Článek
Úvod bude drsný
Když o výživě v médiích, tak je předem jasné, že to bude o dietách a alternativních výživových směrech.
Nikdo to nečte, protože všichni mají (bio) máslo na hlavě místo v trávicím traktu. Všichni se totiž snaží, mnozí opakovaně a další „to už je dávno“. Výsledkem je paradox v podobě rostoucího výskytu obezity a poruch příjmu potravy. O jedné z diet v podobě přerušovaného hladovění jsem nedávno četl na jednom z webů věnujících se zdravému životnímu stylu (a výživě). Neodolal jsem a připojil se k diskuzi. K tomu se vrátím, až se vypořádám s problémem snažit se.
V čem je záludnost slovesa snažit se?
Nejprve připomenu, že já se nesnažím, já jednám! Snaží se totiž mladé, odborně málo fundované redaktorky a copywriterky. Často to skončí jako dezinterpretace cizích textů. Natvrdo vyjádřeno – dezinformace.
Fakt, že si přečtu cizí článek, jehož obsahu moc nerozumím, předělám ho do vlastního textu a na konci uvedu citaci, nezaručuje kvalitu. Naopak. Výsledkem je zmatek.
Odborné články, v nichž se prezentují výsledky vědeckého bádání by měli psát tzv. vědečtí novináři. (Příklad? Nina Teichholtz a Graham Lawton).
Jak jste zjistili v okamžiku, kdy jste se snažili přečíst tento článek, většina z nás se snaží. O něco, o někoho. Tento článek je věnován těm, kteří se snaží se sebou něco udělat.
Inspirací je aktivita jisté psycholožky, provozující (jak ona tomu říká) opravdu kvalitní psychologii. Dobře vím, co tím myslí. Tímto jí děkuji za inspiraci a čtenářům současně doporučuji číst moje opravdu kvalitní články. Také radím mým čtenářům hledat na internetu žlutou sovu.
Tohle vám píše kdo? Opravdu kvalitní odborník na výživu. Žádný copywriter. Já totiž s chutí pracuji (píšu). Nebojím se píchnout do vosího hnízda. Komplikace je v tom, že v podstatě se snažím vysvětlit čtenářům (veřejnosti, včetně té tzv. odborné), že názorová rozmanitost vede ke zmatkům. Zmatky vedou k rezignaci na navrhovaná řešení.
Zkusím tento článek napsat dobře, rozumně, realisticky a obsažená fakta formulovat tak, aby byla pochopitelná. Chci, abyste se přestali snažit a začali konat.
V případě mnoha z vás snaha byla
Snažili jste se, ale okolnosti vám nedovolily dosáhnout cíle. Dobrá výmluva, to je jasné. Na druhé straně, můj cit pro objektivitu říká, že vliv nepříznivých okolností nelze odmítnout jako nepravdivý!
Proč se člověk snaží namísto aby to, o čem mluví, že chce změnit, skutečně udělal? Nevěří si, například protože se mu už dříve nepodařilo snahu přetavit do činů. Nebo se mu ve skutečnosti nechce? Protože jeho podvědomí je proti? Možná je to jen divadélko pro okolí? Bývá to, když někdo nebo něco ho nutí ke změně.
Snaha je podle vyjádření již míněné psycholožky ukolébavka pro svědomí, která dovolí pokračovat v dosavadním životě beze změn. Já doplním, že takový jedinec trpí závislostí.
Teď objevíte princip
V případě snahy o zhubnutí je Matka Příroda proti!
Princip přežití totiž velí „musíš jíst, abys byl zdravý, silný a odolný“. Musíš jíst, protože se střídají období dostatku a nedostatku. Musíš si vytvořit rezervy.
To je ten skrytý pachatel! Jde o to, že aktuálně tento „model chování“, kterému se také říká „sobecký gen“ není nutný, většinou žijeme v situaci trvalého dostatku či dokonce přebytku.
Naneštěstí původní nastavení mozku je funkční i dnes.
Mnozí se snaží, než rezignují
Když pracuji s klienty nebo přednáším, připomínám nezbytnost použití principu nezávislé vstřícné podpory. Co tím myslím? Ten, kdo dobře ví, že to zase nedá, i když se snaží, musí mít oporu. Odborně se tomu říká mentor. Většinou je to poradce. Na rozdíl od dozorce.
Co píšou na internetu?
Vadí mi, co se tam lidem radí a doporučuje. A kdo je tím, kdo to tak dělá. Přestože se autoři článků na webech ohánějí citacemi ze zahraničních webů. Jeden z několika webů se věnuje problematice tzv. přerušovaného hladovění (půstu) a láká čtenářky na opravdu pikantní titulek Přerušovaný půst způsobuje špatnou náladu, padání vlasů, zápach z úst i zácpu. Uvědomil jsem si realitu provázející novinařinu. Titulek je nejdůležitější ! Obsah většinou neodpovídá. Podle tohoto principu aby titulek byl dokonalý, chybí mi na jeho konci za výraz zácpu přidat ještě a možná smrt.
Nicméně pro čtenáře dobrá zpráva– obsah toho článku není bulvár, je patrné, že autorka pročetla citované zdroje, nicméně vybrala z nich cíleně jen ty, které odpovídají poplašnému titulku. Stejným způsobem produkují články všechny weby.
Jak to je ve skutečnosti?
Přerušovaný půst (případně dokonce hladovění) je většinou odborníků vnímán příznivě. Samozřejmě věda je z principu skeptická, tudíž problematiku dál sleduje a připomíná laikům, že není vhodné praktikovat tento systém v jeho extrémních formách. V konečném důsledku z toho vyplyne skepse čtenáře nebo dokonce obava z osobního testování některé z mírných forem přerušovaného půstu (intermittent fasting). Čtenář uvažuje stylem předběžné opatrnosti, která skončí tím, o čem již byla řeč – já se snažím, chtěl jsem to zkusit, ale ten článek přece varuje, že?
Já říkám: podle principu předběžné opatrnosti nemohu ignorovat možné kontraindikace!
Než začnete, zamyslete se nad nimi! Vynechání jídel a tím náhlé snížení příjmu energie může (!) být rizikové pro diabetiky, hypertoniky, uremiky a psychotiky. Musíte mít konkrétní plán, musíte sledovat svoji reakci. Doporučuji mít mentora.
To nejlepší na konec?
Ve článku je mimo jiné zmíněn termín ortorexie. Nebudu zdržovat, není to klíčové téma tohoto článku. Jen připomenu, že nesouhlasím se zneužíváním tohoto odborného termínu k popisu těch z nás, kteří se snaží stravovat zdravě. Myslím opravdu zdravě, tedy podle nejnovějších doporučení odborníků. Nejsme extrémisté ani blázni.
Ostatně ortorexie dosud není uznána jako duševní nemoc (řešená psychiatry). Na druhé straně ortorektiky jsou všichni vyznavači alternativních výživových směrů. Ortos znamená jiný, tudíž všichni, kdo praktikují alternativní výživu jsou ortorektiky, protože se nestravují tak, jako většina.
Závěr bude opravdu zajímavý
V dnešní době dezinformační je obtížné odolat reklamním kampaním stejně jako manipulativním návrhům a doporučením, produkovaným provozovateli poraden, výrobci a prodejci. Doporučuji předběžnou opatrnost. Důvěřuj, ale prověřuj. To přece neznamená, že budeme jíst podle reklam!
Držím vám palce a připomínám, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale také nic nemá.
Zdroje: