosud není dokonale prověřená.
Nastane výživová (stravovací) nirvána? Teoreticky možná. Platná jen v případě super bohatých lidí. Budou hodovat a zůstanou štíhlí.
Co s tím?
Nemáte sílu ke změně? S tím vám asi nikdo nepomůže. Možné řešení je v dohodě vzájemné podpory a kontroly uvnitř rodiny (nebo v jiném těsně spolupracujícím kolektivu). Jednou z možností, jak se vyhnout problému se „slabou vůlí“ je změna vnitřního nastavení. Konkrétně se musíte přemluvit, že jste schopný (-á) zvládnout náročnou cestu. Jde také o to, že všichni můžeme na své životní cestě zabloudit a upadnout, ale jen ten, kdo je vnitřně odhodlaný (do)jít k cíli to nevzdá, vstane a najde ztracenou cestu.
Já tomu říkám „poučení z krizového vývoje“. Dříve narozeným to asi něco připomene.
Flexibilita jako klíčový faktor
Pojem, ilustrující schopnost přizpůsobit myšlení a chápání reality změnám životních podmínek (konkrétních okolností). Funguje to také v případě stravování!
Nikdy nezjistíte, co je pro vás ideální způsob stravování, dokud to nezkusíte. I když, je tu ještě jedna možnost, ale obtížně dostupná - tzv. metabolická typologie, nejlépe v kombinaci s genetickou analýzou. Pokud to pro vás není dostupné, podmínkou je, že nejprve si musíte vybrat, co by vám mohlo a mělo vyhovovat, přece jenom se docela dobře znáte, poté to musíte nastudovat a nakonec opatrně zkoušet. Netvrdím, že to má efekt vždy. Nicméně už jen zjištění, že zvolený systém nefunguje, je užitečným poznáním.
Flexibilita (též adaptabilita) je definována jako schopnost přežít (radikální) změny prostředí a životních podmínek, včetně změny způsobu stravování tím, že se přizpůsobí díky metabolické flexibilitě (která je součástí celkové flexibility).
Blízká budoucnost?
Radikální změny množství a složení stravy a její kvality, dočasný nedostatek potravy nebo její zhoršená dostupnost, omezený sortiment potravin, změny složení, konsistence, použití chemie a náhražek, dokonce změna základních zdrojů, produkce umělých potravin z „buněčných kultur“, imitace všeho druhu je to, co nás v nejbližší budoucnosti čeká.
Níže autorem upravený citát pro „odlehčení situace“
Život není peříčko - když otevřete bonboniéru nikdy nevíte, jaký bonbon si vyberete (Forrest Gump)
