Puberťák v rodině? Návod k použití

Článek vychází z osobní zkušenosti autora s vlastní pubertou (a rodiči) a se dvěma generacemi dcer a aktuálního studia odborných pramenů a vlastní invence.

To vědí všichni dospělí z vlastní zkušenosti. Všichni mohou vyprávět. O sobě. Mnozí také o tom, jak zvládají pubertu potomků. Všimli jste si, že je to vděčné téma rodinných seriálů? Říká vám to něco? Třeba, že takhle to u vás nechodí? Nebo přesně tak?

Tak co to je, ta puberta? Vývoj jedince. Jeho larvální stádium. Období, kdy se může leccos pokazit. Tak pozor, rodiče! Manipulace s výbušninou. Protřepat, nemíchat. To se stane, když mladou mysl zkazí parazité, jimiž jsou sociální sítě, klamavé reklamy, odporné osobnosti všeho druhu a „dorazí to“ umělá inteligence.

Od puberty jen nabízet a vlastně nenápadně manipulovat. Informovat (rozuměj poučovat) a přitom zdůraznit: je a bude to tvůj život, ale já (my, rodiče) tě nebudeme tahat z průšvihů. Ostatně, od 15 let jsi trestní odpovědný (-á), dokonce máš možnost spravovat vlastní finance (když ti je věnujeme) a tak se učit finanční gramotnost. Od tohoto věku už nikoliv kapesné. Zato povinná kontrola a konzultace výdajů. Občankou pochopitelně pokračování výchovy v rodině nekončí. Například společné bydlení – dodržování pravidel.

Co dělá moudrý rodič? Sleduje, ale jen nenápadně. Stejně nenápadně pronáší „doporučení“. Dobře totiž ví, že čím větší tlak rodičů, tím větší odpor.

A co dál? Nerozkazovat, slušně, ale důrazně žádat. Netrestat fyzicky ani psychicky, zato upozornit dítě na nutnost začlenění a kooperace – prostě pomoc rodičům, když to potřebují. Akceptace „kolektivu“ a principu ty něco pro mne, já něco pro tebe. To se mu bude hodit v dospělosti nejvíc!

Nejhorší, co může dítě v pubertě potkat? Nezájem obou rodičů a rezignace na výchovu

Připomenout principy jaký si to uděláš, takový to máš, každý čin má následek. Dítě nemůže automaticky spoléhat na to, že rodiče ho vytáhnou z každého maléru!

Dítě vnímá šestým smyslem náladu rodičů, naučí se hodnotit jejich chování a předvídat jejich reakce. Nejistý rodič = úzkostné dítě! Na dítě naneštěstí působí celospolečenské klima, je to poznat z chování dospěláků. Vnímá životní styl typu užít a mít všechno tady a teď.

Povaha dítěte (osobnost) je určena jeho (oběma) rodiči. Po kom to dítě je? Jaká matka, taková Katka a jaký otec, takový syn. To je docela výstižné. Je to pravděpodobnější, než obráceně. Čím víc je puberťák podobný jednomu z rodičů, tak v případě, že rodič není zrovna ideál, vidí (rodič) sám sebe jako v zrcadle v chování svého potomka. Je z toho nervózní a snaží se potomka předělat k lepšímu ve stylu co jsem nebyl a čeho jsem nedosáhl já, toho musí dosáhnout můj potomek.

Změna je život. Před pubertou mazánci, poslušní návštěvníci kroužků, přijde na ně puberta a je konec. Nicméně můžete doufat, že okolo 15-17 let dojde k náhlé změně! Nečekané zájmy, projeví se nějaký talent…

Co teď? Rozhodnout se pro volnou výchovu a riskovat, že z toho bude „cochcárna“, nebo nasadit přísný režim až diktaturu, dokonce včetně fyzických trestů a hlasitých scén od matky? Osobně nedoporučuji! Dítě s nedostatečně silnou osobností bude zlomené a v dospělosti ztracené, dítě se zatím nerozvinou silnou osobností bude mít v dospělosti sklon k násilí. Nemá smysl tlačit na odpovědi na otázky „kam zase jdeš a s kým“? Je jasné, že odpovědí je automaticky výmluva nebo lež. Jak formulovat a realizovat trest po vážném přestupku? Pomůže kázání a vyhrožování nebo nějaká konkrétní "trestající opatření"? Zákazy všeho druhu? To je otázka za milión!

Rodinný život? Uvědomte si, že dítě se učí pozorováním. Musíte počítat s tím, že na něj má vliv chování rodičů k sobě navzájem. Společné žití? Jde to ale dře to!

Společné aktivity celé rodiny? Ano, do začátku puberty jsou klíčové pro zdraví všech zúčastněných. Poté? Zaplatit kroužky, čím víc, tím lépe? O prázdninách vyslat na tábory? Ale co když to puberťák odmítne? Kam s ním?

