Článek
VĚDA JE KDYŽ.....
Motiv? Blahobyt je bonusem vědecko-technologického pokroku. Ale je věda vždy pravdivá?
Zamyšlení autora článku:
Věda je k ničemu, když použití realizovatelných výsledků je finančně nedostupné nebo neexistuje návod k použití. Je nebezpečná, když nevaruje před zneužitím, nebo když to varování ignorujeme. Je snadné oklamat a zmanipulovat veřejnost stylem „vědecké studie prokázaly“. Toto tvrzenÍ slouží senzacechtivému bulváru a pochybným „Institutům“.
Jak to je v reálu?
S tvrzením výše, že „VĚDECKÉ STUDIE PROKÁZALY“ se lze setkat třeba v oblasti regulace tělesné hmotnosti, zvýraznění výživových tvrzení, obhajobě alternativní výživy, zaručeně nejzdravějších potravin apod. Tragikomické je, když se na stánkách téhož zdroje souběžně dočtete, jak „už naše babičky dobře věděly, co je zdravé“. Kritické je, když seriózní věda zveřejní realistické výsledky studií kvality životního prostředí a potravin, ale média to ignorují nebo zneužijí, když obsahově zcela změní původní informace. Je toho už tolik, že veřejnost nereaguje, dělá mrtvé brouky. Je těžké rozumně reagovat, když informace si vzájemně odporují, protože „věda stále nemá jasno“.
Tuším, že věda není vaším koníčkem, nebo dokonce povoláním, tak připomenu, že věda má také svoji „temnou stránku“. To by mělo zajímat každého!
Přitom je fakt, že věda má u veřejnosti kredit. Podobně jako třeba medicína. Když si odmyslíme tu část, která nepatří do „rozumné a uvážlivé“. Přitom věda je nebezpečná, je-li provozována bez etiky, motivována jen snahou získat „čárku za publikaci“ a fíky tomu další grant svého výzkumu (rozuměj - investora).
Co si veřejnost pomyslí, když jí představíme vědecké studie, které končí takto: „je nutné pokračovat ve výzkumu“? Co si myslet, když si přečteme analýzy výsledků výzkumu, které nezávislí (?) vědci označí za zmanipulované (většinou prodané farmakologickým koncernům)? Co když jsou ještě víc zkorumpovaní kritici? Lze díky zde popsané situaci věřit vědě a následovat „vědou ověřená praktická doporučení“?
Prolhaná věda? Nebo dokonce pseudověda?
Základní fakt: Použití vědy k vytvoření falešného nebo zavádějícího dojmu, často pro osobní nebo politický zisk. Zde je, co to obnáší:
1. Vědecké pochybení (?): použití dat a výsledků, které neexistují. Manipulace s daty a výsledky s cílem vytvořit nepravdivý závěr, poplatný sponzorovi studie. Použití nápadů nebo výsledků konkurenčního pracoviště bez uvedení zdroje. Pozn. autora článku: často v klinickém a farmaceutickém výzkumu.
2. Dezinformace: Nepravdivé nebo nepřesné informace, někdy bez záměru klamat, jindy naopak. Zveličování nebo zkreslování výsledků v populárních médiích nebo užití tzv. vědeckého jazyka s cílem propagace (reklamy). Vágní tvrzení, neověřitelná nebo nepodložená důkazy.
3. Podvody ve výzkumu: Zatajování důležitých informací účastníkům studie o skutečných cílech. Podvody při zpracování výsledků, například užití placeba, které je jim prezentováno jako léčba. Etické směrnice totiž povolují výzkum, jen když je odůvodněn vážnými důvody a není jiné řešení.
4. Pseudověda: Tvrzení, prezentovaná jako vědecká, ale postrádající vědeckou platnost. Příklad: Tvrzení o zázračných uzdraveních nebo postupech alternativní medicíny, které nebyly vědecky prokázány.