Odborníky doporučen společný rodinný život! Inu,…co třeba společné stravování? S puberťákem je to opravdu riziko. Diskuze, možná také hádky dospělých a řešení problémů výchovy dětí u společného jídla? Běžné, přitom fatálně chybné! Servírovat jídlo u kompu? Normál. Zdravá strava? Zapomeňte. Pizza vládne. Hned po n1í kebab.

Společné dovolené? S puberťákem hazard a šílený stres pro rodiče včetně rizika jejich rozchodu.

Velmi slušná rodina? Na první pohled? Nikdy to není záruka slušných dětí! Možná naopak. Proč? Vliv společnosti = už od MŠ, ale hlavně ZŠ. Feminizované celé školství – velký problém. Učitelky jsou také jen lidi. Rozdílných povah a charakterů! Škola jako státní instituce! Místo pro nutnou socializaci. Každé dítě je jiné. Kluci a holky společně! Učitelky? To je velmi významné. Jistý zdroj (velkých) problémů pro všechny „zúčastněné“.

Výchova mimo rodinu?

A zase škola! A co po škole? Volná pohybově (!) aktivní zábava? Zapomeňte! Městská mládež polehává s mobily po obchodních centrech. Venkovská je…???

A CO DOMA, MLÁDEŽI?

Když kocour není doma (téměř nikdy až do pozdního večera), myšky mají pré.

Životu nebezpečné! Přinejmenším ten život vsedě. A modré světlo. Potom rizika na internetu díky negativním zprávám a žhavým, následováníhodným blábolům, produkovaným nezodpovědnými copywriterkami a bulvárem. Mejdany, když rodiče na jeden den zmizí? Super!

Lhát se nemá, ale není to trestné, ale pro dospěláky naopak žádoucí. Krást se nemá, puberťáci! Ale přitom je to normál! Opravdu pěkný příklad, že?

Chovejte se slušně, puberťáci! Co to je, drazí rodiče? My vidíme téměř nahaté krasavice, kam oko naše pohlédne, čteme zprávy o vzájemných podrazech mezi V.I.P. a herci, bojujícími o role, cíleně škodící kritiky, milujeme influencery všeho druhu, schopné všeho stejně jako politici a bezohlední podnikatelé. Manipulátoři, dokonce zloději na nejvyšších místech. Zeptejte se policie. Možná proto chodíme všichni celí v černém, kapuci na hlavě.

Škola

Může škola stíhat společenský a technologický vývoj, když učitelé jsou většinou o dvě generace starší než jejich žáci?

Když se v té škole učí podle státních not, které nejsou v reálném životě k ničemu? Když se tam neučí, jak přežít, jak zůstat zdravý, jak uspět ve společnosti, co jsou ve své podstatě lidé, co je svět, v němž se každý pere s každým, co je život a co je jeho smyslem?

Žák, úspěšný později v životě, to nebyl šprt, ale nezávislý, tvůrčí jedinec, který ve škole ignoroval evidentně „zbytné předměty“. Něco o tom vím z osobní zkušenosti. I když nejsem miliardář, ale bývalý slušňák, který nežil jen pro úspěch a prachy.

Śkola je prostředí, které vyučuje „kolektivizaci“ (socializaci). Je to zdroj pochopení, že život není ráj, ale střety se spolužáky, s učiteli a s puberťáky z jiných škol. Život je prostě boj. Škola pokrytectví už od 6.třídy. Děti mají problém vyrovnat se s prostředím ve třídě, mezi sebou, přitom nevědomě kopírují chování rodičů. Nutně dochází ke konfliktům. Řešení? Co třeba zavést předmět „výchova k toleranci“?

Problémy, když přiletí černá labuť do třídy. Brzy to bude obráceně! Bílá vrána ve třídě.

Dítě má dost vjemů i traumat ze školy ke zpracování a potom doma další drezúra? A už zase se dítě učí! Tentokrát jak neodpovídat na hloupé otázky typu „tak co ve škole“. Učí se diplomacii, to znamená jak se vymlouvat, lhát a přetvařovat se. Už se chová jako dospělý.

Klíčová role učitelek (-ů) na vývoj a chování žáků

Učitelé jsou také jen lidi se svými povahami, způsobem chování, starostmi. Dítě má na starost žít a „přežít“ v kolektivu, přitom do hry vstupují učitelé – každý jiný. To je fakt na palici. Dalo by se říci, že osobnost dítěte určuje způsob jeho chování ve škole už před pubertou. Ale později to může být horor.

O tom, co se děje dítěti v hlavě (jeho vnitřní svět) rozhodují učitelé už od 3 let věku. Nikoliv primárně jeho rodina!