V podobném duchu píše o prolhané vědě níže citovaný zdroj. Velmi pěkná demonstrace reality navzdory tomu, že vznikla již roku 2008! Zdroj: Ben Goldacre: Prolhaná věda. Vyd. CPress Brno 2013
Pokračujme aktuálně:
Lákavý titulek, neseriózní časopis, zvědaví čtenáři a nepravdivá data. Tak málo stačí, aby do médií pronikla nesmyslná studie. Americký novinář a vědec John Bohannon napálil německé i světové noviny, když dokázal, že: nutriční věda má problém - lidé věří téměř čemukoliv. Přitom se objevují denně, především v případě revolučních diet a zaručených návodů na hubnutí. Kontrolují novináři své zdroje? Inu, víte…a kolik energie věnují prověření metodiky výzkumu? Inu, víte… o snad (?) udělají jen tzv. odborní, vědečtí novináři. Bohannon se rozhodl, že to prověří. Podle zásad tzv. „gonzo novinařiny“ otázky nekladl expertům ani novinářům. Místo toho ze sebe roku 2015 udělal „ředitele německého Institutu pro dietu a zdraví“ a sestavil studii s názvem „Čokoláda s vysokým obsahem kakaa jako urychlovač hubnutí“. Zdroj: https://goo.gl/9TIlUH)
Jak snadné je stát se úspěšným vědcem díky publikaci výsledků vlastního výzkumu. Pro mnohé vědce je cestou publikace v tzv. predátorských vědeckých časopisech, které autorům (vědcům) za poplatek opublikují cokoli! Takže svoji studii Bohannon poslal do dvaceti vědeckých časopisů s honosně znějícím názvem, ale pochybnou pověstí. Práce byla do druhého dne přijata k publikaci v několika z nich! Bez nutného oponentního řízení. Můžete mi věřit! Stalo se mi osobně na jedné vědecko-lékařské konferenci před asi 20 lety, že mne oslovil osobně vydavatel jednoho takového časopisu z Velké Británie s výzvou, abych u něj publikoval téma mého diskuzního příspěvku, a to dokonce zadarmo! Zdroj: https://www.vscht.cz/popularizace/cim-se-zabyvame/28514
V podobném duchu, ale podrobněji se problémem prolhané vědy a jejími motivy, které jsou především v oblasti vědecké prestiže, se zabývá níže citovaný zdroj. Zdroj: John, S. Vědecký podvod. Synthese 198, 373–394 (2021). https://doi.org/10.1007/s11229-018-02017-4
Při tvorbě rešerše pro tento článek jsem objevil kritické analýzy výzkumu v kontextu s pandemií covid-19 a očkováním. Skupina znepokojených vědců varovala před záplavou bezcenných vědeckých prací během pandemie. Nejde o nic jiného než o soutěž odborníků nebo celých zdrav. ústavů v počtu titulů a jejich citací. Přitom mnohé jsou bezcenné a řada dokonce absurdních. Zdroj: https://sciencebusiness.net/news/covid-19/covid-19-pandemic-leads-flood-useless-science
Tato fakta konvenují s obsahem dalšího zdroje, jehož titulek mluví za vše: Je většina klinického výzkumu zbytečná? Píše se o problému, který je dán faktem, že kvantita má ve výzkumné komunitě tendenci převažovat nad kvalitou, což může podpořit akademickou kariéru, ale pro pacienty je bezcenná. Není etické nabírat pacienty do klinických studií, které mají malou šanci na smysluplný přínos. Přitom mnoho pacientů věří, že jejich spoluúčast posune klinickou praxi vpřed navzdory tomu, že tomu tak často není. Zdroj: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4978571/
Co (prý) je také věda
V Brně vznikl „Absurdistán Institut“ (2024). Tohle si nesmíte nechat ujít. Dohledejte podrobnosti včetně pod článkem zveřejněné neuvěřitelné veřejné diskuze. Viz zdroj níže. Oficiální motiv pro založení nového Iniciativu? Češi vyhazují hory jídla, nový Institut je má naučit šetřit. Vědci (!) očekávají pomoc řetězců! To jako vážně?
Oficiální zpráva: Cílem nového Institutu na brněnské Mendelově univerzitě nebude jen shromažďovat a vyhodnocovat data, týkající se způsobu manipulace s potravinami. Bude prostřednictvím škol, radnic a nejrůznějších spolků nebo osvětových kampaní dávat veřejnosti tipy, rady i zkušenosti babiček, jak co nejlépe s jídlem nakládat, aby se zbytečně nekazilo a nekončilo v koši.
Dále raději připomenutí, že následující text je také citace zdroje: Lea Kubíčková, vědkyně, Mendelova univerzita Brno, říká: „Jeden z našich prvních projektů zaměříme na obchodní řetězce. Chceme, aby jejich akce byly smysluplné, tedy ať lidé samozřejmě nakupují, ale nikoli hory jídla s momentálně sníženou cenou, které nakonec vyhodí. Tak velké plýtvání si jako společnost nemůžeme dovolit. Je to naprosto nezodpovědný přístup. Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-cesi-vyhazuji-hory-jidla-novy-institut-je-ma-naucit-setrit-40474958