Školák vnímá osobnost učitele – podle toho se k němu chová! Učitel s výraznou osobností je úspěšnější ve zvládání kázně ve třídě. Zato mezi dětmi jsou nepříjemné výjimky. Inteligenčně méně vybavený a z problematické rodiny nebo sociálního prostředí pocházející žák(-yně), to je zdroj problémů.

Ve škole jsou ve hře i rodiče díky třídním schůzkám. Učitel nikdy nesmí hodnotit děti před všemi rodiči! Sám se dokonce může dopustit šikany svým subjektivním hodnocením dítěte před rodiči ostatních dětí. Musí mluvit o situacích „anonymně“. Osobní hodnocení žáků jen s jejich rodiči!

Dítě nežije izolované od společnosti „dospěláků“, naopak, čím je starší (byť teprve od 10 let věku, tím víc se musí pohybovat mezi veřejností. Nutně vnímá, co se děje okolo něj, i když je zdánlivě uzavřené do sebe nebo do malých skupinek.

Sexuální výchova? Rodiče většinou nemají zájem , protože se stydí a neví, jak to prezentovat. Ostatně, dítě to asi odmítne. Takže dítě shání informace (není problém, že) a experimentuje. Průšvih jsou sexuální excesy (pohádky typu porno). Dítě to zkouší na sobě. Když trpí úzkostí, důsledkem je přehnaná masturbace. Zvědavost v praxi již před 15tým rokem – a potom….vaše vlastní zkušenosti vás neinspirují k obavám o vaše puberťáky?

Proč se kluci perou? Přirozeně – čechrají si peříčka a vymezují se. To je normální! Pozor však na vůdce! Party, vedené sígry. Bitky mezi gangy. Drzost dětských gangů na veřejnosti. Děvčata? První projevy intrik a manipulací s kluky jako náznak budoucího instinktu přirozeného výběru schopného partnera – a konkurenčního boje o něj.

Samostatná kapitola?

Časy se mění! A to tak, že rychle! Vlastně už se změnily kardinálně. Puberťák v moderním, kompletně „zasíťovaném“ prostředí. Vybavený chytrým telefonem a notebookem. Zájem o zdravý životní styl? Není čas, ve virtuálním prostředí se toho děje moc! Je třeba dostatek času na sítě a na hraní her. Do hluboké noci. Důsledky? Zeptejte se lékařů a psychologů! Přečtěte si články, varující před obezitou mladé generace, psychickými kolapsy a poruchami osobnosti.

Role rodičů? Opatrné vysvětlování nebo zákazy pod výhrůžkami trestů? Vysvětlení, co jsou sociální sítě, milý potomku? Budeš to ode mne poslouchat? Tak ti musím říct, že jsou to jen cílené manipulace! LŽI! Nakazí tě to! Někdy to může ohrozit tvůj život! Odpověď potomka? A vy milí rodiče, nevisíte stále na mobilu a nepracujete do noci? Rodič na to? Já musím pracovat i doma, abych si udržel zaměstnání a nás všechny uživil, tobě koupil nový mobil a tablet a další hru. Možná také zaplatil nějakou soukromou střední školu.

IDOLY? Slavné osobnosti – například slavní herci nikdy nebyli „svatoušci“, naopak. Idoly pro mládež? Zápasníci MMA, modelky a herečky a influenceři všeho druhu. Nebo kdo vlastně? Lze je ve výchově použít jako pozitivní vzor? No, víte.....

Poučení? Jak se musí dobrý rodič chovat ke svému puberťákovi?

Empaticky. Ohleduplně. S trpělivostí. Přesto do jisté míry kategoricky. Zmínit tvrdou realitu – žiješ tady a teď a učíš se ze života pro sebe a svůj samostatný život. Podvádíš a lžeš nám? Důsledkem jsou naše zákazy! Ty tě nepoučí, ale iritují a štvou proti nám? S tím nic nenaděláme. Bude to jen tvůj život.

Důležitá připomínka v uvedené souvislosti?

Potencionální rodiče by měli chodit povinně do kurzů „Výchova dítěte“. Ušetřili by sobě mnoho problémů a dítěti stres z klima v rodině. V první řadě si vzpomeň na svoji pubertu a aktuálně na svoje chování včetně životního stylu! Až potom poučuj a vychovávej!

Zdroj inspirace: článek „Jak se z dítěte stane dospělý?“, Pavla Koucká, časopis Psychologie dnes, č.12, roč.2024. Motiv? Článek mne zklamal, proto inspiroval ke psaní. Doporučení pro vás? Zadejte do vyhledávače příručky, věnované výchově dítěte. Je jich překvapivě dost, proto musíte vybírat.